Everton W – Man United W 1:4

Do věčné paměti historických análů budiž zaznamenáno, že první gól v zápase žen na Bramley-Moore Dock zaznamenala naše hráčka – Honoka Hayashi.

Přesto jsme nakonec tento významný zápas prohráli rozdílem třídy. Ale o tom později. Na naši premiéru (muži mají reprezentační přestávku, a tak by náš krásný nový stadion zůstal zbytečně osiřelý) na novém svatostánku Evertonu dorazil tým posílený o navrátivší se Gago. Bohužel, pro Brosnan a Snoeijs zbyly jen tlusté bundy a místo za lavičkou. Společnost jim dělaly Finnigan s Galli.  United jsou spolu s Chelsea jediným zatím neporaženým týmem letošního ročníku WSL a na Bramley-Moore Dock dorazily v plné síle.

První poločas

Od samého začátku jsme naprosto nestíhali. United nás předčily v podstatě ve všem, krom jediného – nepodařilo se jim v první poločase skórovat. Přesto by nebylo divu, kdyby už po pěti minutách nevedly 0:2. Naštěstí pro nás  Tereland, Naalsund ani Malard nemířily přesně nebo jejich střely postrádaly potřebnou energii. Naše obrana byla zejména pro Malard trestuhodně prostupná a směrem dopředu jsme se obvykle dokázali dostat jen těsně za půlicí čáru. Tím překvapivější bylo, když jsme se v 16. minutě dostali do vedení.

Robinson se pokoušela dojít si pro faul, ale vyklubal se z toho pro nás jen roh.  Ten krásně zahrála Momiki,  Hayashi si naběhla na míč a zblízka jej uklidila tam, kam patří – 1:0. Gól obraz hry změnil. United znervózněly a možná i zvolnily, nám narostlo sebevědomí. Hayashi byla prakticky všude a náběhy Robinson také nebyly k zahození. Vybojovali jsme dalších pár rohů a šance z nich měly. Bohužel neproměněné. Ale ani United nezahálely a zejména odkop Holmgaard a střela Toone málem přinesly vyrovnání.

Druhý poločas

Naše počáteční odhodlání ubránit jednogólový náskok a případně k němu ještě něco přidat dostalo ránu v 62. minutě , kdy Mallard nadvakrát překonala Ramsey – 1:1.  Hráčky v rudých dresech na nás začaly nepříjemně dotírat,  k čemuž přispěl i příchod Park na trávník. V 72. minutě při bránění přímého kopu si Kitagawa nešťastně kopla míč do vlastní branky ve snaze uklidit merunu do bezpečí – 1:2. To byla opravdu škoda, protože Kitagawa do té doby hrála velmi solidně. Teč stála i za třetím gólem Devils z 84. minuty, kdy do střely Jess Park strčila nohu Stenevik a míč tak usměrnila do protipohybu Ramsey – 1:3.  Park přidala i poslední gól zápasu v 89. minutě, kdy zužitkovala přihrávku Toone – 1:4. Pak už toto představení naštěstí skončilo.

Shrnutí

Nemohoucnost a po druhém druhém obdrženém gólu téměř až odevzdanost charakterizovaly náš výkon v tomto zápase. Výkonostní rozdíl mezi námi a United byl nepříjemně očividný, koncem zápasu už jsme na hráčky v rudém nestačili ani fyzicky. Je pravda, že jsme v létě nakoupili devět hráček a začlenit je účinně do sestavy může nějakou dobu trvat. Nicméně tato ochranná doba by se už měla chýlit ke svému záběru. Povzbudivé je, že individuální snaha Mace, všech našich Japonek nebo Wheeler byla očividná. Méně povzbudivé je, že na soupeře z horních příček tabulky to prostě nestačí. A ještě méně povzbudivé je, že jsme od úvodního derby sezóny letos ještě nevyhráli. V neděli nás čeká zápas League Cup s Nottingham Forest, ve kterém nám o mnoho nejde a po něm reprezentační pauza. Liga se k nám vrací 2.11. v podobě výjezdu k Villans. COYBG!

Fotografie: Hayashi slaví  první gól na Bramley-Moore (zdoj: Getty Images)

Góly: Hayashi (16´) – Mallard (62´), Kitagawa (o.g. 70´), Park (84´, 89´)

ŽK: Sandberg

EFC (4-2-3-1): Ramsey; Fernández, Stenevik, Holmgaard (Ladd 83′), Kitagawa (Pacheco 77′); Wheeler, Mace; Robinson (Gago 67′), Hayashi (van Gool 77′), Momiki (Payne 67′); Vignola

MUTD (4-1-4-1): Tullis-Joyce; Riviere, Le Tissier, Janssen, Sandberg (George 76′); Miyazawa; Malard (Williams 80′), Naalsund (Zigiotti Olme 76′), Toone, Rolfö (Galton 80′); Terland (Park 51′)

Rozhodčí: Stacey Fullicks  Diváci: 18 154 (Hill Dickinson Stadium)