Mana\u017eera Gordona Leeho nahradil v kv\u011btnu 1981 dal\u0161\u00ed b\u00fdval\u00fd ex-Evertonian – Howard Kendall. Prvn\u00ed sez\u00f3ny ov\u0161em nem\u011bl Kendall \u00fasp\u011bch, a tak se nen\u00ed \u010demu divit, kdy\u017e byl na konci roku 1983 bl\u00edzko k vyhozen\u00ed. N\u011bkte\u0159\u00ed fanou\u0161ci dokonce velmi hlasit\u011b \u017e\u00e1dali jeho hlavu, jenom\u017ee p\u0159edseda klubu Philip Carter Kendalla podpo\u0159il. A vyplatilo se. Zanedlouho toti\u017e p\u0159i\u0161el z\u00e1pas proti Oxfordu v r\u00e1mci p\u00e1t\u00e9ho kola Ligov\u00e9ho poh\u00e1ru. Toffees prohr\u00e1vali 0:1, pak v\u0161ak p\u0159i\u0161la minela jednoho ze soupe\u0159ov\u00fdch obr\u00e1nc\u016f a Adrian Heath vyrovnal. Z\u00e1pas skon\u010dil 1:1, rozhodnout musela odveta, ve kter\u00e9 Toffees zv\u00edt\u011bzili vysoko 4:1. Od \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 odvety se Evertonu za\u010dalo da\u0159it v FA Cupu a i v lize, v n\u00ed\u017e neprohr\u00e1l n\u00e1sleduj\u00edc\u00ed dva m\u011bs\u00edce. Druh\u00e9 utk\u00e1n\u00ed proti Oxfordu je tedy prav\u00e9m ozna\u010dov\u00e1no za tkz. turning point.<\/p>\n
Dobr\u00e1 forma vynesla Karamelky a\u017e do fin\u00e1le Ligov\u00e9ho poh\u00e1ru, kde se poprv\u00e9 st\u0159etnul s Liverpoolem. Prvn\u00ed z\u00e1pas ve Wembley skon\u010dil 0:0, na programu byla odveta na Maine Road, kterou Reds \u0161\u0165astn\u011b vyhr\u00e1li 1:0. Zklam\u00e1n\u00ed z Ligov\u00e9ho poh\u00e1ru bylo ale rychlo zapomenuto, jeliko\u017e Everton nedlouho po tom vyhr\u00e1l svoji prvn\u00ed trofej po \u010dtrn\u00e1cti letech, kdy\u017e ve fin\u00e1le FA Cupu porazil Watford 2:0, o branky se postarali Graeme Sharp a Andy Gray. V ulic\u00edch Liverpoolu po fin\u00e1le oslavovalo n\u011bco kolem 250 000 lid\u00ed. Na obzoru byla nov\u00e1 doba spojen\u00e1 s \u00fasp\u011bchy. Nelze ale zapomenout ale ani na \u00fasp\u011bch ml\u00e1de\u017ee, kter\u00e1 v roce 1983 vyhr\u00e1la juniorsk\u00fd FA Cup a rok pozd\u011bji do\u0161la do fin\u00e1le slavn\u00e9ho poh\u00e1ru.<\/p>\n
Ro\u010dn\u00edk 1984\/85 se zapsal do klubov\u00e9 historie zlat\u00fdm p\u00edsmem. Zpo\u010d\u00e1tku tomu ale nic nenasv\u011bd\u010dovalo, Everton sice vyhr\u00e1l Charity Shield, pot\u00e9 av\u0161ak prohr\u00e1l prvn\u00ed dva ligov\u00e9 z\u00e1pasy s celkov\u00fdm sk\u00f3rem 2:6. N\u00e1sledovalo ov\u0161em bl\u00e1zniv\u00e9 v\u00edt\u011bzstv\u00ed 5:4 ve Watfordu, prvn\u00ed v\u00fdhra na Anfield Road od roku 1970, postaral se o n\u00ed n\u00e1dhern\u00fdm volejem Graeme Sharp. A o n\u011bkolik t\u00fddn\u016f pozd\u011bji si Manchester United odvezl z Goodison Parku v\u00fdprask 5:0. Everton hr\u00e1l v t\u00e9to sez\u00f3n\u011b \u00fa\u017easn\u011b, obzvl\u00e1\u0161\u0165 po Boxing Day. T\u00fdm veden\u00fd Kendallem neprohr\u00e1l, dokud nem\u011bl jistotu v\u00edt\u011bze ligy. Posledn\u00ed t\u011b\u017ek\u00fd test \u010dekal Blues na White Hart Lane proti neobl\u00edben\u00e9mu Tottenhamu. I tento z\u00e1pas ale EFC vyhr\u00e1l, tentokr\u00e1t to bylo 2:1 a branky za\u0159\u00eddil Andy Gray a Trevor Steven, nelze nezm\u00ednit ani n\u011bkolik fantastick\u00fdch z\u00e1krok\u016f branka\u0159e Nevilla Southalla. Everton vyhr\u00e1l titul stejn\u011b jako v sez\u00f3n\u011b 1969\/70 – ka\u017ed\u00e9ho sv\u00e9ho soupe\u0159e porazil alespo\u0148 jednou. To se nikomu mezi t\u00edmto obdob\u00ed nebo po roce 1985 nepovedlo.<\/p>\n
Sez\u00f3na 1984\/85 byla pro Everton \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 i na mezin\u00e1rodn\u00ed sc\u00e9n\u011b. PVP za\u010dal t\u00fdm postupem p\u0159es University College Dublin s celkov\u00fdm sk\u00f3rem 1:0, n\u00e1sledovala jasn\u00e1 vy\u0159azen\u00ed Interu Bratislava a Fortuny Sittard z Holandska. Klub na tyto z\u00e1pasy neprod\u00e1val fanou\u0161k\u016fm l\u00edstky na venkovn\u00ed v\u00fdjezdy, jeliko\u017e n\u011bkolik jin\u00fdch anglick\u00fdch fans se v t\u00e9 dob\u011b nechovalo na zahrani\u010dn\u00edch z\u00e1pasech p\u0159\u00edli\u0161 kultivovan\u011b. To by ale zbyte\u010dn\u011b preventivn\u00ed opat\u0159en\u00ed, jeliko\u017e v dal\u0161\u00edch utk\u00e1n\u00edch se p\u0159\u00edznivci EFC chovali slu\u0161n\u011b.<\/p>\n
V semifin\u00e1le se Kendallov\u00fdm hoch\u016fm postavil soupe\u0159, jen\u017e budil respekt, slavn\u00fd Bayern Mnichov v \u010dele s hv\u011bzdn\u00fdm Lotharem Mattheusem. Prvn\u00ed utk\u00e1n\u00ed se hr\u00e1lo v N\u011bmecko, na Olympijsk\u00fd stadion p\u0159i\u0161el pln\u00fd d\u016fm (78 000 lid\u00ed), branka v\u0161ak nepadla. Rozhodnout tedy m\u011bla odveta na Goodison Parku, odveta, kter\u00fd ve\u0161la do d\u011bjin Evertonu. Mnoz\u00ed ji dokonce pova\u017euj\u00ed za nejlep\u0161\u00ed z\u00e1pas EFC v cel\u00fdch jeho d\u011bjin\u00e1ch. V hledi\u0161ti se t\u00edsnilo 48 000 fanou\u0161k\u016f dom\u00e1c\u00edch, host\u00e9 si sebou p\u0159ivezli 200 fans, o tom, kdo bude tu noc v hledi\u0161ti kr\u00e1lem, nebylo pochyb. A kr\u00e1lem byli „Mod\u0159\u00ed“ nakonec i na h\u0159i\u0161ti, po brank\u00e1ch Graye, Sharpa, Stevena se radovali z velkolep\u00e9ho v\u00edt\u011bzstv\u00ed 3:1 a z postupu do fin\u00e1le „Poh\u00e1ru V\u00edt\u011bz\u016f Poh\u00e1r\u016f“.<\/p>\n
Fin\u00e1le se hr\u00e1lo v Rotterdamu a soupe\u0159em byl Evertonu Rapid V\u00edde\u0148. Angli\u010dan\u00e9 byli v utk\u00e1n\u00ed favorit\u00e9 a od po\u010d\u00e1tku se tak\u00e9 ujali taktovky v z\u00e1pase, vs\u00edtili i prvn\u00ed branku, kterou ale rozhod\u010d\u00ed chybn\u011b neuznali. To ale Toffees neodradilo, Gray posunul EFC do veden\u00ed. Za chv\u00edli d\u00e1val u\u017e na 2:0 z rohu Steven, zd\u00e1lo se b\u00fdt rozhodnuto, ov\u0161em Rapid sn\u00ed\u017eil z\u00e1sluhou v\u00fdborn\u00e9ho Hanse Krankla. Branka v\u00fdrazn\u011b z\u00e1v\u00e1n\u011bla ofsajdov\u00fdm postaven\u00edm. Everton se ale neslo\u017eil, svoji leva\u010dkou nechal vyniknout Sheedy a stanovil kone\u010dn\u00e9 sk\u00f3re z\u00e1pasu – 3:1! Oslavy v Rotterdamu mohly vypuknout v pln\u00e9m proudu, ov\u0161em bez n\u011bjak\u00fdch velk\u00fdch v\u00fdtr\u017enost\u00ed. Narozd\u00edl od fanou\u0161k\u016f Liverpoolu, kte\u0159\u00ed o dva t\u00fddny pozd\u011bji byli sou\u010d\u00e1st\u00ed trag\u00e9die na bruselsk\u00e9m Heysel Stadium, jen\u017e hostil fin\u00e1le Evropsk\u00e9ho poh\u00e1ru mezi Liverpoolem a Juventusem, p\u0159i n\u011bm\u017e zem\u0159elo 39 lid\u00ed. D\u00edky t\u00e9to smutn\u00e9 ud\u00e1losti nesm\u011bly v\u0161echny anglick\u00e9 prvoligov\u00e9 celky nastoupit po dobu p\u011bti let v jak\u00e9mkoliv evropsk\u00e9m poh\u00e1ru, Everton tak ciz\u00ed vinou p\u0159i\u0161el o mo\u017enost obh\u00e1jit sv\u016fj prvn\u00ed evropsk\u00fd \u00fasp\u011bch.<\/p>\n
Vra\u0165me se ale k Evertonu. V ro\u010dn\u00edku 1984\/85 byli Karamelky \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 i v FA Cupu, v n\u011bm\u017e postupn\u011b vy\u0159adili Leeds, Doncaster, Telford, Ipswich. V semifin\u00e1le je \u010dekal Luton, a\u010d o polo\u010dase soupe\u0159 vedl, v 90. minut\u011b vyrovnal z trestn\u00e9ho kopu Sheedy a v prodlou\u017een\u00ed poslal Everton do dal\u0161\u00edho fin\u00e1le Mountfield. Fin\u00e1le FA Cupu se hr\u00e1lo jen t\u0159i dny po vyvrcholen\u00ed ECWC. Soupe\u0159em byl Manchester United, Red Devils nakonec vyhr\u00e1l nejt\u011bsn\u011bj\u0161\u00edm rozd\u00edlem 1:0 d\u00edky brance Norman Whiteside v prodlou\u017een\u00ed. Everton v\u00fdhru v FA Cupu neobh\u00e1jil, i tak se ale jednalo o \u00fasp\u011b\u0161nou sez\u00f3nu.<\/p>\n
Poj\u010fme si te\u010f trochu p\u0159ibl\u00ed\u017eit \u00fasp\u011b\u0161n\u00fd k\u00e1dr ze sez\u00f3ny 1984\/85. T\u00fdm byl sehran\u00fd, a i kdy\u017e neobsahoval \u017e\u00e1dn\u00e9 velk\u00e9 superhv\u011bzdy, nem\u011bl ani \u017e\u00e1dn\u00e1 slab\u00e1 m\u00edsta. V bran\u011b st\u00e1l nejlep\u0161\u00ed klubov\u00fd branka\u0159 od dob Teda Sagara \u010di Gordona Westa, vel\u0161sk\u00fd reprezentant Neville Southall. Ten se d\u00edky skv\u011bl\u00fdm v\u00fdkon\u016fm v dresu Evertonu dostal na vrchol v britsk\u00e9m, pota\u017emo i v evropsk\u00e9m fotbale. Jako d\u016fkaz posta\u010d\u00ed cena britsk\u00fdch fotbalov\u00fdch novin\u00e1\u0159\u016f Player of the Year, kterou Southall z\u00edskal jako v\u016fbec prvn\u00ed hr\u00e1\u010d EFC.<\/p>\n
Na kraj\u00edch obrany byli Gary Stevens a Pat Van Den Hauwe. Prvn\u00ed jmenovan\u00fd byl velk\u00fdm dom\u00e1c\u00edm talentem, jen\u017e se brzy dostal do sestavy Albionu. Stevens vynikal hlavn\u011b sv\u00fdm rychl\u00fdm p\u0159echodem do ofenzivy. Na druh\u00e9 stran\u011b obrany stal Pat Den Hauwe, kter\u00fd p\u0159i\u0161el p\u0159ed sez\u00f3nou z Birminghamu. Tento drsn\u00fd bek vynikal hlavn\u011b sv\u00fdm d\u016frazem. V sam\u00e9m srdci defenzivy st\u00e1l vel\u0161sk\u00fd kapit\u00e1n Kevin Ratcliffe, jen\u017e byl ozna\u010dov\u00e1n za jednoho z nejrychlej\u0161\u00ed hr\u00e1\u010d\u016f v cel\u00e9 lize. Par\u0165aka mu d\u011blal mlad\u00fd Derek Mountfield. Mountfield v sez\u00f3n\u011b nast\u0159\u00edlel p\u0159ekvapiv\u011b hodn\u011b branek (10, z toho \u017e\u00e1dn\u00fd z penalty). P\u0159es skv\u011blou obranu to byla pr\u00e1v\u011b z\u00e1lo\u017en\u00ed \u0159ada, kter\u00fd m\u011bla hlavn\u00ed pod\u00edl na \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9 sez\u00f3n\u011b. Peter Reid, Paul Bracewell, Trevor Steven, Kevin Sheed n\u011bm\u011bli v porovn\u00e1n\u00ed se z\u00e1lo\u017en\u00edky z posledn\u00edho mistrovsk\u00e9ho t\u00fdmu z roku 1969\/1970 Kendall-Ball-Harvey o nic men\u0161\u00ed fotbalov\u00e9 dovednosti \u010di odhodl\u00e1n\u00ed. Reid, Bracewell, Steven nav\u00edc hr\u00e1li za anglickou reprezentaci, Sheedy zase reprezentoval svoje rodn\u00e9 Irsko. Reid m\u011bl stejn\u00e9 v\u016fd\u010d\u00ed vlastnosti jako Alan Ball, stejn\u011b jako Ball byl v\u017edy p\u0159ipraven p\u0159ijmout m\u00ed\u010d a poslat ho d\u00e1l. Za sv\u00e9 v\u00fdkony si od hr\u00e1\u010dsk\u00e9 asociace vyslou\u017eil cenu Player of the Year – stejn\u011b jako u Southalla \u0161lo o prvn\u00ed trofej pro hr\u00e1\u010de z Goodison Parku. Reidov\u00fdm par\u0165\u00e1kem ve st\u0159edu h\u0159i\u0161t\u011b byl Bracewell, hr\u00e1\u010d se skv\u011bl\u00fdm \u010dten\u00edm hry. Na kraj\u00edch pob\u00edhali dva obzvl\u00e1\u0161\u0165 siln\u00ed hr\u00e1\u010di, Steven vpravo a vlevo Sheedy. Steven byl mistr dribl\u00e9r, mnoho ze sv\u00fdch 12 ligov\u00fdch branek zaznamenal tak, \u017ee prost\u011b jen vzal m\u00ed\u010d, p\u0159e\u0161el p\u0159es n\u011bkolik hr\u00e1\u010d\u016f a bezchybn\u011b zakon\u010dil. Na druh\u00e9 stran\u011b operoval mu\u017e s nejlep\u0161\u00ed levou nohou v lize a s v\u00fdborn\u00fdm umem zahr\u00e1v\u00e1n\u00ed standardn\u00edch situac\u00ed.<\/p>\n
V \u00fatoku \u0159\u00e1dil Graeme Sharp, vysok\u00fd hr\u00e1\u010d s perfetn\u00ed hlavou. Jedn\u00edm dechem ale t\u0159eba dodat, \u017ee Sharp ovl\u00e1dal m\u00ed\u010d i na zemi, proto si \u010dasto p\u0159ipsal i n\u011bjakou tu g\u00f3lovou p\u0159ihr\u00e1vku. Celkem za sez\u00f3nu zaznamenal 21 branek. Jeho par\u0165\u00e1kem v \u00fatoku byl do prosince Adrian Heath, jen\u017ee pr\u00e1v\u011b v prosinci si Heath o\u0161kliv\u011b poranil koleno a do konce sez\u00f3ny byl mimo. Heatha ale skv\u011ble nahradil Andy Gray, jen\u017e vynikal odvahou a odhodl\u00e1n\u00edm. Hlavn\u011b d\u00edky Sharpovi, Stevenovi, Sheedymu, Stevensovi a Mountfieldu, kte\u0159\u00ed pravideln\u011b d\u00e1vali branky, nemusel Gray c\u00edtit \u017e\u00e1dn\u00fd tlak spojen\u00fd se st\u0159\u00edlen\u00edm g\u00f3l\u016f. I tak jich ale do konce sez\u00f3ny n\u00e1st\u0159\u00edlel dev\u011bt a zvl\u00e1\u0161\u0165 n\u011bkter\u00e9 st\u00e1ly za to.<\/p>\n
Mana\u017eer Howard Kendall mohl ale klidn\u011b \u0161\u00e1hnout i na lavi\u010dku, kde byli neust\u00e1le p\u0159ipraveni solidn\u00ed n\u00e1hradn\u00edci jako Kevid Richardson \u010di Alan Harper. I kv\u016fli tomu si Everton za sez\u00f3nu 1984\/85 vyslou\u017eil od World Soccer Magazine cenu World Team of the Year.<\/p>\n
V l\u00e9t\u011b 1985 pos\u00edlil t\u00fdm kanon\u00fdr Gary Lineker, kter\u00fd p\u0159i\u0161el za \u0141850 000, \u010d\u00e1stka investovan\u00e1 do n\u011bj se ale vr\u00e1tila. Linekera n\u00e1sledoval dal\u0161\u00ed \u00fato\u010dn\u00edk, Paul Wilkison. V t\u00fdmu tak nezbylo m\u00edsto na Andyho Graye. A \u00favod nov\u00e9 sez\u00f3ny vy\u0161el dob\u0159e, v Charity Shield si Manchester United odnesl prohru 0:2 a v prvn\u00edm ligov\u00e9m kole si Arsenal z Goodison Parku odvezl debakl 5:1. Potom ale a\u017e do p\u0159elomu roku se Toffees neprezentovali v\u00fdkony, na jak\u00e9 byli fanou\u0161ci zvykl\u00ed z minul\u00e9 sez\u00f3ny. Na konci \u00fanora ov\u0161em Everton vyplenil po brank\u00e1ch Ratcliffa a Linekera Anfield Road, vr\u00e1til se na v\u00edt\u011bznou vlnu a sen o titul op\u011bt o\u017eil, a\u010dkoliv od konce b\u0159ezna chyb\u011bl zran\u011bn\u00fd branka\u0159 Neville Southall, jeho\u017e v\u0161ak d\u016fstojn\u011b nahradil rezervn\u00ed golman Bobby Mimms.<\/p>\n
Liverpool m\u011bl ale dobr\u00e9 jaro, a kdy\u017e v posledn\u00ed dubnov\u00fd den Everton prohr\u00e1l v Oxfordu, bylo jasn\u00e9, \u017ee z titulu se budou radovat „soused\u00e9“. Po ne\u00fasp\u011bchu v lize byl na \u0159ad\u011b FA Cupu, v n\u011bm dokr\u00e1\u010del EFC pot\u0159et\u00ed za sebou do fin\u00e1le. Nejd\u0159\u00edve ale v nervydr\u00e1saj\u00edc\u00edm semifin\u00e1le vy\u0159adil Sheffield Wednesday. Ve fin\u00e1le nebyl soupe\u0159em nikdo men\u0161\u00ed ne\u017e Liverpool, spravn\u00fd \u010das na odplatu. Bohu\u017eel z\u00e1pas p\u00edskal Alan Robinson, kter\u00fd sv\u00fdm „v\u00fdkonem“ velmi pomohl Reds k zisku FA Cupu. V m\u011bst\u011b Liverpoolu se po fin\u00e1le jen \u0161u\u0161kalo, zda nen\u00ed n\u00e1hoda, \u017ee stejn\u00fd rozhod\u010d\u00ed p\u00edsk\u00e1 fin\u00e1le Ligov\u00e9ho poh\u00e1ru v roce 1984 i leto\u0161n\u00ed fin\u00e1le FA Cupu a poka\u017ed\u00e9 nadr\u017euje „\u010cerven\u00fdm“.<\/p>\n
I kdy\u017e Everton nic nevyhr\u00e1l, mohl se py\u0161nou alespo\u0148 Garym Linekerem, kter\u00fd nast\u0159\u00edlel 30 ligov\u00fdch branek, celkem jich dal za sez\u00f3nu \u010dty\u0159icet. Lineker po z\u00e1sluze z\u00edskal jak od novin\u00e1\u0159\u016f, tak od sv\u00fdch koleg\u016f ocen\u011bn\u00ed Player of the Year. Na konci ro\u010dn\u00edku se konalo MS v Mexiku, Everton dodal Albionu hned \u010dty\u0159i hr\u00e1\u010de – Linekera, Reida, Stevena a Stevense. Anglie sice skon\u010dila ve \u010dtvrfin\u00e1le, ov\u0161em Gary Lineker se stal nejlep\u0161\u00edm st\u0159elcem \u0161ampion\u00e1tu se \u0161esti trefami. Spekulace o odchodu kanon\u00fdra z Goodison Parku nabraly po MS na obr\u00e1tk\u00e1ch a nakonec se skute\u010dn\u011b vyplnily, po sez\u00f3n\u011b Lineker odch\u00e1z\u00ed za ohromuj\u00edc\u00edch \u01412 750 000 do Barcelony. Hlavn\u00edm jeho odchodu byla touha zahr\u00e1t si evropsk\u00e9 poh\u00e1ry a toho se v Evertonu kv\u016fli ji\u017e zmi\u0148ovan\u00e9mu z\u00e1kazu do\u010dkat nemohl.<\/p>\n
Za pen\u00edze za Linekera koupil Kendall p\u0159ed sez\u00f3nou 1986\/87 za necel\u00fd milion liber anglick\u00e9ho reprezenta\u010dn\u00edho obr\u00e1nce Dave Watsona, jen\u017e m\u011bl nahradit zran\u011bn\u00e9ho Dereka Mountfielda. Pot\u00e9 p\u0159i\u0161el je\u0161t\u011b za men\u0161\u00ed poplatek dal\u0161\u00ed obr\u00e1nce, Paul Power. Za\u010d\u00e1tek sez\u00f3ny p\u0159\u00edli\u0161 nad\u011bjn\u011b nevypadal jeliko\u017e na listin\u011b dlouhodob\u011b zran\u011bn\u00fdch hr\u00e1\u010d\u016f byli Derek Mountfield, Peter Reid a Paul Bracewell. Gary Stevens, Pat Van Den Hauwe a Neville Southall nav\u00edc je\u0161t\u011b dol\u00e9\u010dovali sv\u00e9 men\u0161\u00ed \u0161r\u00e1my. N\u00e1kupy tedy pokra\u010doval, konkr\u00e9tn\u011b Kevin Langley. U\u017e na ja\u0159e p\u0159i\u0161el nad\u011bjn\u00fd \u00fato\u010dn\u00edk Warren Aspinall, na svoji \u0161anci nahradit Sharpa \u010di Heatha \u010dekal je\u0161t\u011b Paul Wilkinson. P\u0159esto je\u0161t\u011b p\u0159i\u0161li dva hr\u00e1\u010di, nejprve nad\u011bjn\u00ed Ian Snodin za 840 000 liber a Wayne Clark.<\/p>\n
I p\u0159es po\u010detnou marodku Everton od za\u010d\u00e1tku ligy za\u010dal v\u00edt\u011bzit, nav\u00edc v druh\u00e9 polovin\u011b sez\u00f3ny se za\u010dali vracet zran\u011bn\u00ed hr\u00e1\u010di, v\u0161e vypadalo nad\u011bjn\u011b. Rozhodnout m\u011bl posledn\u00ed z\u00e1pas, kter\u00fd Everton vyhr\u00e1l v Norwichi 1:0. Jedinou branku utk\u00e1n\u00ed dal po 45 sekund\u00e1ch hry z rohov\u00e9ho koupu Pat Van Den Hauwe. Everton tak z\u00edskal sv\u016fj dev\u00e1t\u00fd ligov\u00fd titul, j\u00edzda ligou nebyla tak suver\u00e9nn\u00ed jako p\u0159ed dv\u011bma lety, nikomu to nevadilo. V\u017edy\u0165 Kendall d\u00edky velk\u00e9 marodce b\u011bhem sez\u00f3ny poslal na h\u0159i\u0161t\u011b hned 23 hr\u00e1\u010d\u016f. Chyb\u011bj\u00edc\u00ed branky Garyho Linekera z minul\u00e9 sez\u00f3ny si mezi sebou rozd\u011blila trojice Steven, Sheedy, Heath, kter\u00e1 dohromady sk\u00f3rovala t\u0159icet osmkr\u00e1t.<\/p>\n
Nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluha na titulu ale pat\u0159\u00ed mana\u017eerovi Howardu Kendallovi. Kendall v\u017edy dok\u00e1zal nahradit zran\u011bn\u00e9ho hr\u00e1\u010de prvn\u00edho t\u00fdmu n\u011bjak\u00fdm mlad\u00edkem \u010di fotbalistou rezervy, nav\u00edc t\u00fdm byl p\u0159ipraven\u00fd dob\u0159e po taktick\u00e9 i fyzick\u00e9 str\u00e1nce. Titul v roce 1987 p\u0159inesl tak\u00e9 Kendallovi vizitku nejlep\u0161\u00edho mana\u017eera EFC v historii, dva tituly, jeden FA Cup a jedna v\u00fdhra v PVP mluv\u00ed za v\u0161e. Nebylo tedy velk\u00fdm p\u0159ekvapen\u00edm, kdy\u017e cht\u011bl Kendall vyzkou\u0161et sv\u00e9 tren\u00e9rsk\u00e9 dovednosti i v Evrop\u011b. I tak ale fanou\u0161ky zpr\u00e1va o odchodu Kendalla v l\u00e9t\u011b 1987 do \u0161pan\u011blsk\u00e9ho Athleticu Bilbao \u0161okovala.<\/p>\n
Nov\u00fdm mana\u017eerem byl jmenov\u00e1n dal\u0161\u00ed b\u00fdval\u00fd hr\u00e1\u010d Toffees, Colin Harvey. Jeho p\u0159\u00e1n\u00ed bylo udr\u017eet Everton na vrcholu ligy. Harvey p\u0159ed sezonou koupil jen Iana Wilsona za 300 000 liber jako n\u00e1hradu za Kevina Sheedyho. I tak se ale mluvilo o tom, \u017ee Harvey zni\u010dil Kendall\u016fv v\u00edt\u011bzn\u00fd t\u00fdm. Na jeho obranu ale je t\u0159eba p\u0159ipomenout trochu men\u0161\u00ed motivaci hr\u00e1\u010d\u016f po v\u00edt\u011bzn\u00e9 \u00e9\u0159e, co\u017e m\u011blo vliv na jejich v\u00fdkony. Bylo ov\u0161em z\u0159ejm\u00e9, \u017ee Harveymu k\u0159eslo mana\u017eera p\u0159\u00edli\u0161 nevyhovovalo, byl sp\u00ed\u0161e tren\u00e9rem. Prvn\u00ed sez\u00f3nu pod jeho veden\u00edm skon\u010dil Everton \u010dtvrt\u00fd, nevyhr\u00e1l \u017e\u00e1dn\u00fd poh\u00e1r, a tak se Harvey rozhodl v l\u00e9t\u011b 1988 p\u0159ebudovat k\u00e1dr. Ode\u0161li obl\u00edbenci u fanou\u0161k\u016f Gary Stevens a Derek Mountfield. Je m\u011bli nahradit Neil McDonald, Stuart McCall, Pat Nevin a hlavn\u011b Tony Cottee. \u00dato\u010dn\u00edk, jen\u017e p\u0159i\u0161el za rekordn\u00edch 2 200 000 liber. Cottee m\u011bl hlavn\u011b \u00fa\u017easn\u00fd debut, hned dal hattrick a svoji prvn\u00ed branku vs\u00edtil po 34 sekund\u00e1ch z\u00e1pasu.<\/p>\n
V polovin\u011b sez\u00f3ny, je\u017e se a\u017e na FA Cup vyv\u00edjela \u0161patn\u011b, ode\u0161ly dal\u0161\u00ed b\u00fdval\u00e9 opory, Adria Heath a Peter Reid. Hlavn\u011b na skv\u011bl\u00e9ho Reida se na Goodison Parku je\u0161t\u011b dlouho vzpom\u00ednalo. Zpackan\u00fd ro\u010dn\u00edk, v n\u011bm\u017e Everton skon\u010dil v lize a\u017e osm\u00fd, mohl vylep\u0161it v FA Cupu. V n\u011bm se Everton ve fin\u00e1le utkal se star\u00fdm zn\u00e1m\u00fdm Liverpoolem a Reds vyhr\u00e1li 3:2. Druh\u00e9 fin\u00e1le FA Cup proti Liverpoolu a op\u011bt prohra.<\/p>\n
V l\u00e9t\u011b a na podzim 1989 se \u00fapln\u011b rozpadla „Kendallova“ \u00fasp\u011b\u0161n\u00e1 z\u00e1loha, zbyl\u00e9 dva jej\u00ed \u010dl\u00e1nky – Trevor Steven a Paul Bracewellem – toti\u017e tak\u00e9 ode\u0161ly. Nav\u00edc dal\u0161\u00ed stabiln\u00ed \u010dlen \u00fasp\u011b\u0161n\u00e9ho k\u00e1dru z \u00b485 Pat Van Den Hauwe p\u0159estoupil do Tottenhamu. Nahradilo je pom\u011brn\u011b dost hr\u00e1\u010d\u016f Norman Whiteside, Mike Newell, Wayne Clarke, Martin Keown, Stefan Rehn \u010di Peter Beagrie. Ov\u0161em ani jeden z nich do t\u00fdmu nep\u0159inesl \u00fasp\u011bch, desetilet\u00ed 1980-90 tak Everton zakon\u010dil \u0161est\u00fdm m\u00edstem v lize a op\u011bt \u017e\u00e1dn\u00fdm poh\u00e1rem. Mana\u017eer Colin Harvey sice po sez\u00f3n\u011b sv\u016fj post je\u0161t\u011b udr\u017eel, ov\u0161em na jak dlouho?<\/p>\n","protected":false},"excerpt":{"rendered":"
Po slab\u0161\u00edch sedmdes\u00e1t\u00fdch letech se Everton op\u011bt vr\u00e1til na v\u00edt\u011bznou vlnu. Nejv\u011bt\u0161\u00ed z\u00e1sluhu na tom m\u011bl nov\u00fd mana\u017eer Howard Kendall,…<\/p>\n","protected":false},"author":6,"featured_media":7289,"comment_status":"open","ping_status":"closed","sticky":false,"template":"","format":"standard","meta":{"_eb_attr":"","_monsterinsights_skip_tracking":false,"_monsterinsights_sitenote_active":false,"_monsterinsights_sitenote_note":"","_monsterinsights_sitenote_category":0,"footnotes":""},"categories":[14],"tags":[],"yoast_head":"\n