Za Everton vst\u0159elil Royle v letech 1966\/74 \u00factyhodn\u00fdch 119 branek, co\u017e ho \u0159ad\u00ed v klubov\u00fdch statistik\u00e1ch na p\u00e1t\u00e9 m\u00edsto. Krom\u011b nezapomenuteln\u00fdch moment\u016f co by hr\u00e1\u010d, dnes u\u017e zaslou\u017eil\u00fd \u0161edes\u00e1tn\u00edk, dovedl Toffees k \u00fasp\u011bchu i jako mana\u017eer. V roce 1995 zv\u00edt\u011bzil v FA Cupu, co\u017e je zat\u00edm posledn\u00ed trofej EFC.<\/p>\n
Royle fandil Evertonu u\u017e jako mlad\u00fd kluk. Jimmy Harris, Derek Temple \u010di \u2019The Cannonball Kid\u2019 Dave Hickson, na tyto se sv\u00e9m d\u011btstv\u00ed se chodil d\u00edvat do ochoz\u016f Goodisonu. V \u017eil\u00e1ch mu prost\u011b koluje modr\u00e1 krev, proto odm\u00edtl p\u0159estup do Manchesteru United. Sv\u016fj sen zahr\u00e1t si na Goodison Parku se mu pozd\u011bji vyplnil, do roku 2005 byl dokonce nejmlad\u0161\u00edm hr\u00e1\u010dem Blues, ne\u017e ho p\u0159ekonal James Vaughan.<\/p>\n
A jak se b\u00fdval\u00fd v\u00fdborn\u00fd kanon\u00fdr d\u00edv\u00e1 na sv\u016fj debut proti Blackpoolu? Ve sv\u00e9m prvn\u00edm z\u00e1pase si pro\u017eil opravdov\u00fd k\u0159est ohn\u011bm, v\u017edy\u0165 nastoupil s c\u00edlem nahradit slavn\u00e9ho Alexe Younga:\u00a0\u201e\u010cistil jsem kopa\u010dky hr\u00e1\u010d\u016fm prvn\u00edho t\u00fdmu, kter\u00fd se chystal na venkovn\u00ed z\u00e1pas do Blackpoolu, kdy\u017e najednou za mnou p\u0159i\u0161el Ron Lewin a \u0159ekl mi – odlo\u017e kart\u00e1\u010d, mana\u017eer chce s tebou mluvit.<\/em><\/p>\n Hned m\u011b napadlo: Co je \u0161patn\u011b? Co jsem provedl? Z mana\u017eera Harryho Cattericka jsme toti\u017e m\u011bli v\u0161ichni tak trochu strach. Vyjel jsem v\u00fdtahem do jeho kancel\u00e1\u0159e, Catterick zrovna telefonoval s m\u00fdm otcem a okam\u017eit\u011b mi prozradil\u00a0 – synu, mluv\u00edm s tv\u00fdm t\u00e1tou, pokud se p\u0159es noc razantn\u011b nezm\u011bn\u00ed po\u010das\u00ed, z\u00edtra proti Blackpoolu debutuje\u0161.\u201c<\/em><\/p>\n Pro Royla to znamenalo spln\u011bn\u00ed snu, pro m\u00e9dia v Merseyside hotovou senzaci. Zpr\u00e1va o za\u0159azen\u00ed mlad\u00edka do z\u00e1pasu vyvolala v Liverpoolu \u0161ok, co\u017e budouc\u00ed hr\u00e1\u010d prvn\u00edho t\u00fdmu hned zpozoroval po n\u00e1vratu z tr\u00e9ninku.\u00a0\u201eJel jsem autobusem na Norris Green, pot\u00e9 jsem kr\u00e1\u010del ulic\u00ed dol\u016f a na Parkhurs Road jsem zpozoroval jakousi skrum\u00e1\u017e. Vid\u011bl jsem jen spoustu aut, noviny pustily do sv\u011bta zpr\u00e1vu o m\u00e9m debutu. N\u011bjak jsem si ale neuv\u011bdomoval, pro\u010d se kolem toho d\u011bl\u00e1 takov\u00fd povyk. \u0160estn\u00e1ctilet\u00fd mlad\u00edk nahrazuje v prvn\u00edm t\u00fdmu Evertonu Alexe Younga…“<\/em><\/p>\n S prvn\u00edm utk\u00e1n\u00edm v\u0161ak Royle a\u017e tak spokojen b\u00fdt nemohl, jeliko\u017e Seasiders vyhr\u00e1li 2:0. Do konce sez\u00f3ny nav\u00edc Joe nastoupil u\u017e pouze do jednoho z\u00e1pasu. I tak na tuto dobu vzpom\u00edn\u00e1 v dobr\u00e9m, nen\u00ed se mu co divit. Byl spoluhr\u00e1\u010dem Alana Balla, Briana Labona nebo Raye Wilsona, dal\u0161\u00edch legend Evertonu. Na konci sezony v roce 1967 Harry Catterick experimentoval se sestavou a Royle op\u011bt dostal \u0161anci. Vyu\u017eil ji skv\u011ble, ve \u010dty\u0159ech z\u00e1pasech vst\u0159elil t\u0159i branky. Po \u010dase hlavn\u011b vzpom\u00edn\u00e1 na trefu proti Chelsea.\u00a0\u201eG\u00f3l proti Chelsea byl skv\u011bl\u00fd, m\u011bl jsem osmn\u00e1ct let, p\u0159esto u\u017e jsem disponoval slu\u0161nou silou, \u010deho\u017e jsem vyu\u017e\u00edval. Harry Catterick schytal za m\u00e9 nasazen\u00ed v \u0161estn\u00e1cti letech trochu kritiky, proto po m\u00e9m plodn\u00e9m obdob\u00ed musel c\u00edtit trochu zadostiu\u010din\u011bn\u00ed.\u201c<\/em><\/p>\n Catterick za\u010dal do nov\u00e9 sez\u00f3ny na Roylovi stav\u011bt, co\u017e se uk\u00e1zalo jako dobr\u00fd tah. Nov\u00e1 \u00fato\u010dn\u00e1 opora se hned t\u0159i sez\u00f3ny po sob\u011b stala nejlep\u0161\u00edm st\u0159elcem t\u00fdmu. Everton v t\u00e9 dob\u011b (1968) disponoval mlad\u00fdm, av\u0161ak kvalitn\u00edm k\u00e1drem. Dosa\u017een\u00ed fin\u00e1le FA Cupu toho bylo d\u016fkazem, z presti\u017en\u00ed trofeje se ov\u0161em po prohran\u00e9m fin\u00e1le radoval West Brom.<\/p>\n \u201ePo fin\u00e1le s West Bromem jsme c\u00edtili nespravedlnost. Sice jsme jako nezku\u0161en\u00fd t\u00fdm do fin\u00e1le vstupovali s nervozitou, p\u0159esto jsme hr\u00e1li l\u00e9pe, vytvo\u0159ili jsme si v\u00edce \u0161anc\u00ed. Ve st\u0159edu h\u0159i\u0161t\u011b n\u00e1m operovali t\u0159i v\u00fdborn\u00ed z\u00e1lo\u017en\u00edci, West Brom av\u0161ak vyzn\u00e1val tvrd\u0161\u00ed styl fotbalu, co\u017e si dob\u0159e uv\u011bdomoval.\u201c<\/em><\/p>\n Zklam\u00e1n\u00ed z FA Cupu si Everton vynahradil v ro\u010dn\u00edku 1969\/70, v n\u011bm\u017e v lize dominoval a zaslou\u017een\u011b se stal mistrem. Joe Royle k tomu p\u0159isp\u011bl 23 ligov\u00fdmi brankami.\u00a0\u201eP\u0159es sez\u00f3nu jsme si v\u011b\u0159ili, v\u011bd\u011bli jsme, \u017ee pokud si v\u0161e sedne, budeme neporaziteln\u00ed.<\/em><\/p>\n Hlavn\u011b jsme skv\u011ble za\u010dali, vyhr\u00e1li jsme na Arsenalu a Manchesteru United. Pozd\u011bji n\u00e1m sice do\u0161el trochu dech, na konci jsme se ale radovali z titulu s rekordn\u00edm po\u010dtem bod\u016f. Rekord, kter\u00fd dlouho nemohl nikdo p\u0159ekonat.<\/em><\/p>\n S tahounem jako byl Bally jsme lehce v\u011b\u0159ili, \u017ee jsme nejlep\u0161\u00ed. Pom\u00e1hala n\u00e1m i skv\u011bl\u00e1 atmosf\u00e9ra v kabin\u011b.\u201c<\/em><\/p>\n V mistrovsk\u00e9m sez\u00f3n\u011b se Royle za\u0159adili mezi \u010dty\u0159i hr\u00e1\u010de, kte\u0159\u00ed nevynechali ani jedno ligov\u00e9 st\u0159etnut\u00ed. Za cel\u00fd ro\u010dn\u00edk Everton vyu\u017eil jen 19 hr\u00e1\u010d\u016f, co\u017e zn\u00ed v dne\u0161n\u00ed dob\u011b, kdy hraje prim rotace, trochu bl\u00e1zniv\u011b. Royle rozhodn\u011b nen\u00ed fanou\u0161kem neust\u00e1l\u00e9ho st\u0159\u00edd\u00e1n\u00ed:\u00a0\u201eV pozici \u00fato\u010dn\u00edka jsem nesn\u00e1\u0161el rotaci. Jako st\u0159edn\u00ed \u00fato\u010dn\u00edk jsem t\u011b\u017eil z m\u00e9ho dobr\u00e9ho fyzick\u00e9ho fondu. Mohl jsem b\u011bhat cel\u00fd den, i kdy\u017e jsem c\u00edtil \u00fanavu, dost\u00e1val jsem se do \u0161anc\u00ed. B\u00fdt po 60 minut\u00e1ch vyst\u0159\u00edd\u00e1n nebo nasko\u010dit na posledn\u00ed p\u016flhodinu? Stra\u0161n\u00e1 p\u0159edstava.\u201c<\/em><\/p>\n Bohu\u017eel v dal\u0161\u00edch letech se Royle na h\u0159i\u0161ti ji\u017e tak \u010dasto neobjevoval, mohly za to chronick\u00e9 probl\u00e9my se z\u00e1dy.\u00a0\u201eNakonec mi voperovali do zad dva disky, \u017e\u00e1dn\u00e9mu jin\u00e9mu profesion\u00e1ln\u00edmu fotbalistovi podobn\u00fd z\u00e1krok nikdy p\u0159edt\u00edm neprov\u00e1d\u011bli. \u010casem se mi ale probl\u00e9my zase vr\u00e1tily, tak\u017ee jsem musel pod n\u016f\u017e podruh\u00e9. D\u00edky t\u00e9to operaci jsem \u00fapln\u011b vypadl z fotbalov\u00e9ho \u017eivota, musel jsem znovu nab\u00edrat fyzi\u010dku a s\u00edlu. Nejsp\u00ed\u0161e jsem pot\u00e9 i d\u00edky tomu zm\u011bnil styl hry. U\u017e jsem nebyl typick\u00fd st\u0159elec.\u201c<\/em><\/p>\n V sez\u00f3n\u011b 1973\/74 vyst\u0159\u00eddal na mana\u017eersk\u00e9 pozici Harryho Cattericka Billy Bingham a dny Royla na Goodison Parku byly se\u010dteny. P\u0159esto je\u0161t\u011b stihl odehr\u00e1t za Toffees 32 z\u00e1pas\u016f, ne\u017e na \u0160t\u011bdr\u00fd den roku 1974 ode\u0161el do Manchesteru City.<\/p>\n \u201eBillymu m\u016fj odchod nezazl\u00edv\u00e1m. Nehr\u00e1l jsem dob\u0159e na to, abych si zaslou\u017eil m\u00edsto v t\u00fdmu. Kdyby ale z\u00e1le\u017eelo na mn\u011b, je\u0161t\u011b dote\u010f bych z\u016fstal v Evertonu! Oba m\u00e9 odchody m\u011b ni\u010dily.<\/em><\/p>\n St\u00e1le jsem byl mlad\u00fd, m\u011bl jsem u\u017e ale rodinu. Fotbal jsem pot\u0159eboval. Po nemocnic\u00edch jsem chodil 18 m\u011bs\u00edc\u016f, p\u0159itom dva roky zp\u00e1tky jsem za anglick\u00fd n\u00e1rodn\u00ed t\u00fdm vst\u0159elil branku Jugosl\u00e1vii. Te\u010f jsem nastupoval za rezervu. Manchester City mi cht\u011bl d\u00e1t \u0161anci, musel jsem kv\u016fli m\u00e9 kari\u00e9\u0159e odej\u00edt.\u201c<\/em><\/p>\n U City Royle vydr\u017eel t\u0159i roky, b\u011bhem nich\u017e dos\u00e1hl na prvenstv\u00ed v Ligov\u00e9m poh\u00e1ru. Dal\u0161\u00ed t\u0159i roky hr\u00e1l za Bristol City, ne\u017e v roce 1982 musel po dvoulet\u00e9m p\u016fsoben\u00ed v Norwich City kv\u016fli probl\u00e9m\u016fm s koleny ukon\u010dit fotbalovou kari\u00e9ru.<\/p>\n Je\u0161t\u011b tent\u00fd\u017e rok, co Royle opustil fotbalov\u00e9 tr\u00e1vn\u00edky, vydal se cestu mana\u017eera. V Oldhamu vydr\u017eel dlouh\u00fdch dvan\u00e1ct let, klub dovedl do Premier League. V roce 1994 se op\u011bt vr\u00e1til do sv\u00e9ho Evertonu, tentokr\u00e1t u\u017e jako mana\u017eer, aby vyhr\u00e1l FA Cup.<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":" Joe Royle, kter\u00fd si bez sebemen\u0161\u00edch rozpak\u016f zaslou\u017een\u00ed ozna\u010den\u00ed legenda, pro ofici\u00e1ln\u00ed str\u00e1nky okomentoval svoje hr\u00e1\u010dsk\u00e9 roky na Goodison Parku.…<\/p>\n","protected":false},"author":6,"featured_media":1312,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_eb_attr":"","_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[1],"tags":[],"yoast_head":"\n