Kopli sme si na Turnaji fanklubov

Druhý ročník tejto skvelej myšlienky prebehol úspešne aj za premiérovej prítomnosti našej zvrchovanej delegácie, ktorá splnila tohtosezónny cieľ svojej Alma mater.

Tým nemohlo byť nič iné, ako záchrana a vyvarovanie sa poslednému miestu. Poslušne hlásim, že to sa vyvolenej partii, zloženej výhradne z fanúšikov Karamelu podarilo, dokonca s náskokom jedného miesta. V konkurencii nakoniec len jedenástich mužstiev, keďže sa na poslednú chvíľu nečakane odhlásil fanklub Newcastlu United, sa nám pošťastilo obsadiť konečnú deviatu priečku so ziskom troch bodov.

A to za víťazstvo najtesnejším rozdielom 1:0 proti fanúšikom West Hamu United v našom štvrtom a predposlednom zápase skupiny B. Postup zo skupinovej fázy sa nám teda nepodaril, keď postúpili len prvé štyri tímy. No matematická šanca žila až do posledného kola, pred ktorým akosi žiadne mužstvo nereagovalo na pozvania na pivo. Avšak to všetko vám kolega Fip nižšie a podrobnejšie ozrejmí. Ako ste si už mohli všimnúť, svoje cenné a trefné postrehy postupne pridajú aj niektorí zúčastnení.

Ako sme sa tam ocitli?

Vráťme sa trochu späť v čase. V histórii nášho združenia fanúšikov, a neskôr aj oficiálneho fanklubu sme sa už zúčastnili na rôznych akciách podobného typu. Väčšina pamätníkov spomína na zrazy fanúšikov anglického futbalu. Tam sme okrem reprezentovania vlastných farieb občas aj spájali sily s inými, menej početnými fanklubmi. Teraz to však nebolo potrebné. Popularita nielen Premier League, či Bundesligy stále stúpa, čo sa lineárne odráža aj na počte fanúšikov, fanklubov a ich aktivity. Everton nevynímajúc.

No a v januári tohto roka nám pristála v schránke na Facebooku správa s pozvánkou od predsedu Schwarz-Gelbe Bienen, fanklubu Borussie Dortmund. Prvá reakcia – nazbierame sa? Prečo nie? Treba to rozhodne vyskúšať, na ničom podobnom sme už dlho neboli. A k tomu práve skončená(?) pandémia koronavírusu, ktorá nás všetkých na dva roky nechala izolovaných od bežných radostí normálneho života.

Javor:

„Když jsem se o nabídce hraní na turnaji dověděl, tak jsem s účastí neváhal ani sekundu. Na několika fanouškovských turnajích jsem již byl a vždy to byla fajn akce. Po bezpečném dopravení se do kempu Smraďavka (díky, Riči) následoval pokec se známými fandy West Hamu. Nicméně – žádné opíjení, hrajeme od devíti hned první utkání. Výsledky a výkony ve skupině odpovídaly našim ambicím, šli jsme si primárně zahrát a v mači proti Hammers uhájili páté místo ve skupině. Následně probíhalo koštování tamních piv, pokec nad klobásami a podobné věci. Turnaj byl velmi dobře zorganizován, člověk se poučil o tom, jak se na takovou bránu má kopat penalta a rád se dalšího ročníku zúčastním, pokud náš fanklub dostane nabídku.“

Po prvotnom posmelení z reakcii hardcore jadra bola výzva zverejnená na webe, a prakticky hneď sme sa dostali k potrebnému počtu hráčov na turnaj, čo bolo sedem plus brankár. Ten sa držal až do júna, kedy som ja osobne začal trochu panikáriť, že nám to nebude stačiť. Takže výzva putovala aj na sociálnu sieť. Tam naše počty doplnilo ďalších pár modrých. Konečné číslo predstavovalo jedenásť statočných. A okrem nich aj náš mediálny tím.

Martin:

„Z mého úhlu pohledu předvedli organizátoři turnaje skvělou práci nejen v tom, že se hrálo včas celou dobu, připravili i velmi příjemné prostředí s výborným občerstvením. Tímto vytvořili skvělé prostředí pro fans. Bylo mi cti se účastnit, a doufám že opět nejpozději za rok znovu.“

---

Cesta tam, první večer

17:00, Praha Letňany. Na smluvené místo prežské sekce (a okolí) jsem dorazil z Hradce s velkým předstihem. Jsem trochu zaskočen, metro končí doslova v poli. Za chvíli vidím Karamelu, za pár minutek se připojí Javor a najednou sedíme v Ričiho voze a prosekáváme se zacpanou D1. Na Vysočině nás zastihne taková průtrž mračen, že doprava téměř zastavuje. Přemítáme, zda se turnaj uskuteční a kolik centimetrů vody na místě bude.

Karamela:

„Je škoda, že v Ričiho Fabii nebyli cestou na turnaj i Farhad s Frankem. Dostali by tolik kvalitních doporučení a kvalifikovaných rad, že by řada příštích sezón byla v suchu. Slovenská sekce fanklubu dorazila na místo o něco dříve a poté, co doplnila kalorie spálené cestou jsme mohli v odborné debatě pokračovat už společně. Získal jsem dojem, že dres s Keanem pravděpodobně v našem fanklubu jen tak nepotkáte.  Hodnocení fotbalové stránky turnaje nechám povolanějším. Za diváky mohu říci, že jsme s předvedenou hrou byli spokojeni. Jen konečná skóre zápasů k nám snad  někdy byla až moc nemilosrdná. Proběhlo i Merseyside derby. Jeho příslovečnou  tvrdost  zajistil Javor a ani výsledkově jsme v derby nevybočili z obvyklé normy posledních let (narušené jen Carlem).“

Ve Smraďavce jsme první. Bratislavčania se zasekli v restauraci, odkud je obětavě vytáhne Riči. Ubytujeme se v chatce, Karamela staví stan. Zjevuje se nám i DuchAbum. Poctivě si dáme jen dvě pivka. Sedíme u stolu s „Kladiváři“, těžko lovím předhozené vzpomínky. Od posledního turnaje PL.cz je to už hodně dlouho.

Ráno vstáváme brzo. Skoro se zdá, že nocležníci z přízemí toho moc nenaspali. Taxíkem přes hory a doly míříme na místní hřiště. Hned se dostavuje úspěch, vyjma pořadatelů jsme první! Postupně se objevují další týmy a co je nejdůležitější, naši spoluhráči. Vinou pomluv o mých dovednostech a snad i trochou vlastní neschopnosti tyto pomluvy dostatečně a včas vyvrátit jsem nominován na pozici středního obránce. Je sucho a bude horko, hřiště je v dobrém stavu, toužebně vyhlížím slibované louže.

Lehce na cvičišti, těžko na bojišti

Zahajujeme s Gunners a už z rozcvičení jde z nich respekt. Sice se záhy dostáváme do vedení, ale naše obrana, na čele s labilním Mickey Keanem alias mnou se až příliš často mění v příslovečné máslo, které soupeřova křídla kuchají na kaši. Při jednom z pokusů o kontr neproměním Tomovu ideální přihrávku před branku. Rád bych dal do zápisu, že mně při tom škubne v hamstringu, ale na výmluvy je už pozdě. Výsledek kopíruje skóre z květnového Emirates – 5:1.

spidour:

„Turnaj mě překvapil svým pojetím. Bylo vidět, že většina týmů se poskládala tak, aby měli šanci jej vyhrát, nikoliv se jet zůčastnit. I zde se ukázalo, že Toffees to mají se svým přístupem jinak, jsme The People’s Club, žádný The Trophy Greeding Club, tj. naše sestava byla složena skutečně z fanoušků týmu a nepomáhali jsme tím nejlepším z naší vesnice. I přes to se ukazuje, že v jádru i ten fotbal by šel hrát a výsledky by se dostavily, pokud bychom v začátku turnaje nedopláceli zejména na neorganizovanost a nějakou tu individuální chybu (komu se to na cizích hřištích nestává, že?). Mít šanci si spolu kopnout pravidelně, věřím, že na postup to bylo, nejen LFC byli hratelní. Jsem rád, že jsem poznal spoustu nových tváří z naší komunity, škoda, že mi zdravotní stav nedovoloval větší podporu na hřišti. Nicméně musím přiznat, že můj Begovic to odchytal lépe, než bych to odchytal já. Za rok znovu!“

Následuje porážka 4:0 už ani nevím s kým a 4:1 s nabušenou Chelsea. Tak třetinu zápasu se držíme, proti Londýňanům dojde tuším i na vyrovnání, ale postupem času nestíháme a nakonec je výsledek ještě milostivý. Připisuji si další EL2G, snad nikdo nerozluští, co tím myslím.

Vykřesat drobnou šanci na postup nabízí duel s West Hamem. Oba máme stejně bodů – nula – ale my si ještě držíme racionální uvažování a nižší hladinku. Po jednom ze závarů se nám podaří vstřelit branku, jeden z pro mě nových pacientů – Róbert, propasíruje míč za záda brankáře. Kvalita se soupeří nedá upřít, ale často se soustředí na malicherné spory a díky tomu hubené vedení udržíme.

Ondřej:

„Co se týče organizace turnaje, zázemí a občerstvení, tak tady si není na co stěžovat. Vše zařízené na perfektní úrovni, tady pořadatelé zaslouží velké uznání. Mě osobně trochu mrzí fakt, že k tomu některé týmy přistoupili možná až příliš vážně, a na místo poklidného, přátelského turnaje byla cítit značná touha po vítězství. Nechci samozřejmě ostatní fankluby z ničeho podezřívat, ale vzduchem se nesla poznámka, že některé týmy nebyli striktně složené z členů fanklubu. I přes to jsem si zápasy užil, jsem rád, že jsem mohl poznat ostatní kolegy osobně. Takto na dálku bych chtěl ještě pozdravit fankluby Arsenalu a (překvapivě) Liverpoolu, kteří nám poslední zápasy fandili, a hlasitě povzbuzovali.“

Šance jsou mizivé, ale Mnichov si odehrát musíme. Bavoři ubrali plyn, což se jim nevyplatí. Na scéně se totiž zjevuje nový střelec. A ano přátelé, jsem to já. Nikým nečekán, nehlídán, ocitnu na konci skvělých přihrávek, nejprve sám před brankářem, podruhé dokonce už za ležícím gólmanem. Štěstěna je mi nakloněna a já trefím. Ale protože na nulu se nám nedaří navázat, jde jen o kosmetickou úpravu, prohráváme 2:4.

Zaslouženě se tak loučíme s turnajem, mezi první čtyři ve skupině se nevejdeme. Ale je z toho krásné 9. místo z 11. Bohužel řada nových tváří z týmu rychle mizí. Docela unaveni dokoukáme turnaj až do finále, ale je fakt vedro a jedinou význačnější událostí je brzký konec Redshites v play-off.

duch.abum:

„Vlastne mi o turnaj vôbec nešlo. Počas rokov diskusií na webe a sociálnych sieťach cítim, že sú mi niektorí z nás čoraz bližší, menia sa na kamarátov a mám potrebu ich stretnúť. Tobôž po dvoch rokoch kovid samotiek. Takže som využil možnosť a som rád. Hajlajt? Ten, kto o polnoci so mnou išiel temným lesom na tajomné miesto súvisiace s istým prastarým zločinom, ten vie.“

Poslední večer a Konec

Vracíme se do kempu, pokračujeme už jen v šesti v nejbližší hospodě. Někdo zde slaví svůj nejhezčí den v životě. Při večeři probíráme, co má kdo nového. Ohlížíme se za starou, a hlavně výhlížíme novou sezónu. Nikdo optimismem nehýří. S rostoucím počtem vypitých piv a také proto, že záchody už jsou nepřístupné, se vydáváme zpět. Komu se nechce spát, vyráží pod vedením dobrodružného Ducha k pomníku U Zabitého. Možná tu mají zámek i hrad, ale Evertonians nikdy nešly prvoplánově po slávě a lesku.

Tom:

„Musím povedať, že som si turnaj poriadne užil. Myslím si, že to bolo dobre zorganizované na oboch stranách, turnaj ako celok, a aj od Romana a ostatných Evertonians. Výsledky mohli byť lepšie, ale ako vždy pri Evertone, víťazstvo chutí sladšie, keď neprichádza tak často. Bolo pekné získať aspoň jedno víťazstvo. Moja vďaka všetkým chalanom za to, ako ma prijali. Napriek boľavým nohám a slnkom spálenej tvári by som povedal, že to bol skvelý deň a stál za tú bolesť v pravom štýle Evertonu.“

Ráno už byl čas skoro jen na rozdělení kořisti. Hbitě jsem skočil po pivu, které nám věnoval Tom a rozhodně jsem toho nelitoval. Lehkou opičku jsem díky němu udržel i po příjezdu domů. Neúprosný čas nám nedovolil probrat všechno, co jsme měli na srdci. Ale bylo super se zase potkat, opravdu jsem všechny rád viděl. Škoda, že nemohl zůstat i někdo z nových, snad se bály Javorových kvízů, či je odstrašily pohledy sociopatického křídla. Doufám, že se ale brzy uvidíme a co je nejdůležitejší, že se Toffess dočkají konečně nějaké trofeje, když nám se to tentokrát nepovedlo. COYB!

Riči

„Děkuji všem starým a novým tvářím za víkend plný debat nad pivem a kopání do míče. Bylo moc fajn se sejít. PS: Javor, kup si příště o tři čísla větší kraťasy. PS2: BlueBlooded, přestaň si konečně syslit osm dresů pro fanklub.“

---

Konečné výsledky a poradie Turnaja + mediálne pokrytie:

09:00 – Arsenal 5:1 Everton (gól Róbert) 10:15 – Everton 0:4 Liverpool 11:55 – Chelsea 4:1 Everton (gól Riči) 09:00 – West Ham 0:1 Everton (gól Róbert) 14:25 – Bayern 4:2 Everton (gól 2x Fip) Rádio rozhovor s organizátormi – rozhlas.cz TV reportáž – itvs24.cz Zostrih Schwarz-Gelbe Bienen – Facebook Fotogaléria turnaja – Schwarz-Gelbe Bienen Za fotky do článku ďakujeme nášmu PR tímu: duch.abum & Karamela Špeciálne poďakovanie: Schwarz-Gelbe Bienen