Narozen: 06. 12. 1979, Sydney, Austrálie
Výška: 178 cm
Váha: 64 kg
Post: Záložník
V EFC od: 23. 07. 2004
Do: 26. 07. 2012
Tim Cahill – australský reprezentant a útočný záložník, přes kterého jde většina útočných akcí, začal svoji fotbalovou kariéru v rodném Sydney, konkrétně u místních United. V 18 letech sebral odvahu a zeptal se rodičů, zda by mu povolili jít do Anglie hrát profesionální fotbal. Velkým zájemcem byl londýnský Millwall. Rodiče nebyli proti a Tim nastoupil za Millwall poprvé 22. května 1998. Tiny Tim, jak se mu přezdívá, strávil u The Lions celkem sedm úspěšných let, ve kterých se na hřišti objevil ve 217 utkáních. Branek dokázal dát 52.
V roce 2004 se Cahill stěhoval do Evertonu aby poprvé okusil Premier League a hned první sezona se mu povedla náramně. Stal se nejlepším týmovým střelcem, spoluhráči byl zvolen hráčem roku a Everton měl na dosah Ligu Mistrů. Před začátkem sezony 2005/06 byla Timovi prodloužena smlouva. Hlavní podíl na tom nesl fakt, že Tim za své první sezony udělal na všechny okolo klubu nebývalý dojem. V listopadu 2006 přišlo první velké zranění, které ho odsoudilo ke třem měsícům bez fotbalu. Vrátil se ale už v půli ledna. Jenže další vážné zranění na sebe nenechalo dlouho čekat. V remízovém zápase proti Sheffieldu si zlomil nohu a sezona tak pro něj skončila.
O to větší radost udělala v létě toho roku fanouškům zpráva, že Tim podepsal smlouvu do roku 2012. Australan se vrátil na konci října, přesně k prvnímu zápasu skupinové fáze poháru UEFA proti Larrise, kdy už po čtrnácti minutách otevřel hlavou skóre. V následujících zápasech odváděl výborné výkony, za zmínku stojí i branka vstřelená nádhernými nůžkami v listopadu na Stamford Bridge. Jenže na začátku jara přišlo do třetice další dlouhodobé zranění a Tim se musel v Austrálii podrobit operaci nohy. Na sezónu 2008/2009 bude Cahill vzpomínat určitě v dobrém, nejenže se stal tahounem týmu, jemuž díky zranění odpadávali hráči jako hrušky po dešti, ale opět potvrdil svoji univerzálnost. Když Moyes neměl k dispozici žádného útočníka, tak sáhl po Timovi, který se mu odvděčil devíti vstřelenými góly.
Branky byly hlavním Timovým přínosem i v další sezoně. I přesto, že z herního hlediska to nebyl žádná sláva, v druhé půlce sezony se Tim stejně jako celé mužstvo zvedl, a nakonec dosáhl desetigólové hranice. Po skončení sezony navíc prodloužil svoji smlouvu o další čtyři roky. Sezóna 2010/11 měla pro už takřka novodobou legendu klubu dvě tváře. V té první polovině byl jasným tahounem, když na něm ležela většina gólové zodpovědnosti. Plnil si ji na výbornou, vždyť už v polovině prosince mu v kolonce branek svítila číslice devět. Z lednového Asijského poháru se nicméně nevrátil zcela fit, forma tedy šla dolů a do většiny zbývajících zápasů Tim zasáhnul kvůli nedoléčnému chodidlu z lavičky.
V sezóně 2011/12 šel Tim Cahill s výkony Tim dolů. Sice jsme od něj viděli jeho typickou bojovnost, ovšem scházely góly a asistence, na které jsme u něj byli zvyklí. Dokonce v lize se netrefil více než rok, nelichotivou bilanci ukončil v lednu 2012. Přesto na něj David Moyes nadále sázel, více než v jiných ročnících však byl střídán nebo střídal.
V létě 2012 se diskutovalo, zda má Cahill ještě budoucnost v prvním týmu Evertonu. Všechny debaty ukončil New York Red Bulls z americké MLS, který za hráče symbolizující éru Davida Moyese nabídl 1 milion liber, což Toffees přijali, a tak Tim Cahill po přijetí smlouvy opustil klub, v němž se stal novodobou legendou.
