Narozen: 06. 03. 1979, North Brunswick, New Jersey, USA
Výška: 191 cm
Váha: 88 kg
Post: Brankář
V EFC od: 09. 05. 2006
Do: 01. 06. 2016
Úspěšná kariéra profesionálního sportovce Tima Howarda byla tak trochu malým zázrakem. Vytáhlý Američan musí totiž celý život bojovat s Tourettovým syndromem (neuropsychiatrické onemocnění projevující se zejména pohybovými a zvukovými tiky). Se svým hendikepem se ale Howard naučil žít a také profesionálně a velmi zdárně sportovat. Důležité přitom bylo, že své onemocnění zvládl s pomocí okolí ukočírovat hlavně v pubertě. I proto mohl ve věku 19 let stanout v klubu MetroStars, kde se postupně vypracoval mezi nejlepší gólmany Severní Ameriky.
Jeho reputace mu coby 24letému přinesla v roce 2003 angažmá ve slavném Manchesteru United. V nabité konkurenci na Old Trafford se ale Howard nikdy nedokázal prosadit, za tři roky odchytal 45 zápasů. Na místo stále jedničky ve velkoklubu tehdy ještě neměl ani výkonnostně ani mentálně, a tak se rozhodl pro krok zpět, který se ale nakonec ukázal jako velmi dobrým tahem.
Ročník 2006/07 odchytal na hostování v Evertonu, který se následující léto dohodl s United na trvalém přestupu. Howardovi to v novém působišti sedlo a postupně si zajistil stabilní pozici v bráně Toffees, již pečetil sezónou 2008/09, kdy překonal klubový rekord legendy Nevilla Southalla v počtu patnácti vychytaných nul v jedné ligové sezóně Premier League – jeho rekord, který platí dodnes, vylepšil o dvě čistá konta. A to nebylo všechno, v semifinále FA Cupu proti Manchesteru United chytil soupeři v penaltovém rozstřele dva pokusy a velkým dílem se podepsal pod postupem do finále soutěže, které ale Toffees prohráli.
Rovněž v následujících sezónách Howard patřil mezi opory týmu, kromě svého vysokého standardu postupně odstranil i některé slabiny jako centrované míče a střely ze střední vzdálenosti. V lednu roku 2012 si dokonce připsal ligovou branku, jeho dlouhý odkop skončil i zásluhou silného větru v síti Boltonu. Howard se ale z gólu neradoval, jelikož litoval překonaného a zostuzeného kolegu v bráně soupeře.
Ročník 2013/14 představoval ten nejlepší v kariéře charismatického Američana. Nejenže v Premier League patřil k tomu nejlepšímu a dovedl Everton k pátému místu, na mistrovství světa v Brazílii navíc překonal rekord. V osmifinále proti Belgii zneškodnil 16 střel, tedy nejvyšší počet při utkání na světovém šampionátu od roku 1966, kdy FIFA začala vést statistiky.
Bohužel od sezóny 2014/15 začal Howard stále častěji kupit chyby, přičemž na jeho výkonech se také negativně podepsal úpadek Evertonu pod Robertem Martínezem a někdy až přehnaná kritika. Pokles nakonec znamenal nevyhnutelné: na začátku roku 2016 ztratil dlouholetou pozici jedničky na úkor Joela Roblese. I z toho důvodu se zanedlouho rozhodl pro návrat do vlasti, když kývl na nabídku Colorada Rapids. Za Toffees si naposledy zachytal 15. května 2016, v posledním ligovém kole sezóny se loučil na Goodison Parku čistým kontem a výhrou 3:0 s Norwichem. Za úžasných deset let odchytal 414 utkání (jeho 354 odehraných zápasů v Premier League je klubovým rekordem), jeho slova na rozloučenou zněla: „Evertonianem zůstanu do konce života, vždy to bude můj tým a klub.” Škoda jen, že svou dekádu na Goodison Parku nevyšperkoval získanou trofejí, po níž prahla nejedna opora silného Evertonu manažera Davida Moyese.
V Coloradu chytal ještě tři roky, než na podzim 2019 ve věku 40 let ukončil aktivní hráčskou kariéru. Bez práce ale dlouho nezůstal, okamžitě se vrátil do služeb Evertonu, jehož se stal prvním klubovým ambasadorem v USA.
