Leon Osman – neopěvovaný hrdina
17/04/2010Leon Osman připouští, že být středem pozornosti fanoušků není pro něj to pravé ořechové. Být ale ve středu zálohy je už prý něco jiného.
Ačkoliv si Osmana většinou skoro každý pamatuje jako pravého krajního záložníka, on sám se nejlépe cítí v srdci zálohy. Tedy na pozici, v níž je v Evertonu velká konkurence, proto musí Ossie vzít za vděkem většinou alespoň místem na kraji zálohy, pokud chce tedy pravidelně nastupovat v základní sestavě. V poslední době je ale několik evertonských středních záložníků mimo hru a Leon Osman tak konečně nastupuje na své oblíbené pozici.
„Užívám si to. S mými schopnostmi jsem nejlepší ve středu zálohy. Samozřejmě pokud hraji na pravé straně, také ze sebe vždy vydám to nejlepší. Nejpřirozeněji se ale cítím uprostřed.
Já si ovšem užívám už jen ten pocit být na hřišti. Hrál bych klidně levého obránce nebo bych i nastoupil na pozici brankaře, kdyby bylo potřeba. V minulosti jsem hrával vpravo, vlevo, defenzivního záložníka či útočníka, vyzkoušel jsem si už hodně postů,“ s úsměvem vyprávěl Osman.
Jeden z nejlepších odchovanců mládežnické akademie Toffees se těší velké oblibě manažera Davida Moyese. Podle Skota je Osman velmi nedoceněný: „Říkám to už roky, Ossie je podceňovaný. On může hrát na vysoké úrovni, protože dokáže být silný na míči, může nastoupit na dvou či třech pozicích a má vyvinutou fotbalovou inteligenci.
Navíc je věrný klubu. V současnosti má už větší odpovědnost, a proto se ukazuje jako vhodný hráč pro Everton.“
To jsou velmi pochvalná slova na adresu Osmana, sám hráč se prý ale jako „neopěvovaný hrdina“ necítí:
„To je toho. Mohu s tím označením něco dělat? Ne. Já prostě jenom vyběhnu na trávník, hraju fotbal, snažím se makat poctivě a zároveň si to užívat.
Pokud vyhrajeme, ale mě se nedostane řádného uznání, tak jde život dál. Každý chce za odvedenou práci uznání, avšak já nejsem typ člověka, co potřebuje velký aplaus, aby dělal svou práci dobře. Jsem šťastný, pokud se dostane uznání našemu týmu. Když jsou všichni dostatečně spokojení, jsem i já.
Musíte věřit v sebe jako v hráče. Všichni nejlepší fotbalisté to dělají, protože se naskytnou okamžiky, kdy jste pod velkým tlakem a to může jít ruku v ruce se špatným obdobím. Možná to zní jako klišé, musíte být ale na to připraveni.
Je potřeba, aby jste byli silní. Někdy se mi děje, že mi lidé podrážejí nohy. Já se ale jen snažím soustředit na západy, věřit si a dostat se z toho.“