Preview: Manchester City – Everton

S příchodem podzimu před Evertonem leží zkouška, která nám může leccos napovědět. Blues postupně narazí na Liverpool, Chelsea, nebo Manchester United. Předtím se ale Moyesova družina vydá do modré části Manchesteru, kde o Evertonu vědí svoje a nejde o nic, na co by Citizens mohli být pyšní. Vždyť na své půdě již s Toffees čtyřikrát v řadě prohráli a pakliže započítáme i tři prohry ze čtyř posledních výjezdů City na Goodison, není pochyb o tom, kdo vlastně tím nejprokletějším soupeřem bleděmodrých je.

Do zápasu nicméně domácí půjdou ve velké pohodě a mají k tomu pádné důvody. Roberto Mancini přes léto znovu nelelkoval a nezdráhal se využívat dostupných prostředků. Pokud se tedy ještě loni s Manchesterem City do boje o titul naplno přece jen ještě nepočítalo, letos už patří k těm největším adeptům. V úvodních čtyřech kolech City neztratili ani bod, byť se jim do cesty postavili spíše slabší soupeři a o velké síle mužstva koneckonců svědčí dosavadních sedmnáct ligových gólů. Prvně Citizens zaváhali právě v posledním kole, kdy si odvezli remízu z Craven Cottage.

Výletu na Etihad Stadium se nicméně Everton tolik děsit nemusí. Nejen z důvodů skvělé tamní bilance, ale i proto, že výsledkově tým šlape solidně. Ve srovnání se dvěma předchozími ročníky se Blues start do sezony vyjma úvodního kola vydařil, což je před zmiňovanou sérií, která je čeká příští měsíc, poměrně důležitý faktor. Stačí si jen vzpomenout, jak na tom Everton byl touto dobou loni.

Zároveň dělá radost i skutečnost, že zatím Toffees nečiní trable soupeři, se kterými si nevěděli rady minulou sezonu. Proti Blackburnu sice u týmu stáli všichni svatí, s Wiganem už si ale rady věděl, k čemuž výraznou měrou pomohli i právě ti, od kterých se v letošní sezoně čekají slibné věci – Apostolos Vellios a Royston Drenthe, kteří by mohli mdlé ofenzivě týmu vlít do žil čerstvou krev. Zadařilo se navíc i na pohárovém poli, kde ovšem proti West Bromu utekl Everton hrobníkovi z lopaty doslova za pět minut dvanáct.

Po M62 se tak Blues do Manchesteru vydají se sebevědomím, a také s vědomím, co na oblíbeného soupeře funguje. „Manchester City bude těžký úkol, ale jedeme tam zabojovat – v minulých zápasech to fungovalo v náš prospěch,“ říká Tim Howard, hrdina loňské návštěvy Eastalnds. „Loni jste mohli vidět to nadšení ve tvářích hráčů. Byla to neuvěřitelně studená noc a naši fanoušci přijeli v tisících. Ta výhra tento klub hodně povzbudila. Ukázali jsme, že všechno není jen o penězích, je to o výkonech a o týmovém duchu.“

V posledním zápase Citizens prohráli na Goodisonu, když ve druhém poločase nepříznivé skóre otáčel Sylvain Distin a Leon Osman. Poslední návštěva Eastlands pak v prosinici skončila heroickým vítězstvím 2-1, o které se postaral Tim Cahill a Leighton Baines, jejichž trefy byly zároveň jedinými střelami Evertonu na bránu v zápase.

Historie soupeře

Klub byl založen roku 1880 pod názvem St. Marks, nicméně po pár letech přešel k názvu Ardwick AFC a zároveň se přestěhoval na původní stánek Hyde Road. Citizens neměli zrovna povedené začátky, spíše naopak. Na počátku 90. let 19. století čelili finančním problémům a i v důsledku toho došlo v klubu k reorganizaci a tak se začala psát klubová historie už pod jménem Manchester City FC.

Citizens nakoukli do první ligy poprvé v roce 1899, kde se brzy usadili a roku 1904 mohli oslavovat první cennou trofej, když ve finále FA Cupu zdolali Bolton. Následná léta ale klub prožil v obvinění z finančních podvodů, což roku 1906 vyvrcholilo suspenzací sedmnácti hráčů, včetně kapitána Billyho Mereditha. Aby toho nemálo, do chodu pošpiněného celku zasáhnul požár hlavní tribuny na Hyde Road. Od roku 1923 si tak Citizens našli svůj nový domov na zbrusu novém Maine Road.

V 30. letech dosáhl Manchester City hned na dvou finálových účastí v Anglickém poháru. V tom prvním, roku 1933 se utkali s Evertonem, který v zápase zvítězil 3-0. Ovšem o rok později už si trofej nenechali uniknout a porazili Portsmouth. Třicátá léta byla pro Citizens vůbec zvláštní dekádou. Roku 1937 se jim podařilo poprvé vyhrát First Division, jenže další sezonu se museli s prvoligovou příslušností rozloučit, a to i přesto, že dokázali vstřelit více branek než kterýkoliv jiný tým.

Po nicneříkajících dvaceti letech ve druhém ligovém patře se Citizens dočkali úspěchů v 50. letech. Tým vybojoval opět dvě finálové účasti v FA Cupu po sobě; v roce 1955 a 1956 a stejně jako ve 30. letech to první tentokrát proti Newcastlu nezvládli a za rok už se ve vitríně na Maine Road blýskal pohár vybojovaný ve finále s Birminghamem. V roce 1965 se Citizens znovu podívali do First Division, kterou o dva roky později podruhé a naposledy vyhráli. Rok 1969 byl pro City mimořádně úspěšný. Klub slavil úspěch nejdříve v FA Cupu a posléze i v Evropském poháru. Manchester City se tak stal druhým anglickým klubem, jenž vyhrál domácí i evropskou trofej v jednom roce.

V 70. letech klub pokračoval ve sbírání úspěchů. V roce 1970 skončili Citizens druzí jen o bod za vítězem a za čtyři roky slavili zisk Ligového poháru. Stejný úspěch zopakovali i roku 1976. Ovšem v 80. letech už to se Citizens tak slavně nevypadalo. V klubu se během deseti let vystřídalo hned sedm manažerů, z nichž žádný nic nedokázal. Naopak. Dvakrát se poroučeli do druhé ligy. Pod vedením legendy Toffees, Petera Reida, ale klub jednu sezonu skončil v Division First na pátém místě.

Náznak lepších časů se do klubu nicméně nedokázal přenést natrvalo a tak se Manchester City propadl dokonce až do třetí ligy. Do nejvyšší soutěže se natrvalo vrátil až v roce 2001, už pod vedením úspěšného Kevina Keegana. Sezona 2002/03 byla tou poslední, kdy Manchester City hrál svá utkání na Maine Road. Novým stánkem se stal multifunkční City of Manchester Stadium s kapacitou bezmála 48 000 diváků.

V létě 2007 se vlády nad klubem ujal kontroverzní thajský tunelář Thaksin Shinawatra, který si z klubu udělal pračku pro své špinavé peníze, a tak často narážel i na protesty fanoušků. Shinawatra si přivedl i bývalého manažera anglické reprezentace Svena Gorana Erikssona, ten byl ale i přes nevoli fans po roce angažmá propuštěn. Funkce se tak ujal bývalý manažer Blackburnu Mark Hughes. To nejhorší na sebe nenechalo dlouho čekat. Na konci srpna 2008 vystřídala Shinawatru u klubového kormidla dubajská společnost Abu Dhabi. V ničení všeho pěkného, co na anglickém fotbale ještě zbylo, tedy po Chelsea zdatně navazuje i Manchester City.

Zápasová fakta

Vzájemná měření sil jsou v posledních čtyřech sezonách jednostrannou záležitostí. O venkovních vítězstvích již řeč byla, v celkovém měřítku pak Toffees zvítězili v sedmi z osmi zápasů. Jedinou výjimku tvoří prohra 1-2 na Goodison Parku z dubna 2009. Vítězství navíc převážila vzájemnou historickou bilanci na stranu Evertonu – ten má po 64 výhrách, Manchester City zvítězil 62krát a dvaačtyřicetkrát se body rozdělovaly.

Pokud Everton na půdě Citizens zvítězí, vyrovná klubový rekord. Pět výher v řadě na hřišti soupeře poprvé a zatím naposled Blues zaznamenali během let 1908 – 1905, a to na Anfield Road. Zcela raritní jsou pak ve vzájemných zápasech na půdě Manchesteru City remízy. Ta poslední se odehrála v říjnu 1985, od té doby uplynulo 18 zápasů, ve kterých oba týmy zvítězily shodně devětkrát.

Manchester City

Jeho poslední ligová prohra přišla 7. května proti komu jinému, než Evertonu. Remíza s Fulhamem v předchozím kole přerušila sérii sedmi vítězství v řadě od oné porážky. Podstatným faktorem skvělé týmové formy je letní posila Sergio Aguero. Ten už v lize nastřílel osm branek, což v průměru činí gól každých 41 minut. Na svoje góly přitom potřeboval pouhých deset střel. Argentinec je po Micky Quinnovi teprve druhým hráčem, který ve svých prvních pěti zápasech v Premier League nasázel osm tref.

Everton

Zatímco v loňské sezoně z úvodních sedmnácti zápasů vyhrál pouze třikrát, letos už posbíral dvě výhry ve čtyřech zápasech – stejnou bilanci Toffees měli i v sezoně 2007/08, kdy skončili pátí. Ideálnějšího soupeře, jak ukončit svoji střeleckou mizérii, by pak těžko našel Tim Cahill. V letošním roce na gól stále čeká, proti Citizens se však celkově trefil již šestkrát, z toho třikrát v posledních čtyřech vzájemných zápasech otevíral skóre.

Vzájemná bilance

• Celkově:                62-42-64
• Na půdě City:         45-18-19
• V Premier League:  9-4-15

Absence

Domácím bude chybět James Milner s otřesem mozku, a také Nigel De Jong, která má potíže s kotníkem. Jediným marodem Evertomu zůstává Victor Anichebe s poraněným tříslem.

Everton: Howard, Mucha, Hibbert, Neville, Distin, Jagielka, Baines, Barkley, Fellaini, Osman, Coleman, Gueye, Rodwell, Drenthe, Cahill, Stracqualursi, Saha, Bilyaletdinov, Vellios

Manchester City: Hart, Pantilimon, Richards, Zabaleta, K. Toure, Kompany, Lescott, Clichy, Kolarov, Barry, Nasri, Johnson, Silva, Y. Toure, Džeko, Aguero, Tevez, Balotelli

• Kdy: 24.9. 13:45 SEČ
• Kde: Etihad Stadium
• Rozhodčí: Howard Webb