McCarthyho cesta do Goodisonu

Seniorský debut v 15 letech, Nejlepší skotský mladý hráč v 18 letech, vítěz FA Cupu v 22 letech a druhý nejdražší nákup v historii Toffees. Slušné řádky v CV.

Roberto Martínez se po nástupu na Goodison Park netajil ambicemi přetáhnout svého bývalého svěřence z Wiganu. Blíže ke konci přestupové období se jednání ne a ne posunout kupředu. Až pár minut před koncem okna McCarthy přijel na Finch Farm a zbytek, jak se říká, je historie.

Poprvé oblékl dres Evertonu při výhře nad Chelsea, v dalších zápasech se už dokázal dostat do základní sestavy a pomalu odhaluje své schopnosti. Jeho mentoři z minulosti podobnou budoucnost očekávali.

Frankie McAvoy, ředitel akademie v Hamiltonu Academical, objevil Jamese pro velký fotbal: „Bez pochyb je nejlepším hráčem, kterého kdy Skotsko vychovalo. Technicky je výborný, umí hrát pravou i levou nohou, dokáže vystihnout přihrávky soupeře a v utkání z něj čiší ohromná energie. Přivedli jsme ho do naší akademie, která vyprodukovala pár skvělých hráčů, Jamese ale hodnotím jako nejlepšího. Při výchově jsme si všimli jeho daru. Skotsko dalo světu několik prvotřídních fotbalistů, James je lepší než oni.“ Jenže bohužel pro Tartan Army McCarthyho nikdy nespatří na národním stadionu v Hampden Parku, vybral si totiž reprezentaci Irska.

„Dle mého upřímného názoru Evertonu získal nadějného mladého hráče ve věku 22 let s dlouho kariérou před sebou. V dnešních podmínkách na přestupovém trhu Everton, když za něj zaplatil £13m, uzavřel fantastický obchod. Manažer Roberto Martínez ho zná, James pomůže týmu svou šikovností. Z dlouhodobého hlediska jde o podařenou investici,“ zakončil McAvoy.

McCarthy zakotvil v Hamiltonu ve čtrnácti a už po 18 měsících se poprvé objevil v soutěžním zápase prvního týmu. Za brzkým startem stál tehdejší lodivod Billy Reid. „Pochopitelně jsme si nebyli zcela jistí, zda děláme správnou věc. Již tehdy se ale nacházel na slušné úrovni s velkým talentem. Jakmile jsme mu dali šanci, pevně ji využil a usadil se v sestavě. Možná jednou či dvakrát jsme mu měli dopřát odpočinek, aby si ulevil od zátěže, mužstvo ho však potřebovalo i přes jeho nízký věk.“

Rodák z Glasgowa se stal důležitým článkem Hamiltonu při postupu do Scottish Premier League v roce 2008, kam se Accies vrátili po 20 letech. McCarthyho progres si brzy vysloužil ocenění, obdržel trofej pro Nejlepšího mladého skotského hráče. V užším výběru porazil Stevena Fletchera a spoluhráče Jamese McArthura.

„Nikdy jsem neviděl lepšího mladého hráče. Po prvních sezónách v SPL a ocenění pro Nejlepšího mladého hráče kolem něj pochopitelně začali kroužit lepší celky. Není se čemu divit, v malém Hamiltonu v první lize na sebe okamžitě upozornil výkony,“ dodal Reid.

Celtic neuspěl ve vyjednáváních s Hamiltonem, a tak v létě roku 2008 rychle přispěchal s nabídkou Roberto Martínez z Wiganu. Španělův asistent Graeme Jones trénoval McCarthyho v Hamiltonu z pozice pravé Reidovi ruky. O úspěšném přesunu osmnáctiletého záložníka do anglického fotbalu ani na vteřinu neváhal.

„Roberto mě požádal, jestli mu budu asistoval ve Swansea. Celou dobu jsem na něj tlačil, aby koupil Jamese. Jako klub v League One a později v Champioship jsme ovšem neměli potřebné finanční prostředky. Později ve Wiganu jsme disponovali penězi. James sice směřoval do Wolves, s Robertem jsme ale vyvinuli nejvyšší možné úsilí, za což jsme byli odměněni jeho přestupem do Wiganu. Opravdu jsme ho nehodlali ztratit, věděli jsme o chlapcově talentu, proto jsme byli spokojeni s povedeným transferem.“

McCarthy nastoupil v Hamiltonu téměř ke stovce utkáním, navzdory tomu prokázat kvality v Premier League není samozřejmostí. „Jamesovi bylo osmnáct, počítali jsme s ní do budoucnosti, nechtěli jsme ho hned zařadit do základní jedenáctky. Překvapil nás, jak rychle pokračoval ve vývoji. Šest měsíců se adaptoval na Premier League a poté ho Roberto poslal do pohárového střetnutí proti Hullu. Vstřelil branku a o řeči o adaptaci byly pasé,“ prozradil Jones.

V únoru roku 2010 se houževnatý středopolař, po sedmi měsících ve Wiganu, dočkal pozvánky do reprezentace. Těžko si představit lepšího protivníka pro debut než Brazílii. Někdejší Evertonian Kevin Kilbane též tehdy patřil do národního výběru.

„Při první pozvánce do reprezentace vystupoval velmi tiše a plaše, na druhou stranu v takový moment kdo ne. Brzy jsme poznali, jakého výborného fotbalistu máme v kabině. Na první zápas a hned proti Brazílii se nezapomíná, i když jsme hráli na Emirates. Svým sebevědomým projevem v zápase James zcela popřel tiché chování mimo hřiště.

Proti Brazílii jsme byli bez šance, na mezinárodní scéně se však zlepšujete s počtem odehraných střetnutí. James bude spolu se Seamusem Colemanem jedním z nejdůležitějších stavebních kamenů naší reprezentace. Z hlediska Irska a Evertonu očekávám v nadcházejících deseti letech zářivou budoucnost.“

2. září s podpisem dlouholeté smlouvy s Evertonem McCarthy načal novou etapu kariéry. My fanoušci doufáme ve vydařené angažmá se šťastným koncem, ostatně stejně jako Frankie McAvoy. „Jsem na něj strašně pyšný.

Lidé si podle mě neuvědomují přínos Jamesových rodičů. Po příchodu do klubu nevynechali žádný jeho utkání a hlavně mu vštěpili dobrou základní průpravu se zdravým uvažováním. Mnoha mladým talentům úspěch stoupne do hlavy a nikdy nezúročí potenciál. U Jamese to nehrozí, rodina ho obrovsky ovlivnila a pomohla mu se stát perfektním hráčem.

Jamesův příběh je povedený, neustále ho sleduji. On zase pokaždé při návštěvách ve Skotsku nezapomene zkontrolovat, jak se nám daří. Je to super kluk, přejeme mu úspěchy v Evertonu.“