Preview: Everton – Bolton Wanderers

Další utkání nám los poprvé v sezoně přichystal doprostřed týdne. Víkendové zaváhání bude Everton moci odčinit v domácím prostředí proti Boltonu.

Zápas vložený doprostřed pracovního týdne. Z předchozích zkušeností jimi nejčastěji bývají střetnutí proti mančaftům z různých zákoutí starého kontinentu. Tentokrát se ale Blues budou pod světly magického nočního Goodison Parku spokojit pouze s řadovým ligovým protivníkem z Boltonu. Vítězství je tak jediným přijatelným výsledkem.

Tři body ovšem většina Evertonians tak nějak očekávala i v předchozím zápase, a to proti papírově jednoznačně slabšímu celku, než jsou Trotters. O silném odhodlání a vnitřní síle Blackpoolu padlo již mnoho slov, a tak na vlastní kůži pocítili i Blues, že přímořské Mandarinky se tak jednoduše oloupat nedají. Everton měl přitom povětšinu zápasu více ze hry, o čemž jasně vypovídala i statistika střel na bránu. Že Tangerines do sítě spadly do té doby jejich jediné dvě střely mířící na bránu je jedna věc, která stojí za zamyšlení. Ale ze čtrnácti pokusů Toffees a nespočtu dalších slušných gólem zavánějících příležitostí, vytěžit jen dva góly a nedovedení zápasu do vítězného konce už je problém, se kterým se zkrátka a jednoduše musí něco začít dělat.

Zbytečné pálení šancí je totiž záležitostí, která Blues dělá společníka od prvního kola, a ne a ne se jí zbavit. Mnohdy nesmyslnou snahu dokráčet s míčem až do brány, ale raději přenechme k řešení zodpovědným profesionálům. I tak totiž příznivými skutečnostmi zůstává, že svoji neproherní sérii Toffees natáhli na číslo 6, stále se drží v horní polovině tabulky, a i navzdory zbytečné ztrátě bodů a neprodkutivnímu útoku se stále pyšní slušnou formou. Znovuzrozený Bolton a jeho pozitivní fotbal ovšem budou prověrkou záludnou, a tak se má David Moyes na pozoru.

„Bolton hraje pod Owenem lépe, ale stále dokáží využít svých nejsilnějších stránek. Mají Kevina Daviese, a pokud analyzujete jejich hru, zjistíte, že většina se pořád točí kolem něj. Je to zkušený hráč, dokonce mám pocit, že jsem proti němu hrál, když jsem byl v Chesterfieldu. Celkově hraje Bolton nebojácný fotbal. A znovu – není to překvapení, protože tohle je Owenův styl a očekávám, že rozhodně nebudou bránit výsledek. To ale náš styl a přístup k zápasu neovlivní.“

Měl by tedy Bolton pro Everton představovat nezdolnou překážku? Na první pohled neměl. Jenomže současní Wanderers stoupají a svůj progres dávají řádně najevo. Stačí se podívat, v jakém blátě se Bolton plácal loni touto dobou. Gary Megson se svým celkem zabředl do sestupových vod, a tak zodpovědnému managementu Trotters zavčas došla trpělivost a neoblíbeného manažera se zbavilo.

Na jeho místo Bolton dosadil Owena Coylea, jenž vloni dovedl rivala z Burnley do Premier League, a že se na Reebok Stadium trefili do černého. Coyle Trotters naučil hrát znatelně pohlednější fotbal, nikoliv bezduchou nákopávanou a dovedl Bolton k pohodlné záchraně. Spokojenost tedy může v Greater Manchester panovat zatím i letos. Výsledky se dostavují možná až nad očekávaní dobré. Prohry zatím Wanderers zaznamenali tři, z toho ta poslední se zrodila před týdnem, kdy doma v závěru podlehli Liverpoolu. Krom onoho smolného duelu se však Boltonu říjen jednoznačně povedl, a dobrou letošní formu stvrdil v sobotu proti Tottenhamu, kterému nasázel hned čtyři góly. Trotters tak momentálně přísluší fantastická šestá pozice.

„Mí hráči vědí, že kdykoliv hrajeme, ať už doma nebo venku, vždy po nich chci, aby hráli pozitivně. Nikam nejedeme s tím, abychom utvořili blok a doufali v remízu,“ odmítá rázně Coyle. „Čas od času je třeba akceptovat, že se musíte stáhnout a pevně bránit, ale na Everton budeme připraveni a chceme ze zápasu získat maximum. Atmosféra na Goodison Parku je neuvěřitelná, domácí fandové křičí a povzbuzují pokaždé, když se míč blíží k vápnu soupeře. Vědí, jak stát za svým týmem a také s tím musíme počítat.“

Poslední vzájemné utkání bylo víceméně rutinní záležitostí. V březnu na Goodison Parku vyhrál Everton 2-0 zásluhou přesného přímého volného kopu Mikela Artety a stvrzující trefě Stevena Pienaara.

Historie soupeře

Fotbalový Bolton Wanderers byl založen roku 1874 ale to klub ještě nesl původní název Christ Church FC. Bolton je také jedním z 12 zakládajících členů Football League.

První úspěch Trotters dorazil v roce 1894. Tehdy dokráčeli až do finále FA Cupu, ale v klání hraném na Goodison Parku podlehli Notts County 1:4. Přesně o 10 let později stáli Wanderers znovu na prahu zisku nejstarší klubové trofeje, ale osud jim znovu nepřál a Anglický pohár putoval do vitríny Manchesteru City. Cennou trofej se klubu nakonec podařilo získat až na třetí pokus – roku 1923.

Od roku 1935 až do poloviny 60. let Bolton ani jednou neopustil nejvyšší soutěž, nicméně vždy patřil spíše k průměrným klubům. Ovšem v roce 1953 sehráli Trotters společně s Blackpoolem jedno z nejlepších a nejslavnějších finále Anglického poháru v historii – takzvané The Stanley Matthhews Final. Zápas skončil výhrou Seasiders 4:3, poté co Bolton neuvěřitelně ztratil pohodlné vedení 3:1. Poslední trofej vystavená na Reebok Stadium je z roku 1958 a opět jde o Anglický pohár. Od té doby Trotters na další úspěch čekají.

Osmdesátá léta byla pro fanoušky Boltonu noční můrou. Klub se poroučel až do čtvrté ligy. Postup o stupínek výše ale přišel roku 1988 hned na první pokus. Do nejvyšší soutěže se Wanderers probojovali přes play off až v roce 1995. Poté se pohybovali mezi Premiership a Championship jako na sinusoidě. V nejvyšší soutěži se Bolton etabloval až začátkem nového tisíciletí, i když ani tehdy to nebyla žádná sláva. V obou prvních sezonách mezi elitou se klub zachránil je s odřenýma ušima.

To už ale byl u týmu spasitel Trotters Sam Allardyce, který z podprůměrného celku postupně vytvořil konkurenceschopný tým bojující o evropské poháry. V roce 2005 skončil tým na šestém místě, což Trotters poprvé v historii zajistilo účast v evropských bojích. Tam se ale Boltonu příliš nedařilo a po porážce s Marseille se s pohárem UEFA rozloučili. V květnu 2007 po dalším slušném umístění v tabulce, se navíc manažer přezdívaný “Big Sam“ rozhodl rezignovat na svou funkci. Sám tak nejspíše cítil, že s Boltonem dosáhl maxima a šel za novou výzvou do Newcastlu.

Následující sezona ale ukázala že Bolton není bez Allardyce ani polovičním týmem a na Reebok Stadium mohli být strastiplné sezoně spokojeni s konečným 16. místem. Nastále situaci nepomohl ani novým manažer Gary Megson, jenž u fanoušků moc sympatií neposbíral. Nakonec tak po nepřesvědčivých výsledcích kormidlo Trotters opustil a zatím se zdá, že pod rukou Owena Coylea Bolton čekají vyhlídky spíše optimistické.

Zápasová fakta

Vzájemná střetnutí hrají poměrně jednoznačně do karet Evertonu. Z celkových 147 zápasů vyhrál v 73 případech. Bolton pak zvítězil 38x a remíza se zrodila 36x. Jednoznačným tónem znějí také poslední návštěvy Trotters na Goodison Parku. Blues v předchozích čtyřech sezonách pokaždé vyhráli a přitom neinkasovali ani jeden gól. O rok předtím však Wanderers Evertonu na Goodisonu uštědřili čtyřgólový výprask. Celkově Toffees ze šesti posledních zápasů proti Trotters uspěli pětkrát, jedinou výjimkou je loňská prohra 2-3 na Reebok Stadium.

I tentokrát se najde řada fotbalistů, kteří kopali za oba celky. Přetlak by vzniknul zejména ve střední záloze. Před přesunem k Toffees oblékal bílý dres legendární Peter Reid, ještě dva roky zpět působil na Reebok Stadium Gary Speed a doposud hájí barvy Trotters Gavin McCann. Opomenout nelze ani Alana Stubbse, jenž za Bolton odkopal více než 200 zápasů. Z dřívějších dob pak po odchodu z Evertonu několik zápasů za Trotters odehrál Albert Geldard, vítěz FA Cupu z roku 1933.

Everton

Z posledních dvaadvaceti ligových utkání Blues prohráli jen tři, nutno však podotknout, že všechny v letošní sezoně. Pomalejší start Toffees by přitom při letmém pohledu na tabulku skóre tipoval jen málokdo. Zatímco počet vstřelených gólů se pohybuje v průměrných mezích (12), branek Everton doposud inkasoval jen deset, což je po vedoucí Chelsea druhé nejmenší číslo v lize. A u čísel zůstaneme i do třetice – v minulém zápase proti Blackpoolu zaznamenal Tim Cahill svoji 50. trefu v Premier League, přičemž šlo o osmadvacátou gólovou hlavičku.

Bolton

Trotters nedokázali udržet čistý ligový štít od úvodního kola sezony, kdy doma remizovali s Fulhamem. Pokud bude řeč o výsledcích Wanderers v Merseyside, pochvalná slova nepadnou. Bolton nevyhrál v posledních devíti výletech na stadiony Evertonu a Liverpoolu. Manažer Trotters Owen Coyle mimojiné vstřelil Evertonu v dresu Boltonu gól, a to na Goodison Parku v odvetě třetího kola FA Cupu v lednu 1994, kdy jeho tým zvítězil 3-2.

Vzájemná bilance

• Celkově:                  76-32-38
• Na Goodison Parku:  43-20-11
• V Premier League:    12-5-5

Absence

Zranění podkolenní šlachy zdárně doléčuje Marouane Fellaini, který sice v základní sestavě nejspíš nenastoupí, ovšem jeho účast v zápase není vyloučena. Jedinými marody tak zůstává Leon Osman a Ross Barkley. Návrat ani tentokrát ještě neoslaví Victor Anichebe, kterému chybí zápasová kondice.

Již prakticky rok Trotters chybí Sean Davis, mající vleklé potíže s kolenem, které trápí i Joeyho O´Briena. Zraněné stehno vyřadilo ze hry také Ricardo Gardnera a bolavé lýtko do hry nepustí Jlloyda Samuela.

Everton: Howard, Mucha, Neville, Hibbert, Jagielka, Distin, Heitinga, Baines, Coleman, Arteta, Pienaar, Bilyaletdinov, Cahill, Rodwell, Baxter, Yakubu, Saha, Beckford

Bolton: Jaaskelainen, Bogdan, Steinsson, Ricketts, Knight, Cahill, Robinson, Lee, Muamba, Holden, Taylor, Petrov, M. Davies, Moreno, K. Davies, Blake, Elmander, Klasnić

• Kdy: 10.11. 20:45 SEČ
  
• Kde: Goodison Park
  
• Rozhodčí: Phil Dowd