Séamus Coleman

Narozen: 11. 10. 1988, Donegal, Irsko
Výška: 178 cm
Váha: 67 kg
Post: Obránce
Číslo dresu: 23
V EFC od: 02. 02. 2009
Smlouva do: 30. 06. 2022


Coleman se narodil 11. října 1988 v irském městečku Donegal, původně nastupoval na pozici středního záložníka, avšak jak se později ukázalo, nejlepší je pro něj post napravo v obranné řadě.

Svoji kariéru profesionálního fotbalisty začal reálně naplňovat po přestupu do irského ligového klubu Sligo Rovers z týmu Killybegs v roce 2006. V osmnácti letech se tak vydal poprvé mimo svoje rodné město, Killybegs totiž hrají v Donegalu.

Za Sligo Rovers se mu poměrně dařilo, díky dobrým výkonům se dostával do mládežnických reprezentacích. V roce 2008 si odbyl debut za irskou reprezentaci U-21 v přátelském zápase proti Švédsku, zanedlouho od prvního zápasu si místo pravého obránce v této reprezentační kategorii předplatil až do dnešních dnů.

Everton je na Ostrovech proslulý skvělým scoutingem, talentovaný Ir Moyesově družině nemohl uniknout. V lednu 2009 se tak Seamus Coleman stěhoval do Evertonu za 60 tisíc liber. Fanoušci sice nebyli zprvu nadšeni přestupové částce, přeci jenom šlo o neznámého fotbalistu, nakonec ale přestup vzali s odůvodněním – Moyes snad ví, co dělá.

Coleman hned začal nastupovat za rezervní tým Toffees, nad jeho vývojem dohlížel trenér Andy Holden a bývalý vynikající zadák Evertonu Alan Stubbs. Hlavně druhý jmenovaný byl díky hráčovým dobrým výkonům za rezervní tým na jaře přesvědčen, že se Coleman brzy podívá do samotného áčka. A to se opravdu stalo, svůj debut za první mužstvo si odbyl v předsezónním přátelském zápase proti Bury.

Colemana ovšem postyhly vážné zdravotní problémy. Jeho puchýř na noze během cesty za přátelskými zápasy do USA na konci července 2009 napadla infekce. Vážnost celé situace dokládá svým prohlášením i klubový lékař Mick Rathbone: „Když jsme vystoupili z letadla v Seattlu, doktor dal Seamusovi silné antibiotika na bolest. Jenže infekce rychle začala nohu rozežírat. Kdyby doktor Irving urychleně neprovedl operaci, Seamusova kariéra by byla u konce.”

Z hrůzostrašného zranění se Coleman naplno zotavil na začátku října a brzy si odbyl soutěžní debut v prvním týmu Evertonu, stalo se tak v Evropské lize proti Benfice. Je sice pravda, že odehrál celý zápas hlavně díky velké marodce týmu, i tak ale při prohře 0:5 nezklamal. Ano čtete dobře, i když Benfica Evertonu rozdrtila, Coleman nezklamal. Ostatně řekl to i sám Moyes.

V následujícím ligovém zápase proti Boltonu naskočil na posledních devět minut, avšak v prosinci opět odehrál celý zápas v Evropské lize, tentokrát na půdě AEK Athens a opět solidně. Nejvíce ale zazářil v následujícím domácím ligovém zápase proti Tottenhamu, v 15. minutě nahradil zraněného Yoba, postavil se na pravý kraj obrany a počínal si jako zkušený mazák, stíhal bránit a dokonce i útočit, Louisovi Sahovi nahrál na branku, jež znamenala snížení na 1:2. V následujích týdnech ale příliš možností už nedostával, a tak ho Moyes na jaře šikovně poslal na hostování do druholigového Blackpoolu, s nímž Coleman vybojoval senzační postup do Premier League a opět zaujal svými výkony. Do sezóny 2010/11 proto vstupoval jako platný člen A-týmu. A svými výkony to jen potvrdil, nehrál sice na své obvyklé pozici, kvůli dravosti a přímočarosti nastupoval na krají pravé zálohy, kde však zářil. Vstřelil šest branek, dostal se do užšího výběru v anketě o nejlepším mladém hráči Premier League, vyhrál klubovou trofej pro nejlepšího mladého hráče sezóny a odbyl si debut v seniorském reprezentačním výběru Irska. Povedený rok.

V povedených výkonech pokračoval nadále a od sezóny 2012/13 se už stal první volbou na post pravého obránce, přičemž okamžitě začal platit mezi důležité články sestavy. Následující ročník Colemanova forma gradovala, v lize vstřelil sedm branek, hráčská asociace ho zvolila do týmu roku a také vyhrál ocenění pro nejlepšího klubového hráče.