Manchester City W – Everton W 4:0

Druhé utkání se stejným soupeřem ve třech dnech a výsledek také stejný. Tedy neutěšený. Změnil se aspoň náš výkon?

Předzápasová očekávání na královsky modré straně žádná velká nebyla. Oficiálně sice Chris Roberts doufal ve zlepšení, ale známe to. K zápasu nastoupila tentokrát od začátku čtveřice Magill, Emslie, Maier a Bennison. Christiansen po knock-outu z víkendového mače začala na lavičce. Taktika byla především nedostat branku. Ale míč z kopaček Citizens si stejně cestu do naší sítě našel.

Začátek špatný…

Zprvu naše ultradestruktivní obranná taktika slavila do jisté míry úspěch. První branku jsme dostali až v minutě 24., když jsme předtím zamezili několika šancím domácích. Pak ovšem Caroline Weir rozehrála roh a míč se v předbrankové skrumáže nešťastně odrazil od naší Severoirky do sítě – 1:0. O pár minut později, přesněji v minutě 32. Lucy Bronze obešla přes Dan Turner a zpětnou přihrávku s jistotou proměnila v úspěšnou střelu kapitánka domácích Ellen White – 2:0. Před poločasem to zkusila ještě jednou pěkným lobem, MacIver však byla ve střehu a míč bezpečně ukryla v náručí. Za hosty odpověděla tvrdou střelou Emslie, ale Roebuck v brance domácích byla pozorná.

…a konec taky.

Po poločase se obraz hry výrazněji nezměnil. Snad jen, že už jsme se nedostali k vůbec žádné šanci. Zato domácí přidaly další dva góly: V 84 minutě po rohu zvýšila Alex Greenwood na 2:0 a o pouhou minutu později střídající Laura Coombs využila přihrávky Shaw a z hranice velkého vápna pečetila na 4:0. Lehkost hry Citizens byla na pozadí naší bezmoci někdy až k uzoufání. Kdyby v těchto chvílích rozhodčí zadul konec zápasu, myslím, že žádný Evertonian ani hráčky by se nezlobili.

Převážně chmurná řeč čísel

Tento zápas znamenal 20. vítězsví Citizens nad Toffees v řadě, z čehož 13krát jsme obdrželi tři a více branek. Tato série je dost děsivá a nemilosrdně ukazuje výkonnostní propast mezi nejlepšími ve WSL a vlastně i v rámci širší špičky Evropy a zabijáky druho a třetiligových týmů, jako jsme nyní my. Chris Roberts konstatoval, že v 90% zápasu jsme hráli to, co jsme chtěli, což mi připadá jako děsivá představa. Ale prý máme strmou křivku zlepšování, tak už jsem o něco klidnější. Do konce ročníku zbývá pět kol, ve kterých pokud uhrajeme tři body zažehnáme riziko sestupu (pro případ, že by se birminghamské rozjely a zvítězily ve všech zbývajících zápasech). Ale i když se nejspíš ve WSL udržíme, ztrápený fanoušek si zaslouží aspoň nějaký důstojný konec sezóny. Například bod z Old Trafford. Jo, a ještě statistika: držení míče 66%:34%, střely 17:2, na bránu 7:1. Ale i tak: Up The Toffees! 

Zdroj fotografie: Getty Images via royalbluemersey.sbnation.com

Branky: Magill (24´- o.g.), White (32´), Greenwood (84´), Coombs (85´)

ŽK: George, Turner

City (4-3-3): Roebuck; Bronze, Kennedy, Greenwood, Stokes (Blakstad 86´); Walsh, Stanway (Coombs 78´), Weir; Raso (Beckie 73´), White (Shaw 73´), Hemp

Everton (5-4-1): MacIver; Maier, Björn (Pattinson 55´), Finnigan, George, Turner; Emslie (Duggan 77´), Galli (Christiansen 56´), Graham, Bennison (Dali 76´); Magill

Rozhodčí: Scott Jackson