Evropská vystoupení – I. díl

Článek z historie na pokračování vám přináší souhrn vystoupení Toffees v kontinentálních pohárových soutěžích, která započala v šedesátých letech minulého století.

První ročník, kdy hrál Everton evropské poháry, byla sezóna 1962-1963, protože v předchozí sezóně skončil v lize čtvrtý. V prvním kole Poháru veletržních měst (pozdější Pohár UEFA) mu los přidělil skotský tým Dunfermline Athletic. Toffees začínali doma a vyhráli brankou Dennise Stevense ze 12. minuty 1:0. O týden později ale po prohře 0:2 vypadli, když druhou branku inkasovali v 87. minutě (v následujícím kole je ve třetím utkání vyřadila Valencia).

Nicméně v sezóně se v lize zadařilo a Toffees vyhráli titul. („Congratulations to you and your colleagues that played it out directly, and to the other gentlemen that helped indirectly to win the Championship by working out policy of the club and tactics. Best wishes for next season.“ Telegram poslaný Alexi Youngovi panem Šeplavým (Seplavým?) z pražské Žitné ulice.)

Jenže los Poháru mistrů evropských zemí (PMEZ) byl tentokrát krutý, protože na Goodison Park přijel už v předkole italský mistr. A že měl Inter Milán pod vedením Helenia Herrery nějaký kádr! Mazzola, Burgnich, Facchetti, Jair. Diváci na Goodison Parku branku neviděli (branka Roye Vernona ze 78. minuty neplatila kvůli ofsajdu – momentka na titulním obrázku), a tak se muselo rozhodnout na San Siru. Jedinou branku zápasu vsítil právě Jair. Toto utkání je zajímavé tím, že v něm debutoval Colin Harvey. Everton zas tak smutnit nemusel, protože Inter vyhrál celou soutěž.

Everton i nadále patřil k anglické špičce, a tak si v další sezóně zahrál Pohár veletržních měst. V lize skončil třetí a tentokrát pořešil los, jestli mi jako rozumíš. Valerengen Oslo dostal v prvním zápase prvního kola doma populárního bůra, ač ještě v 70. minutě vedl 2:1. Nicméně gólově povedená dvacetiminutovka rozhodla zápas i postup. Utkání na Goodison Parku mělo podobné skóre a stejného vítěze, po výhře 4:2 šel Everton do druhého kola.

I nadále štěstí při losu přálo, skotský Kilmarnock rozhodně byl přijatelným soupeřem. Domácí výhra 4:1 podpořená premiérovým gólem Colina Harveyho v evropských pohárech zajistila postup do kola třetího. A tentokrát už štěstí při losu nějak došlo. Přesto se z červené části Manchesteru podařilo přivézt nadějnou remízu 1:1. Jenže tým kolem Bobbyho Charltona, Denise Lawa a George Besta odvetu zvládl a po vítězství 2:1 postoupil do čtvrtfinále. Nakonec je ve třetím utkání v semifinále vyřadil pozdější vítěz Ferencváros.

Stejnou soutěž si Everton zahrál i o rok později, protože v lize skončil čtvrtý. Jelo se poprvé do Norimberku. Přivezená remíza 1:1 povzbudila naději na postup do kola druhého, ač hráči německého týmu to pěkně brousili, což dával otevřeně najevo manažer Catterick po utkání. Tomu se nelíbil především zákrok Wenauera na Morisseyho. Postup se po nejtěsnější výhře doma povedl.

Ve druhém kole se letělo do Budapešti. Újpešť FC se s Evertonem nepáral a domácí výhrou 3:0 rozhodl o postupu již po prvním zápase. Goodison Park sice viděl vítězství 2:1, ale tím pro Everton evropské poháry v téhle sezóně skončily. Maďaři došli do čtvrtfinále, kde je vyřadil Leeds.

V sezóně 1966-67 si Everton zahrál poprvé i Pohár vítězů pohárů (PVP). Jeho otočka ve finále Anglického poháru proti Sheffieldu Wednesday je v paměti každého Evertoniana. Osud poslal Karamelky na sever Dánska, konkrétně do Aalborgu. Bezbranková remíza nenadchla, leč zachovala šanci na postup. V odvetě vsítil postupový gól na konečných 2:1 Alan Ball, předsezónní to posila z Blackpoolu.

Soupeř pro druhé kolo se tentokrát rekrutoval ze Španělska. Tým Zaragozy trénoval Ferdinand Daučík, který ve Španělsku docela udělal trenérskou kariéru (mj. čtyři roky FC Barcelona). Připravil své chlapce dobře, doma zvládli vyhrát 2:0 a pro utkání na Goodison Parku si připravili zdržovací taktiku. Jediná branka, kterou vsítil Sandy Brown, jim na postup stačila. „Přijeli jsme sem spíš eliminovat Everton než hrát skvělý fotbal,“ prohlásil Daučík po utkání. Zaragoza vypadla ve čtvrtfinále s Glasgow Rangers.

Ve druhém dílu se podíváme na 70. a 80. léta včetně zápasů proti Dukle a Interu Bratislava…

Seznam zápasů Evertonu v soutěžích UEFA v 60. letech: