
Everton – Fulham 1:1
27/10/2024Hlavička Beta v nastavení zachránila bod. Není těžké uhodnout, kdo ten bod získal a kdo dva ztratil.
Modrá jedenáctka na trávník vyběhla beze změn oproti duelu v Ipswichi, Branthwaite s Colemanem usedli na lavičku. Manažer hostů před utkáním konstatoval, že jde o jeho poslední zápas (ligový určitě) na Goodison Parku a do základní sestavy umístil Iwobiho, který tento stadion taky velmi dobře zná.
Utkání začalo tlakem hostů, Jiménez po přihrávce Teteho nezvládl dobře zakončit a Pickford kryl. Everton se v první pětadvacetiminutovce zmohl pouze na občasný nepřesný centr, zatímco vepředu určovala hru především dvojice Iwobi-Pereira. Everton ale do šance hosty nepustil, což se dělo, protože Jiménez byl dobře bráněn. A když Leno bez problémů zneškodnil hlavičku Tarkowského, tak se Fulham dostal do své zatím největší šance.
Mykolenko namazal Traorému velmi ukázkově, leč toho z úhlu vychytal Pickford a Smith-Rowe naštěstí volejem přestřelil po Jimenézově přiťuknutí hlavou. Kolem 30. minuty se děly nejzajímavější věci v první půli, Everton dokonce vsítil. Doucouré, McNeil a Ndiaye vykombinovali akci ke Ganovi, který se nerozpakoval se střelou. Míč se odrazil od břevna ke Calvertovi-Lewinovi, který vrátil kulatý nesmysl do sítě. Naneštěstí z ofsajdu. Následně Tete přešel přes tři hráče domácích a chabě zakončil nad, Mykolenko se tentokrát ukázal v lepším světle, když našel hlavu domácího hroťáka, jeho zakončení ke vzdálenější tyči zvládl odvrátit Berge.
Těžko říci, zda by to byl gól, kdyby nezakročil. A když se o své slovo se střelou nad přihlásil Iwobi a ruce Lena se svou hlavičkou našel McNeil po centru Mykolenka, tak se do šaten šlo za bezbrankového stavu, přičemž domácí fanoušci dali jasně najevo, že tenhle výkon se jim nelíbí.
I začátek druhého poločasu se nesl ve znamení tlaku hostů. Pereira ještě neskóroval, ale Iwobi už ano – a zaslouženě. Smith-Rowe vyvezl míč, přihrál Iwobimu, Tarkowski s Keanem odcouvali, a tak nigerijský reprezentační záložník zavěsil střelou ze 13 metrů k pravé tyči – 0:1! Budiž mu přičteno ke cti, že z úcty vůči svému bývalému klubu neslavil. I nadále se domácí jen bránili a Jiménez prokazoval, že včerejší zápas ho nezastihl ve formě. S jednou střelou se připomněl odchovanec Evertonu Robinson, Pickford ji vyrazil.
Až po příchodu Beta na hřiště v 81. minutě se obraz hry změnil. Keane se vysunul na hrot a ve stoperské dvojici ho nahradil Branthwaite, když vystřídal McNeila, který si zranil koleno. A přišly šance. Tu první Betovi Leno kryl a z hlavičky Keanea taky nic nebylo. Nakonec ale míč našel cíl. Ndiaye přetáhl centr k Youngovi, ten svým pověstným delikátním dotekem našel hlavu Beta a portugalský hroťák se nemýlil – 1:1! Emoce jím cloumaly i po odpískání konce zápasu, bylo zjevné, že tahle branka pro něj hodně znamenala.
Lze považovat za pravděpodobné, že Dyche má ve funkci několik posledních týdnů a Beto by měl za týden v Southamptonu hrát v základní sestavě. Calvert-Lewin se navzdory neuznané brance opět velmi trápil.
(fotozdroj: theanalyst.com)
Branky: 90+4. Beto – 61. Iwobi Žluté karty: 76. Tarkowski
Everton FC: Pickford – A. Young, Tarkowski, Keane, Mykolenko – A. Doucouré (80. Mangala), Gueye – Harrison (68. Lindström), McNeil (87. Branthwaite), Ndiaye – Calvert-Lewin (81. Beto)
Fulham FC: Leno – Tete, Diop, Bassey, Robinson – A. Pereira (79. H. Wilson), Berge – A. Traoré (68. R. Nelson), Smith Rowe (79. Reed), Iwobi – Jiménez (90+2. Muniz)
Rozhodčí: John Brooks Diváci: 38 742 Hráč zápasu redakce: Beto
Iwobi byl velmi vtipný, jak neslavil, ale nedokázal skrýt úsměv/radost :))
Nuž darmo sa vám podarí upratať všetkých hráčov na ich najlepšie pozície, keď ich aj tak inštrujete hrať ako na baseballe, len to odpáliť na jediného hráča, ktorý má problém to dobehnúť. A to je len jedna zo sobotňajších slabín. Veľmi slabý pressing, neschopnosť kombinovať pre izoláciu od spoluhráčov. A to lenivé bránenie pri Iwobiho góle… ako keby neverili, že sa môže trafiť do brány. Aspoň, že sa už nezosypeme po góle. Povedzme, že potom, čo sme na začiatku sezóny cúvali, teraz sme niekde, kde sme reálne mali začať. Za obrovské pozitívum beriem, že Dyche už 68. minúte vystriedal neviditeľného Harrisona. Ak bude McNeil o týždeň pauzovať kvoli zraneniu, vyskúšal by som na desiatke Lindstroma.
Lindstrom by měl hrát místo Harrisona. Toho mám už dost, kdy naposledy přihrával na gól, nebo ho vstřelil? Mykolenko, Keane, Doucouré, Harrison musí ze sestavy. Patterson/Coleman, BRANTHWAITE, Mangala a Lindstrom ať hrají od začátku. DCL bych asi nechal v základu, ale Beto si zaslouží aspoň 30 minut jako střídající hráč.
Hlavně musí hrát Branthwaite. Co to je zase za módu, že náš nejlepší hráč sedí na lavičce, protože vrchní průměrák nepodělá nic dva zápasy po sobě?
Ještě 29 kol a konečně se zbavíme Dychea…
Harrison měl tak trochu asistenci na prvý gól v Ipswichi. Ale nechci tě nadzvedávat ze židle, cítím to podobně jako ty. Lindstrom je fotbalista, Harrison atlet. Jenže to je právě ten problém, sestavu určuje Dyche a ten má atlety rád. Jen si nejsem pak jistý, proč trénuje fotbal a ne maratonce…
Ano, to máš pravdu. Poslal do vápna dobrý centr a kvůli špatnému doteku protihráče se míč dostal k Ilimanovi.
Celkově je ale velmi málo produktivní, rozhodně méně než v Leedsu. To je strašně frustrující. Mohl by se přeorientovat na beka, to by lajnu brousil solidně. Oba beci Fulhamu pěkně svými náběhy podporovali útok. Ale nakonec je stejně všechny trumfl Dycheův kůň Young, takže nevím, o co se tady snažím :))
Ak by bol Dyche naozaj schopný tréner, všetky tieto veci by videl a zariadil by sa podľa toho. Pravidelne nehráva s najlepšími hráčmi, ak ich má veľa na jednom poste, tak neupraví formáciu aby ich dokázal viacero využiť. Harrison hral v Leeds svoj najlepší futbal na ľavej strane. Ale ako nekreatívne krídlo v našom systéme nič neponúka, lebo systém samotný nie je kreatívny, a záleží len na improvizácii hráčov ako McNeil a Ndiaye. Prerobenie Harrisona na wingbeka tiež vidím ako schodné riešenie, najmä na ľavú stranu. Ale Dyche pozná len jeden systém, a ten bude hrať až do smrti…
Dyche je schopný trenér, zas ho úplně nehaňme. Ale je to starý dobrý vrabčák v hrsti, který ti každou sezónu zaručí záchranu, třebaže tě budou bolet oči a tvrdohlavě si pojede to své (viz tvůj komentář). V našem bordelu jsme takového manažera potřebovali, otázka je, zda ho budeme potřebovat i s novým vlastníkem.
Pozor jen, příchod Friedkina neznamená, že v létě budeme moci hned utratit 200 milionů liber – finanční pravidla nám to v tak krátké době nedovolí. Navíc je pravděpodobné, že prodáme Branthwaitea za pěknou dardu, takže na přestupovém trhu nakonec asi stejně zase skončíme v plusu.
Kdo ví, třeba až přijde námi vysněný progresivní manažer se svou vizí, budeme se sentimentem vzpomínat na Seana :)) Ale teď mě teda sere, to je pravda.