Taktická analýza: Fulham – Everton 2:2

1. Sestavy a taktika – Blues opět zvolili taktiku 4-2-3-1, když na úplných krajích sestavy znovu nastoupili Coleman a Baines s tím, že fotbalista z Irska měl svoje hlavní pole působnosti stejně vysoko jako jeho kolega na levé straně hřiště. Fulham nastoupil v sestavě 4-4-2 s nebezpečným duem Ruiz – Berbatov vpředu, s defenzivním štítem Bairdem a na levém beku s Johnem Arnem Riisem.

2. Lajdácké bránění – Chyby v obraně nás stály oba dva góly, které se navíc řadí do kategorie „zbytečných“. První gól byla komedie ze strany Toffees, když z vhazování na vlastní polovině hřiště Fellaini přihrál balon do středu hřiště Pienaarovi, který se ale v té době nacházel v obklíčení protihráčů a ztratil balon a to vedlo k Nevillově faula na Berbatova. S Ruizovým přímým kopem si měl Howard rovněž pravděpodobně poradit lépe. Coleman směrem vpřed podal velmi nadějný výkon, ale také udělal 2 velké chyby, které vedly k vyrovnávajícímu gólu Fulhamu. Nejprve hloupě běžel s balonem do středu hřiště, kde se nacházelo hned několik hráčů Fulhamu, kteří mu balon sebrali a posunuli ho do pravého křídla. Z výsledného centru, Berbatov sice nejprve promarnil svoji příležitost skórovat, když balon netrefil, ale Coleman měl poté jít po míči a balon poslat z vápna pryč. Místo toho balon jen sledoval a pro Sidwell už nebyl žádný problém stav zápasu vyrovnat.

3. Schwarzerovo vykopávání – Naše klasická hra, alespoň co se týče vysunutého bloku hráčů při výkopech soupeře, byla i v tomto zápase naprosto jasně patrná. Fulham má svoji hru založenou na krátkých přihrávkách a rychlém tempu hry s balonem, raději hraje odzadu. Opět jsme tedy vysoko napadali a snažili jsme se ho do této hry vůbec nepouštět. Jak obrázek níže ukazuje, Schwarzer byl druhým nejčastějším hráčem FFC, co se týče dotyků s balonem, hned po Ruizovi.

Průměr úspěšných provedených přihrávek Marka Schwarzera je tuto sezónu 59%, obvykle se snahou hrát krátké přihrávky k obráncům. Náš vytažený presink ale donutil Fulham hrát dlouhé balony s tím, že jen 6 z 21 výkopů našel svého spoluhráče – úspěšnost tedy jen 33%. Tento trend byl evidentní po celém hřišti, jelikož Fulham měl hned 19% z celkového počtu přihrávek zaregistrováno jako přihrávky dlouhé. Jejich průměr v této sezoně je ale jen 13%.

4. Územní dominance – Cottagers v zápase nenastoupili ani s jedním rychlým hráčem (Richardson nebo Rodallega) a rovněž Fulham nemá ani příliš silných hráčů na balonu. Tento fakt nám pomohl k tomu, aby jsme byli schopni kontrolovat hru na polovině soupeře. S tím, jak se balon velim často velmi rychle dostával na kopačky našich hráčů, jak je uvedeno v bodu 3, Fulham to měl velmi těžké, aby dostal balon pryč ze své poloviny. V porovnání z toho vychází, že zatímco my jsme měli v útočné třetině hned 286 doteků s balonem, náš soupeř jich zaznamenal pouze 107.

5. Levá strana Fulhamu – Naše pravá strana byla v zápase velmi tvořivá, obzvláště pak v druhé polovině, když jsme opravdu Fulham dostali pod velký tlak. Mirallas byl zapojený do všeho, obzvláště vyčnívá velký počet přihrávek dopředu.

Jelikož hru ze stran dobře zajišťovali Coleman a Baines, Mirallasovo hlavní působiště na hřišti byl střed hřiště, kde podnikl několik skvělých přímých náběhů a velmi tak pomáhal zvyšovat tlak na zadní řadu Fulhamu. Kevin také odvedl velmi dobrou práci v případě prvního gólu, u kterého si při připsal asistenci. Coleman se často prosazoval přes Riiseho, kterého Ir trestal za téměř neexistující podporu od levého záložníka Kacaniklice. Na to, že Riise už v prvním poločase získal žlutou kartu a byl neustále pod velkým tlakem, Jol dobře vystřídal právě Riiseho a levou stranu hřiště relativně dobře dokázal vyřešit tím, že zde poslední půl hodiny relativně dobře fungovalo duo Baird – Duff. Tyto změny pomohly značně snížit náš tlak na této straně hřiště.

6. Fellainiho dominance – Fellaini byl naprosto neudžitelný. Jelavic dobře držel nejvyššího hráče Fulhamu Hangelanda v neustále pohotovosti a tím pádem byl Fellaini volný k tomu, aby spustil velký zmatek v obraně Fulhamu s tím, že se několikrát, jak to má v oblibě, snažil uvolňovat na levé straně hřiště. Fulham je tým, který příliš nenapadá, pokud je bez balonu a tím pádem měli Heitinga i Jagielka mnohem více příležitostí pomoct dostat balon ven z obrany na naše útočné hráče a to se jim i mnohem častěji dařilo. Gól čislo dva začal solidním dlouhým centrem z vlastní poloviny přímo na Fellainiho, který z domácích hráčů udělal statisty a poslal balon do sítě. V této formě se Belgičan téměř nedá bránit.

7. Modří zahazovači šancí – Jednoduchá statistika uvádí, že jsme měli v porovnání se soupeřem hned 3x více celkových střel než nás soupeř – 27. Navíc, 71% z těchto příležitostí bylo vysláno z velkého vápna Cottagers, zatímco Fulham z celkových 9 střel jich na branku z našeho velkého vápna vyslal jen třetinu. Stále máme více střel na zápas (20), než kterýkoliv jiný tým v kterékoliv z 5 nejlepších lig světa. Jelavic neměl svůj den, když jen 1 z jeho 5 pokusů mířil mezi tři tyče. I když mu to v posledních zápasech úplně nepadá, určitě nikdo nebude překvapený, pokud nasází hattrick jednomu ze tří soupeřů, kteří nás v listopadu čekají. Jde o zatím hrozně hrající Sunderland a často v obraně děravé týmy – Reading a Norwich.

8. Konečný verdikt – Tento zápas pro nás byl jednoznačnou ztrátou 2 bodů, šlo totiž naprosto jasně o zápas, v kterém jsme dominovali od začátku až do konce. S 4 remízami v řadě naše defenzíva velmi brzdí náš skvělý vstup do sezony, i tak si je ale potřeba si vzpomenout na fakt, že jsme stále prohráli jen jeden zápas z prvních 10 utkání sezony. Na druhou stranu, naše útočná hra byla opět skvělá, navíc díky prohrám našich dvou pravděpodobných soupeřů v této sezoně – Arsenalu a Tottenhamu se vracíme zpátky na 4. místo tabulky. Přeměna těchto remíz na výhry je ale zásadní před tím, než budeme hrát proti dvěma těmto soupeřům a Manchesteru City v pravděpodobně klíčových týdech této sezony těsně před Vánoci.