Nezvyklá výměna: Johnson za McNeila

Everton upekl s Crystal Palace ve fotbalové kuchyni velmi neobvyklý chod. Do jižního Londýna se stěhuje Dwight McNeil, zatímco na Merseyside přestoupil Brennan Johnson. Tak snad bude chutnat.

Co je na celém transferu ještě neobvyklejší, je absence finančního vyrovnání. Johnson přestoupil k Eagles teprve na začátku letošního roku za 35 milionů liber z Tottenhamu Hotspur. McNeil navíc byl v zimě na prahu přestupu právě do Palace za 20 milionů liber. Z celého přesunu nakonec ale sešlo, protože Londýňané nestihli (nedopatřením, či naschvál) včas dotáhnout potřebné dokumenty.

I přes rozdílnou hodnotu hráčů a skutečnost, že McNeilovi měla smlouva na Hill Dickinson Stadium vypršet už příští rok, nemusí nyní Toffees za hráčskou výměnu nic doplácet.

A proč tomu tak je? Odpověď bude nejspíše ve mzdách hráčů. Johnson si v Selhurst Parku pobíral lehce přes 100 tisíc liber týdně, McNeil přitom v Evertonu bral pouze čtvrtinu. Crystal Palace se tak zbavuje značné položky na výplatní pásce, z níž sice teprve v zimě udělal rekordní klubový přestup, ovšem po nevydařeném prvním půlroku raději odepisuje co nejmenší možnou ztrátu – alespoň pokud se na celou věc podíváme z účetního hlediska.

Mimochodem, Johnson prý v Evertonu přistoupil na nižší mzdové podmínky.

Fotbal ale naštěstí není jen o číslech v Excelu, přesuňme se proto k tomu zajímavějšímu. Celá výměna totiž dává smysl i z herního pohledu. Everton získal velmi rychlého pravého křídelníka s čichem na branky, kterého bychom v jeho kádru hledali marně. Crystal Palace se zase těší z technicky dobře vybaveného levonohého ofenzivního fotbalisty, který by měl zapadnout do kombinační hry týmu a při jeho účasti v Evropské lize a nabitém zápasovém programu dostat také dostatek prostoru na hřišti.

„Je mnoho důvodů, proč jsem se rozhodl přestoupit do Evertonu,“ prozradil 25letý Johnson po podpisu čtyřleté smlouvy s opcí na další rok. „Je to manažer, hráči i směr, kterým se klub ubírá. Cítím, že bych zde mohl zapadnout. Manažer David Moyes mi osobně vyjádřil důvěru, že mohu navázat na svou dřívější formu. To, že mi věří a chce, abych byl znovu úspěšný, pro mě hodně znamená.

„Budu tvrdě dřít, abych týmu a fanouškům ukázal všechny své přednosti. Vím, že stoprocentní nasazení je v Evertonu základem. K tomu ještě přidám svou rychlost a góly. Můžete se těšit.“

45násobný reprezentant Walesu a pátá letní posila Toffees má na svůj věk na kontě poměrně dost zkušeností. Jako odchovanec Nottinghamu Forest na sebe poprvé výrazně upozornil v sezóně 2021/22, kdy 16vstřelenými góly výrazně posunul Tricky Trees k postupu do Premier League. Ani mezi anglickou elitou se neztratil a první ročník zakončil osmi ligovými góly, což mu v létě 2023 vyneslo přestup za 50 milionů liber do Tottenhamu Hotspur.

U Spurs se poměrně rychle aklimatizoval, a i když mu občas byla vyčítána zbrklost v zakončení, už v sezóně 2024/25 byl nejlepším střelcem týmu s 11 ligovými brankami a svým finálovým gólem také rozhodl o triumfu v Evropské lize.

V první polovině loňské sezóny na Johnsona stejně jako na celý Tottenham padla deka a klub ho v zimě rád za solidní částku prodal do Crystal Palace. U Eagles sice během půlroku naskočil do 26 zápasů, ale připsal si jen dvě asistence. Dokonce ani nezasáhl do úspěšného finále Konferenční ligy. Svým stylem nezapadl do taktiky manažera Glasnera, který sice po sezóně skončil, po zájmu Evertonu však Johnson opět mění působiště a nyní doufá, že se konečně usadí.

V Evertonu si vybral číslo dresu 22, které zůstalo volné po Kiernanu Dewsbury-Hallovi. Tento špílmachr přesedlal na osmičku a už dozajista přemýšlí, jak svými přihrávkami bude na pravém křídle hledat rozběhnutého Johnsona. Ale pozor, tento Velšan umí nastoupit také na samém hrotu útoku.

Sbohem, Dwighte

Jedním dechem vítáme novice, ale také máváme brzy 27letému Dwightu McNeilovi, který od přestupu z Burnley v roce 2022 odvedl v dresu Evertonu, nutno podtrhnout, že v době jeho těžkého temna, solidní práci. Tento křídelník se svou magickou levačkou odehrál za Toffees celkem 128 utkání, v nichž vstřelil 15 branek (a některé byly opravdu výstavní) a připravil 17 asistencí.

Jeho gólově nejúspěšnější byla hned první sezóna, kdy se blýskl sedmi ligovými brankami. Později se spíše přeorientoval na tvůrce hry od lajny, občas ale i ze středu hřiště, a v následujících dvou sezónách pokaždé zaznamenal šest ligových asistencí.

V loňské sezóně ale při konkurenci Grealishe a Ndiayeho stagnoval, a když konečně dostal šanci, nedokázal navázat na dřívější produktivitu. Ve 22 zápasech si připsal jen jednu asistenci. Při brejkovém stylu hry manažera Moyese ho limitovala rychlost a jeho výrazná závislost na levé noze.

Celkově se mu však sluší poděkovat za výkony na hřišti i za jeho dobrovolnickou práci pro klubovou charitu Everton in the Community. Jako reprezentant královsky modrých rozhodně nezklamal.