Ohlédnutí za srazem fanoušků

Jako již tradičně se alespoň hrstka zdejších Evertonians zúčastnila dalšího srazu fanoušků anglického fotbalu v Libchavách u Ústí nad Orlicí.

Sice šlo řadově již o čtvrtou podobnou akci, přesto Everton po jediné výjimce z loňské Prahy svůj vlastní mančaft nesložil. Na místo konání jsme v pátek dorazili jen já, Riči a Javor, a tak bylo jasné, že v sobotu se bude znovu mixovat. Víkendový fotbálek byl ale až na druhé koleji. Páteční večer jsme si zpříjemnili jak jinak, než u pivka sledováním zápasu Chile versus Španělsko. Našli se ale i tací, kteří si noční jízdu protáhli až takřka do svítání.

Ráno jsme tedy vyrazili na libchavskou umělku. Obecně na sraz dorazilo v porovnání s minulým rokem podstatně méně fandů, a tak se nejprve musela vyřešit otázka „kdo se s kým spojí“. Krom Liverpoolu a Tottenhamu, kteří utvořili vlastní týmy, vznikly dva mix týmy. Ten první reprezentovali dva fandové Manchesteru United, několik příznivců Newcastlu United a po jednom přispěl svou trochou do mlýna Fulham s Chelsea.

Největší absence ale sčítal West Ham. Loni dokonce mohl složit dva týmy, letos přijela Kladiváře hájit jediná trojice. A právě s borci pod přezdívkami Jabko, Kundis a Ted jsme utvořili zbývající čtvrtý tým.

Premiérové utkání týmu pod názvem WESTON nám vůbec nevyšel. Šlo sice o nesoutěžní duel proti partičce ze Stříbra, která si bez jakýchkoliv vazeb k nějákému anglickému klubu přijela do Libchav jen začutat, ale skóre zápasu mluvilo jednoznačně v náš neprospěch. Prohra 0-8 byla jasně nejvyšší porážkou turnaje. Nepoštěstilo se ani ve druhém zápase. Předváděli jsme sice slušný fotbal, ale jako jediní jsme díky omezenému počtu hráčů nemohli střídat, a tak byla na světě další prohra. Javor svým gólem jenom korigoval na konečných 3-1 pro druhý mix tým, který si říkal MANEFU.

V dalším zápase, ve kterém se za nás jednou gólově prosadil Riči, nám Tottenham nadělil ještě o gól víc, a tak o spokojenosti nemohla být řeč. Vše se ale zlomilo v tu nejvhodnější chvíli. Tým čerstvě a značně posilněn o brankáře Pepu vyběhnul na Liverpool s velkou motivací, a najednou se začalo dařit. V utkání jsme dokonce vedli o čtyři góly, ale i konečný výsledek 5-3 ve prospěch WESTONu byl velkou satisfakcí.

Do semifinále jsme tak šli ze třetího místa a stál před námi MANEFU. Po Ričiho gólu jsme se ocitili ve vedení a byli jsme blizkoučko postupu do finále. Dvě minuty před koncem jsme ale dostali gól, a tak se šlo na penalty. V těch byl úspěšnější soupeř, za nás se trefil jen Kundis. Čekal nás tak boj alespoň o bronzový flek.

V tom jsme s Tottenhamem poměrně brzy inkasovali, ale zásluhou dvou gólů, ve kterých měl prsty Riči, jsme obsadili třetí místo. Ve finále si to pak rozdal Liverpool s druhým mixem, a ačkoliv si troufám říct, že LFC nebyl nejlepším týmem dne, nějákým způsobem se mu dovedlo prokousat se přes nerozhodný stav do pokutových kopů, které následně zvládl. Následovalo předání pohárů pro vítěze a přesun do penzionu k vychlazenému pivku.

Hlavním tématem byl znovu fotbal i jeho sledování. Obzvláště jsme se těšili na duel USA a Ghany, který bohužel nedopadl podle představ většiny osazenstva. I tak jsme si ale užili příjemný večer plný dobré zábavy, který i po zavíračce zvesela pokračoval na pokojích. A nám nezbývá než se pomalu začít šetřit na další sraz. Ten je totiž v Moravské Třebové už za tři týdny 😉