Arsenal W – Everton W 0:0

K zápasu s jedním z nesilnějších soupěřů ligy jsme vyrazili do Londýna a snažili se nemyslet na předchozích 14 návštěv, ze kterých jsme nevydolovali ani bod.

Do zápasu jsme nevstupovali jako favorité. Náš tým patří mezi nejméně početné v lize a abscence Galli a Gabarro nás bude ještě dlouho bolet. K dispozici není ani letní posila Lawley, která si krátce po podepsání smlouvy zlomila loket a ani stále se z operace kolene zotavující Karen Holmgaard. Přesto Sørensen oznámil, že jsme na Emirates Stadium nepřijeli s prešovským betonem. Arsenal měl k dispozici prakticky kompletní tým. V předchozích dvou ligových zápasech remizoval s MCFC,  porazil Leicester a úspěšně se propracovává i Ligou mistrů.  V létě sice po několika sezónách přišel o elitní střelkyni Vivianne Miedemu, ale zase jeho řady rozšířila (dnes již ex-) barcelonská  Mariona Caldentey.

První poločas

začal vcelku očekávaně. Trojice Fox, Maanum a Russo dokázala rychle a nepříjemně pronikat až těsně do blízkosti naší branky. Naštěstí si přitom počínaly poměrně ležérně a navíc je možná zaskočila i urputnost, se kterou se na ně po způsobu rozzuřených vos vrhaly hráčky v modrých dresech. Střelami zdálky to zkoušela Little i Mariona, ale Brosnan byla ve střehu. I my jsme si vypracovali aspoň dvě šance. Nejprve v desáté minutě Olesen a Sarri ukázaly, že ani arsenalská obrana nehraje pod tlakem bezchybně a před domácím vápnem obraly o míč Codinu. K odkopnuté meruně se dostala Hope a její střelu z dálky Van Domselaar zkrotila poměrně nejistě. Druhým pokusem (opět střelou z dálky) se před poločasem pěkně prezenrtovala Sarri. Arsenal v první polovině  pronikal častěji na naší polovinu, ale naš obětavost byla příkladná. Snad jen občasné pokusy Vanhaevermaet o rozehrávku byly možná až příliš riskantní.

Druhý poločas

se nesl už ve znamení permarentního arsenalského tlaku na rozhodující gól. Mariona se začínala postupně zastřelovat a příchod Blackstenius těsně po hodině hry znamenal další posílení útoku domácích. Naštěstí jejich veškeré snažení končilo obvykle na hranici našeho vápna. Nebo jejich střely na branku postrádaly přesnost i razanci. A nebo byly zablokované někým v modrém. V druhém poločase by náš výkon myslím potěšil facebookovou skupinu „Fandové defenzivního fotbalu“, protože prakticky vše jsme vsadili na uhájení bezbrankové remízy a do žádných větších akcí směrem vpřed jsme se nepouštěli. Na tom nic nezměnil ani příchod specialistky na Arsenal Izzy Hobson na několik posledních pár minut. Skóre nakonec zůstalo vyrovnané a bez branek.

Shrnutí

patnáctileté arsenalské prokletí bylo prolomeno a z Londýna si vezeme velmi cenný bod. Dostat se k němu bylo možné jen ohromnou obětavostí celého týmu. Hrát bez míče (poměr posedlosti 70% : 30% v náš neprospěch) je fyzicky i psychicky náročné a hráčky to zvládly výborně. Hráčkou zápasu byla vyhléšena Brosnan, ale na tomto místě je třeba vyzdvihnout i výkon Sary Holmgaard a Elise Stenevik. Zejména v prvním poločase byly na levé straně hlavními tahounkami našeho útočného snažení a zároveň zaznamenaly nejvíce zablokovaných střel (9) a odebraných míčů (9). Uvidíme, jak dlouho budeme fyzicky schopni v takovémto nasazení vydržet. V tabulce nám zatím patří poslední místo. V neděli hrajeme s předposledním West Hamem, od kterého nás dělí jen menší počet vstřelených gólů (za nás 0, Hammers 1).  Doufejme, že odhodlání a bojovnost si přeneseme i na tento domácí zápas a odlepíme se konečně ode dna. COYBG!

Fotografie: Vanhaevermaet mezi arsenalskými (zdroj: onlinegooner.com)

ŽK: H. Payne, Brosnan

Arsenal (4-2-3-1): Van Domselaar; Fox, Wubben-Moy (Williamson 64´), Codina, McCabe (Catley 77´); Little, Cooney-Cross (Wälti 78´);  Mead, Maanum, Caldentey; Russo (Blackstenius 64´)

Everton (3-4-3): Brosnan; Vanhaevermaet, Finnigan, Stenevik (H. Payne 46′); Hope, Hayashi, Wheeler, Sara Holmgaard; Sarri (T. Payne 60′), Snoeijs (E. Bissell 82′), Olesen (I. Hobson 89′)

Rozhodčí: Stacey Pearson  Diváci: 25 480