Season Awards ovládl Baines

Tak jako v předchozích letech, krom nejlepšího fotbalisty zvoleného z řad fanoušků, si ocenění převzal i nejlepší hráč podle samotných spoluhráčů, mladý hráč roku a také autor nejkrásnějšího gólu sezony. Ve vedlejších kategoriích se pak udělovala ocenění pro hráče roku rezervního týmu, akademie, ženského týmu, ocenění Everton Giant, mladý hráč roku dle akcionářů, fanoušek roku, handicapování hráči roku, ocenění od chairmana a také Howard Kendall Award. Kdo vše tedy ze slavnostního ceremoniálu neodešel domů s prázdnou?

Hráč roku – Leighton Baines: O držiteli nejvýznamějšího ocenění dopředu nikdo příliš nepochyboval. Leighton Baines si již třetí sezonu v řadě drží stabilně kvalitní výkonnost a na levém obránci v něm má Everton oporu jak ofenzivní, tak obrannou. O jeho přínosu hovoří i 11 letošních gólových asistencí, zdaleka nejvíce ze všech obránců v lize a také sedm gólů ve všech soutěžích. „Jsem trochu oněmělý. Je neskutečné, že jsem si na pódium přišel pro tři ceny. Opravdu nevím, co říct,“ prohlásil.

Hráč roku dle spoluhráčů: Leighton Baines: Ani spoluhráči Bainesovou fantastickou sezonu neopomněli. „Jsem poctěn, protože v mužstvu je hodně skvělých hráčů. Nejsou to jen spoluhráči, ale zároveň i přátelé.“

Mladý hráč sezony: Seamus Coleman: Dvaadvacetiletý Ir prožil průlomovou sezonu. Jeho dravý a přímočarý styl mu ve velké části zápasů vysloužil místo v základní sestavě, kam jako pravý záložník přinesl potřebný čerstvý závan. K tomu vstřelil svých prvních šest gólů za klub a dostal se do užší nominace na PFA Young Player of the Year. „Jsem v šoku. Před dvěma lety jsem si ani nemyslel, že někdy budu hrát za Everton, natož vyhrát tohle ocenění. Je tu tolik skvělých okamžiků – můj debut proti Fulhamu, první gól proti Blackpoolu vyčnívají. Tuhle cenu vyhrálo už několik úspěšných mladíků, takže doufám, že já budu jedním z nich.“

Mladý hráč roku dle akcionářů: Seamus Coleman

Everton Giant: Duncan Ferguson: K velikánům jako Howard Kendall, Gordon West či Trevor Steven se tentokrát připojila kultovní postava let zejména devadesátých Duncan Ferguson, k němuž není třeba nic dodávat, snad jen, že jeho láska ke klubu ani po pěti letech nerezaví. „Je to neuvěřitelná pocta. Jsem pryč už několik let a pomyslíte si, že lidé na vás zapomenou. Tento klub je velkou části mého života, stejně jako toto město. Potkal jsem tu svoji ženu a moje tři děti se tu narodily.

Chybí mi to tu, chybí mi fotbal a chybí mi derby. Je to pět let, co jsem skončil s fotbalem a připadá mi to jako 25 let. Takže ke hráčům, kteří zde teď sedí – hrajte jako dlouho to půjde a zůstaňte v tomto klubu jak dlouho jen můžete, protože po opuštění Evertonu je jen jedna cesta, a to dolů. Fanoušci ke mě vždycky byli skvělí. Jsou neuvěřitelní. Vzali mě mezi sebe a jsou to nejlepší fanoušci v zemi, jestli ne na celém světě,“ řekl Duncan ve svém projevu.

Gól sezony: Leighton Baines vs. Chelsea: Cena měla několik vážných uchazečů, nakonec se do užšího výběru prokousal gól Jermaina Beckforda proti Boltonu, Diniyara Bilyaletdinova proti Wolves a přímý kop Leightona Bainese proti Chelsea, který nakonec získal hlasů nejvíc. Krom obdivuhodné techniky nádherné vyrovnávací trefě přidalo i načasování, protože Everton dělily na Stamford Bridge od vyřazení z FA Cupu dvě minuty. „Necítil jsem žádný tlak, neměl jsem co ztratit. Ale potom, když ke mě všichni přiběhli, to byl neuvěřitelný pocit,“ popisuje Baines.

Hráč roku akademie: Jake Bidwell: Obránce dovedl jako kapitán svůj tým až do národního finále, ve kterém před týdnem oslavil mistrovský titul a jsou to právě jeho vůdčí schopnosti, příkladný přístup a samozřejmě fotbalové schopnosti, díky kterým si mohl ocenění převzít. „Mám opravdu radost, ale čest zaslouží všichni kluci, kteří minulý týden vyhráli ligu. Byla to pro nás skvělá sezona.“

Hráč roku rezervního týmu: Jose Baxter: Devatenáctiletý útočník potažmo záložník zakončil sezonu s pěti góly jako nejlepší střelec béčka, podle trenéra rezervy Alana Stubbse je to ale zejména jeho přístup, kterým se vyznačoval. „Jose je velmi technicky nadaný hráč, ale je to o přidávání jiných prvků do jeho hry. Nejvíce potěšující je, že jeho přístup se zlepšil, stejně jako pracovitost. Byl to náš nejvalitnější hráč a dospívá jako hráč i jako osobnost.“

Fotbalistka roku: Natasha Dowie: Hrdinka loňského finále FA Cupu hrála ústřední roli v sezoně ženského týmu i tentokrát. Právě její góly totiž dovedly Everton do čtvrtfinále Women’s Champions League. „Tash v posledních dvanácti měsících podává neuvěřitelně stálé výkony,“ chválí trenérka Mo Marley. „Vždycky byla dobrou fotbalistkou, o tom není pochyb, ale rozdílem je, že udělala další krok a ukázala to i ve velkých zápasech.“

Handicapovaní hráči roku: Gary Spotswood a Gemma Hunter: Jak Gemma tak Gary trpí poruchou sluchu a v létě je čeká účast na mistrovství Evropy. Třiadvacetiletá středopolařka, která již šest let jako dobrovolnice spolupracuje na fotbalovém programu Everton Community pro sluchově postižené, jede reprezentovat tým Velké Británie do Bulharska, zatímco Gary, zapojený do stejného programu a který je považován za nejlepšího brankáře v zemi, jede v červenci na mistrovství do Dánska.

Fanoušek roku: Frank Daley: Psal se rok 1926, světu byl představen první prototyp televize, Británie se vzapamtovávala z generální stávky a letos devadesátiletý Frank Daley poprvé navštívil Goodison Park. Evertonianem je už neskutečných 85 let, pamatuje tak éru Dixieho Deana či otevření přestavěné Bullens Road. I přes úctyhodný věk je pan Delay stále držitelem sezonní permanentky

Howard Kendall Award: Klubová akademie: Ocenění od nejúspěšnějšího manažera klubové historie putuje celému mládežnickému týmu, který vyhrál Youth Premier League.

Chairman’s Blueblood Award: David Moyes a Leon Osman: Zvláštní pocty se od Billa Kenwrighta tentokrát dostalo manažerovi a Leonu Osmanovi. „David je znamenitý vůdce a to, jak každý rok se svým týmem kráčí dopředu je mimořádné. Leon je zase Evertonian skrz naskrz a je jedním z mých nejoblíbenějších hráčů. Pokud jde o vyjednávání o nových smlouvách, s nikým to není jednodušší než s Ossiem. Miluje to tu.“ A co na to samotný záložník? „Co na to říct? Miluju tu každou minutu a doufám, že tu zůstanu po zbytek mojí kariéry.“