WFA Cup: Everton W – Chelsea W 0:1

Na domácí anglický trávník Walton Hall Park zavítalo čtvrtfinále FA Cup a s ním i současné držitelky ženské verze ušatého poháru (která je bohužel bez uší) – fotbalistky Chelsea.

Neboli utkání, ve kterém jsme mohli jedině překvapit.  A nutno říci, že se nám to do značné míry povedlo. Brian Sørensen provedl v sestavě několik změn, především posadil Madsen, do útoku přesunul Payne a Piemonte nechal hrát celý zápas. V obraně se společně se Stenevik a Finnigan už, jak se zdá  napevno usídlila Vanhaevermaet. Emma Hayes se zpočátku snažila šetřit své  top hráčky, ale průběh zápasu si nakonec vynutil nasadit plnou palebnou sílu londýnských Blues.

První poločas

Od začátku jsme hráli na své poměry velmi netradičně. Chelsea jsme vysokým presingem dostávali pod slušný tlak a přinutili jsme jí i k několika chybám, kterých jsme bohužel nedokázali využít. Galli netypicky hrála v podstatě křídlo a nutno říci, že jí to šlo velmi dobře, Payne a Kühl díky své rychlosti a technice společně s Bennison dokázali připravit nejednu šanci. Byla to sice Chelsea, kdo zahrozil gólem jako první, ale naštěstí pro nás se na začátku zápasu Björn hlavičkou netrefila. To bylo ovšem ze strany hostí na dlouhé minuty všechno. Netypicky rychlými a přesnými kombinacemi jsme to byli my, kdo se dostával hluboko na polovinu soupeřek a zkoušel různými způsoby dostat míč za zády Mušovič. Přímo střelou se za naše barvy zkusily prezentovat hlavně Kühl a Snoeijs, bohužel bez úspěchu. Ani střele Payne mnoho nechybělo, aby zapadlo pod břevno. V prodloužení prvního poločasu Chelsea odpověděla pokusem Beever-Jones, ale ani ten nesměřoval mezi tyče.

Druhý poločas

V druhém poločase jsme zpočátku pokračovali obdobně kvalitně, jako v poločase prvním. Je škoda, že pěkná akce Galli s Bennison neskončila gólem. A gólem také mohl skončit i výtečně zahraný přímák z nohy Stenevik. Ovšem Mušovič neméně výborným zákrokem vyrazila střelu nad břevno. S postupujícím časem nám bohužel začaly docházet síly a nedokázali jsme držet Chelsea na uzdě už tak účinně. V 66. minutě Beever-Jones prostoupila levou stranou naší obrany, a naservírovala míč zcela volné Macário, které v klidu doklepla míč do branky – 0:1. Přestože do konce zápasu zbývalo ještě téměř půl hodiny,  skóre se už ani jedné straně upravit nepodařilo. Pro nás výsledek znamená vyřazení z pohárových bojů, pro Chelsea ulehčený výdech a trvajcí naději na obhajobu loňského vítezství.

Shrnutí

Tohle byl asi náš nejlepší letošní zápas. Naordinovaná taktika vysokého presování Sørensenovi málem vyšla a pro mě překvapivě jí naše hráčky dokázaly velmi dobře zvládnout. Šancí na gól jsme měli dostatek. A je škoda, že jsme aspoň nějakou z nich nedokázali proměnit.  Naopak gól, který jsme dostali a který rozhodl utkání a zpečetil náš pohárový osud byl laciný; Macário zkušeně odskočila Vanhaevermaet, která si ani nevšimla, že má za zády nehlídanou letošní posilu Chelsea. Opět škoda, přeškoda. Hráčku zápasu těžko volit, ocenění by si zasloužila řada z nich. Nakonec vybírám Stenevik za její zdařilý přímák. Teď jen vydržet na nově nabyté úrovni aspoň do zápasu s Villou 16.3. a zejména pak do derby na domácí půdě 24.3. COYB!

Fotografie: Catarina Macário nám střílí gól (zdroj: Chelseafc.com) 

Góly: Macário (66´) ŽK: Payne – Carter

Everton (3-4-3): Brosnan; Vanhaevermaet, Finnigan, Stenevik; Galli, Wheeler, Bennison (Bissell 84´), Kühl (Hope 72´); Piemonte, Payne (Madsen 71´), Snoeijs (Dale 83´)

Chelsea (4-3-3): Mušovič; Périsset, Nüsken, Björn (Charles 14´), Carter (Hamano 79´); Čankovič (James 63´), Ingle (Leupolz 63´), Cuthbert; Rytting-Kaneryd, Kirby (Macário 63´), Beever-Jones

Rozhodčí: Abigail Byrne  Everton player of the match: Elise Stenevik