Najlepší anglický tím na turnaji

Naša druhá účasť na 3. ročníku Turnaja československých fanklubov dopadla nadmieru dobre. Ba priam sme prekonali všetky očakávania a siahali takmer na medaily.

Veru tak priatelia! Takto pred rokom sa písalo o povinnosti zachrániť sa, no tento rok to bolo iné, plné fantastických výkonov a nečakaného úspechu. A kde hľadať príčinu? Skromne môžeme skonštatovať, že vo výmene trénera. Alma mater siahla po osvedčenom betonárovi, a nám neostalo na pivnej porade nič iné, len lopatovať rovnakú zmes aj do našej miešačky, nech už mal od nej kľúče ktokoľvek…

Pozvánku sme dostali už začiatkom roka. Nebolo nad čím váhať ani sekundu. Úroveň takejto akcie bola nastavená naozaj vysoko, a zrejme žiadna slovná chvála nebude dostatočná pri ocenení dobrovoľnej práce, ktorú si organizátor – predseda fanklubu Schwarz-Gelbe Bienen Ondřej Vašek, spolu s rodinou a kamarátmi – opakovane dávajú na to, aby sa partie ľudí, zjednocovaných pod rozličnými vlajkami iracionálnej futbalovej vernosti, mohli raz za rok stretnúť, súťažiť, a zabávať.

duch.abum:

„Je fascinujúce sledovať, ako charakter klubu spôsobí, že sa fanúšikovia na svoj klub podobajú. Neviem, či klub fanúšikov zmení, alebo si fanúšikovia podvedome vyberajú klub podľa svojej povahy. Nejaký vedec by si na tom mohol urobiť kariéru. Bolo to vidieť na trávniku aj pri zábave. Barcelona, Juventus, Inter. Nesklamali. LFC? Bez debaty. Akí sú českí a slovenskí Evertonians? Po viacerých stránkach divní. Berte ako pochvalu. Kto chce vedieť viac, nech o rok príde. Naozaj by sa zišlo o pár hráčov viac a fanúšikov o veľa viac.“

Zloženie tímu

Nebolo by mi modrými bohmi odpustené, ak by Everton reprezentoval niekto, kto s ním nemá nič spoločné. Preto aj tento rok bol výber talentov striktne obmedzený na sladkú deformáciu karamelom. Nebolo treba hľadať, títo ľudia sa radi verejne touto úchylkou prezentujú, a ešte aj dobrovoľne prihlásia.

Mužstvo z minulého roka malo istý potenciál. Jediné, čo mu chýbalo, bola zohranosť a jasné taktické pokyny. Bohužiaľ, niektoré opory z vlaňajška ako Riči alebo ENBD nemohli prísť, ale boli adekvátne nahradené. Pridal sa „duch junior“ Fedor, a uzdravený Grulda. Na poslednú chvíľu musel svoju účasť odvolať Tomm. Naskytli sa aj preto obavy, ako to ubeháme v počte deväť hráčov do poľa. No ako som už spomínal, taktický brainstorming obsiahnutý v pivných kvasinkách starosti zažehnal.

godison:

„Aj tento rok to bol tuhý boj. Z minulého roka sme vedeli, kde sme robili chyby, a teraz sme si osvojili taktiku akoby nás trénoval Dyche. Zabezpečená obrana, kde MVP Tom hral ako Tarkowski proti Arsenalu. S rozdielom, že Tom tak odohral každý zápas. Vždy nás podržal a pred zápasom doniesol pivá. Zaslúžene MVP celého turnaja. Ako Everton sme ukázali charakter a dokázali sme aj cez nepriazeň osudu vybojovať 4. miesto, keď s nami nepočítali ani po základnej časti. Trend mame nastavený a budúci rok stupne víťazov. Samozrejmosťou bude študovanie penált, pri ktorých mám veľké nedostatky a vyberám si Fipa ako učiteľa.  Celkovo som bol veľmi rád, že sme sa stretli, a stále tieto akcie berieme športovo, so zábavou a humorom. Hlavne pri zápasoch Liverpoolu sme videli iné motivácie… Teším sa na budúci rok!“

Cesta tam a piatkový večer

Bratislavská enkláva sa dohodla s banskobystrickou, že sa počkajú pre spoločný odvoz. Aká preto mi hanba, že keď som prichádzal na miesto stretnutia ako predseda, už na mňa takmer polhodinu čakali v jemnom vetre vlajúce modré a žlté dresy. Z hlavného mesta patrí preto za odvoz vďaka godisonovi. Ocitnúť sa na mieste konania potom nebol problém. Po jednej zlej odbočke nasledoval už správny sled tradičnej „architektúry“ českých dediniek, ktoré z vlaku človek nemá šancu pochytiť. Uvedomiť si, ako sa ničím nelíši od tej slovenskej, je následne príjemne upokojujúce.

Feďo:

„Za mňa super myšlienka so super prevedením. Turnaj, správne dochutený parádnou atmosférou, mal všetko, čo mal mať. Náš výkon stupňujúci sa od zápasu k zápasu, pevnú defenzívu a tímovú hru, ktorá nám nakoniec priniesla luxusné štvrté miesto, čo je čerešničkou na torte celého zážitku. Teším sa na ďalší ročník.“

Keď sme dorazili do kempu, snažili sme rozlúštiť záhadu vysokohorského parkoviska. Bohužiaľ, tá nám ostáva nevyriešená minimálne do budúceho ročníka. Aj preto sa vodič veľmi rád uspokojil s luxusným parkovaním hneď vedľa vchodu do ubytovne. Po skonštatovaní, že všetko vnútri vyzerá fajn, už sme frčali na prvé pivo. Pri stoloch už sedeli prví Katalánci a Kladivári. Rýchlo, musíme ich v nálade dobehnúť!

Čas plynul, debaty neustávali a už sme vyzerali, kedyže to dorazí pražská sekcia. S ňou sa rozjímanie nielen nad Daviesom, štadiónom, Moshirim, a zajtrajšou zostavou dostalo na novú úroveň. A keď klesla úroveň viditeľnosti, odhodlali sme aj na otestovanie hracej plochy. Predsa nebudeme dávať súperom šancu na skauting nášho novovzniknutého herného plánu! Ten bol jasný. Držať sa našich limitov. Zloženie poľa? Vždy minimálne trojčlenná obrana, ktorej dopomáha štvrtý ochotník, univerzál. V útoku preto museli bojovať len dvaja statoční, netrpiaci autofóbiou, inak povedané – strachom z osamotenia a izolácie.

spidour:

„Do turnaje jsme vstoupili plni pouček z krizového vývoje z loňského vývoje. Okamžitě jsme nasadili správnou taktiku, jež spočívala v jednoduchém pravidle: zaparkuj autobus a hraj na breaky, v bráně je opora, na hrotu zabiják. Tato skvěle vymyšlená strategie, inspirována velikánem Dychem, resultovala ve smrtelnou (pro soupeře) jízdu turnajem, kdy po hladkém postupu ze základní skupiny jsme každý zápas play-off snadno dovedli do penalt. Tam se na naši stranu bohyně Týché přiklonile pouze 1x, což znamenalo postup z ČF, ale smutek v SF a v utkání o 3. místo. Poděkování patří všem válečníkům na hřišti, udělali našemu klubu skvělé jméno.“

---

Pražská kolona – píše Javor

Když jsem se dověděl, že jsme opět pozvaní, tak bylo jasné, že pojedu. Sice je to na jižní Moravu kus cesty, ale náš „Gray“, alias David, přijel až z Mostu. Posádka ve složení řidič Spidour – navigátor Javor – dítě Fip dorazila na místo určení kolem osmé večer. Největší komplikace tak nastala při parkování, kdy náš pan předseda nevěděl, kam jeho řidič godison zaparkoval svůj bílý Mercedes. Ale popilo se v družné atmosféře s vědomím, že alkohol může být požit jen v malém množství.

Martin:

„No myslím si, že jsme hráli jako Everton. Bohužel herně to není žádná hitparáda. Ale na to jsme si zvykli za poslední sezóny. Nicméně oproti sezóně, v žádném našem zápase nechyběla bojovnost, jezdilo se po prdeli. Kvůli tomu jsme uhráli v těžké konkurenci skvělé 4.místo. Díky všem, kdo se účastnili a Peťovi za krásné foto. Opět za rok!“

Po rozkopání se a stručném seznámení s pravidly v sobotu ráno jsme zjistili, že jsme bez Martina, tedy české odpovědi na Pickforda. Do branky proti RS tak musel spidour, český to Lonergan. Již tento zápas určil náš obvyklý herní projev. Ancelotti by se za takovéto poctivé catenaccio určitě nestyděl. Soupeř měl více ze hry, tlak, ale ne šance. Mač nakonec rozhodlo náhlé vnuknutí soupeře, který se asi 2 metry od autové čáry rozhodl dle hesla „když nevíš, co s míčem, tak vystřel“. Kulatý nesmysl skončil k překvapení všech v naší šibenici, takže jsme zaknihovali prohru 0:1.

Grulda:

„Na turnaj jsem se hodně těšil, už jen kvůli tomu, že mi to loni kvůli zranění kolene nevyšlo. Velká pochvala patří organizátorům za skvělý turnaj. A hlavně našemu týmu za výborný výkon. Ukázali jsme modrobílé srdce a někdy chybějící fotbalovost jsme nahradili bojovnostá a vášní. Krásné 4. místo mluví za vše. Díky všem.“

V druhém utkání proti Interu Milán jsme soupeře přehráli, zatlačili – a smolně remizovali. Velké výkony začal v útoku předvádět Grulda, dal gól a kopal penaltu po faulu na sebe. Jenže trefil prostředek branky, takže brankář kryl a fotbaloví bozi nás potrestali. Obrana nepokryla finální přihrávku kousek za vápno, hráč soupeře míč spíš jen prodlužoval než vystřelil, ale na drnu před Martinem pumlíč skočil a namířil si to nad jeho rukou do branky. To byla předposlední minuta, první bod za remízu 1:1 byl na světě, ale jednoznačně ztráta.

Dyche by byl hrdý…

Zápas proti Bayernu měl nejen dobrý výkon, ale tentokrát i vítězství po brankách godisona s Robem. A protože Tomem dirigovaná obrana udržela čisté konto, tak se decentně oslavilo první vítězství. Ve čtvrtém zápase jsme podali zřejmě nejhorší výkon celého turnaje. Barcelona nás tentokrát opravdu přehrála a navíc vstřelila asi nejhezčí gól turnaje. Javor neuhlídal svého hráče, ten obešel další dva a poslal míč do šibenice. Prohra 0:1 a tentokrát opravdu bez šance na bod.

Tom:

“Pre mňa bol turnaj dobre zvládnutý a zorganizovaný, dostatok jedla, pitia, tieňa/stanov atď. Z futbalovej stránky si myslím, že sme prekvapili niekoľko tímov, vrátane nás samotných! Taktika Seana Dychea fungovala veľmi uspokojivo. V žiadnom momente nás tímy neprevalcovali a všetky prehry boli tesné zápasy. Snažil som sa veľa ukazovať a kričať, a nechať tak skutočný futbal na spoluhráčov! Liverpool nás síce opäť porazil, ale myslím si, že keby sme s nimi hrali po 2 alebo 3 zápasoch, mohli sme dopadnúť lepšie. Ale na druhej strane je vždy dobré vidieť, že postúpime ďalej ako oni. Sledovať, ako vypadnú a hádajú sa, to bol osobný vrchol. Druhým sklamaním pre mňa bola skutočnosť, že som tam nebol, aby som pomohol v zápase o 3. miesto. Aby som bol úprimný, nie som si istý, či by som vtedy bol ešte niečoho schopný, nohy som mal ako želé… Viac pohybu by ste dostali od sochy Dixieho Deana pred Goodisonom než odo mňa! Klobúk dole pred všetkými hráčmi reprezentujúcimi fanklub EFC a ďakujem tým, ktorí si našli čas to zorganizovať.”

Poslední zápas ve skupině proti Juventusu se nesl v podobném duchu jako s Interem, jen obrana Staré Dámy byla lepší. Jediný gól padl téměř v samém závěru po úniku Italů v početní převaze. Jejich střela se po dobrém zákroku gólmana šťastně odrazila k dorážejícím hráčům a obrana to nestihla pokrýt. Celkově nám ale více seděly méně pohyblivé týmy, které nekřižovaly hřiště různými zákeřnými náběhy. Hlavně tento aspekt dělal obraně v modrém největší problémy, a to  přebíráním hráčů.

Po čtvrtém místě ve skupině jsme se tedy kvalifikovali do čtvrtfinále, kde jsme narazili na vítěze skupiny A, kterým byl Kolín nad Rýnem. Překvapivě jsme se ujali vedení brankou Gruldy, soupeř vyrovnal po chybě brankáře Martina. Jasnou ruku našeho Gruldy ve vlastním vápně rozhodčí jako penaltu neposoudil. 1:1. Protože se rovnou kopaly penalty, tak na ně šlo 5 nejlepších fotbalistů od nás. Navzdory tyčce, kterou trefil godison, se vyhrálo, vítěznou penaltu proměnil Fip, na penalty 4:3.

Hurá do Semi-finále!

Takže bylo jasné, že si zahrajeme ještě dva zápasy. V semifinále nás čekali staří známí z Barcelony. Těm jsme tentokrát nedovolili skórovat, ale sami jsme z několika příležitostí taky neskórovali, ač se snažil i Martin z brány v poslední minutě přes celé hřiště. Zde se ukázala výhoda toho, když brankář zabere hodně místa. Ten barcelonský kromě tohoto ještě chytil první dvě penalty. Střelci soupeře proměnili všechno, my nic. 0:0, na penalty 3:0.

V souboji o bronz nás čekal znovu tým ze skupiny, tentokrát Juventus. Před zápasem jsme odmítli nabídku rozhodčího na pětiminutové zkrácení hrací doby. My jsme byli citelně oslabeni odchodem stopera Toma, opět bezbrankový souboj tentokrát rozhodla až devátá dvojice penalt. Některé na vlastní žádost chytal Grulda. Já kopal v osmé dvojici, kdy jsem dát musel, což jsem střelou po levé ruce brankáře splnil. V další dvojici „Gray“ přestřelil a z bronzu se tak radoval Juventus Turín. 0:0, na penalty 6:7.

Fip:

„V modrých uniformách, se znakem na prsou jsme opět hrdinně naplnili klubové heslo Nil Satis Nisi Optimum. Tím chci říct, že jsme všichni poctivě makali a často si sáhli až na dno. Jasně, třeba já ho nemám moc hluboko, ale o to tu nejde. Bohatší o loňskou premiéru jsme kopírovali uplynulý ročník v podání našich hrdinů. Nesnažili jsme se hrát nijak složitě, vzájemně se zastupovali a jen zřídka jsme soupeři dovolili nějaké ohrožení branky. A i soupeři, třebaže technicky kvalitnější, viděli naši úpornou snahu a nejednou ji dokázali ocenit. Já musím pochválit hlavně Gruldu, který tahal většinu našich útoků a Martina v brance, který nás znovu dirigoval z branky. Spolu s Tomovou elegancí na stoperu to dodalo našemu plánu i relativní šanci na úspěch. A to si myslím, že v nabité konkurenci 4. místo určitě je. Jsem moc rád, že jsem mohl vystupovat v evertonských barvách a opět se potkat s přáteli, zase nám bylo dobře.“

Turnaj vyhrála Barcelona po finálové výhře 1:0 nad pořádající Borussií Dortmund. Závěrečnému předávání cen tleskali všichni, turnaj byl dobře zorganizován a někteří si dokonce zabékali při cimbálové muzice. Těším se na ztrestání turnajového vína. Tak zase po roce!

---

Konečné výsledky a poradie Turnaja + mediálne pokrytie:

09:50 – Liverpool 1:0 Everton 10:15 – Everton 1:1 Inter (gól Grulda) 11:30 – Everton 2:0 Bayern (gól godison, Rob) 13:10 – Barcelona 1:0 Everton 14:25 – Everton 0:1 Juventus 15:30 – Kolín 1:1 (3:4 pen) Everton (gól Grulda) 16:30 – Everton 0:0 (0:3 pen) Barcelona 17:00 – Juventus 0:0 (7:6) Everton Fotogaléria turnaja – Schwarz-Gelbe Bienen Za fotky do článku ďakujeme nášmu PR manažérovi: duch.abum Špeciálne poďakovanie: Schwarz-Gelbe Bienen

Konečné poradie turnaja: Barcelona Dortmund Juventus Everton Kolín Liverpool Dream Team West Ham Tottenham Real Madrid Inter Miláno Bayern