Preview: Fulham – Everton

Vítězství je potřeba jako sůl. Na šestý pokus se Blues o první plnohodnotný letošní zisk pokusí na těžce dobyvatelném Craven Cottage.

Před týdnem v těchto místech stála toužebná slova o brzkém obrácení nepříznivé situace k lepšímu. Ale ouha. To nejhorší v podobě dvou šokujících proher teprve mělo přijít, a tak ani v posledních zářijových dnech nám není moc do zpěvu. Radost z prvního vítězství je tedy dosud nepoznaná. Nápravy mohou začít již sobotním kláním na Craven Cottage, kde ovšem osud Evertonu dlouhodobě nepřeje.

Útulný stadion u Temže bývá s železnou pravidelností místem, odkud je Everton zvyklý odjíždět s nepořízenou. Od roku 1966 na půdě Cottagers vyhrál všehovšudy jedinkrát, a tak by vůbec nebylo od věci šedivou bilanci trošičku napravit. Toffees ale nejsou zdaleka jediným týmem, kterému v západním Londýně pšenka nekvete. Obvykle totiž pro Fulham domácí prostředí představuje možná nejsilnější zbraň a jinak tomu zatím není ani letos. Po pěti úvodních kolech zůstávájí Cottagers společně s Chelsea, Manchesterem United a Arsenalem jediným neporaženým celkem a se čtyřmi remízami a jednou domácí výhrou momentálně okupují sedmou příčku. Posledně Fulham vybojoval bod na Ewood Parku.

Zatím se tedy zdá, že letní manažerská rošáda Chalupáře nijak nezasáhla. Bodejť by ano, když nejúspěšnějšího lodivoda v historii klubu, Roye Hodgsona, který neodolal vábení z Anfield Road, nahradil ambiciózní Mark Hughes, od zimy netrpělivě vyhlížejíc nové angažmá.

Everton zdárně pokračuje v cestě proti proudu předsezonních očekávání. Kdo si pomyslel, že doma proti Newcastlu Blues konečně zaberou (a že nás byla většina), ten musel na výkon Evertonu nevěřícně hledět s otevřenou pusou. Magpies byli daleko lepší a znovu bizarně poskládaná sestava se jim zkrátka rovnat nemohla. A když Blues nedokážou zabrat ani v Ligovém poháru proti třetiligovému soupeři, byť vypadli až na penalty, pak mají Evertonians k dobré náladě zatraceně daleko.

Sebevědomí týmu i fanoušků tak stejně jako za okny podzimní slunce pomalu ztrácí na síle a jediným receptem k opětovnému zlepšení může být jedině vytoužená výhra. Jestli si v hlavě přemítáte, proč navzdory veškerým očekáváním vítězný zápas ještě nepřišel, pak vězte že si hlavu nelámete sami. Podobnou otázku si pokládá i Mikel Arteta, jeden z těch od něhož se očekávají tahounské výkony, nicméně zatím zůstává propastně za očekáváním. „Tohle mužstvo je  kvalitou na míle daleko od toho, co tu bylo, když jsem před pěti lety přišel. V tuhle chvíli to ale neukazujeme,“ kroutí hlavou Bask. „Musíme být trpěliví a přestat dělat chyby, které děláme. Fotbal je o gólech. Ve většině zápasů jsme dominovali, hrajeme dobrý fotbal a vytváříme si šance, ale k výhrám to nestačilo. Teď nás čekají hodně těžké zápasy a Fulham bude jedním z nich. Doma jsou moc silní, ale my zkrátka musíme začít vítězit. Musíme hrát ve stejném duchu jako doposud, ale tentokrát musíme být před bránou víc rozhodní.“

Zmíněné jediné vítězství na Craven Cottage za více než čtyřicet let není vůbec záležitostí dávné minulosti. Stalo se tak v posledním kole předminulé sezony, kdy Everton díky dvěma trefám Leona Osmana vyhrál 2-0. Loni se ale Blues vrátili do zaběhlých kolejí – na Cottage vedli, ale po devadesáti minutách mluvilo skóre 2-1 pro Fulham. Poslední zápas mezi oběma celky hostil v dubnu Goodison Park a viděl vítězství domácích taktéž v poměru 2-1.

Craven Cottage

Svá domácí utkání hrává Fulham od roku 1896 na jednom z nejkrásnějších ostrovních fotbalových stáncích – Craven Cottage. Stadion činí zajímavějším, nebo chcete-li romantičtějším také to, že leží v těsném sousedství řeky Temže. Nejsevernější tribunou je Hammersmith End, kde se scházejí zejména ti hlasitější fandové Cottagers. V Hammersmith End hledejte něco, jako pro Goodison Park znamená Gwladys Street. Naproti zmíněné tribuně se nachází Putney End. Ta je domovem z velké části pro neutrální fanoušky.

Sektor pro nestranné fandy je nejen v Anglii, ale i celé Británii raritou, může se jím pyšnit pouze Fulham. Otevřen byl po rekonstrukci Craven Cottage v sezonách 2002/03 a 2003/04, během které Cottagers pobývali na Loftus Road, stadionu nedalekého rivala Queens Park Rangers. Další tribunou je Riverside Stand, naproti které leží tribuna Johny Haynes Stand, nesoucí jméno největší legendy Cottagers. Poslední částí Craven Cottage je The Pavilion, projektovaná Archibaldem Leitchem, mužem, který dal původní podobu i Goodison Parku. Dříve byla tato tribuna využívána rodinami a přáteli hráčů, popřípadě vedením klubu.

Nejvyšší návštěvu Craven Cottage zaznamenalo v říjnu roku 1938, kdy si na zápas proti Millwallu našlo cestu 49,335 diváků. Naproti tomu nejpočetnější návštěva z moderní doby se datuje k 26. září loňského roku, kdy přišlo na duel proti Arsenalu 25,700 diváků.

Zápasová fakta

Oba celky jsou ve vzájemných soubojích úspěšnější rozdílně. Zatímco Everton ve více případech zvítězil v lize, Fulham zase častěji triumfoval v pohárových soubojích. Celkově převažuje dvaadvacet výher Blues oproti osmnácti Whites, jedenáctkrát se pak zrodila remíza.

V současných mančaftech lze najít mnohá hráčská spojení. Bílý dres již třetí sezonou obléká bývalý útočník Evertonu, Andy Johnson, zatímco stejně dlouhou dobu na Goodison Parku působí někdejší kanonýr Cottagers, Louis Saha. Poměrně nedávnou transakcí mezi oběma kluby byl i přestup Simona Daviese k bílým a pokračovat bychom mohli u Marka Pembridge a Tomazse Radzinskiho. Brian McBride zase u Toffees před několika lety hostoval, stejně jako Phillipe Senderos, letošní posila Fulhamu.

V osmnácti společných kláních v Premier League doposud ještě ani jeden zápas neskončil nerozhodně. Everton vyhrál desetkrát, Fulham osmkrát. Jasnou dominanci domácích celků ve vzájemných zápasech pak dokumentuje bilance 17 výher domácího z osmnácti. Od poslední ligové remízy navíc uplynulo již 44 let; stalo se tak 19. dubna 1965 na Goodison Parku, kdy se hrálo 1-1.

Fulham

Cottagers bývají remízovými káli již nějakou tu sezonu, a ve sběru jednotlivých bodů zatím pokračují i pod Markem Hughesem. Ten má na kontě dvanáct remíz z posledních šestnácti zápasů, tedy ještě i z loňského roku, kdy vedl Manchester City. Plichta se koneckonců zrodila i v minulém zápase proti Blackburnu, kde ovšem Cottagers mohli brát všechny body. 62% držení míče ovšem vedlo jen ke dvěma střelám na bránu.

Everton

Everton je stejně jako za celou loňskou sezonu, i po pěti kolech zatím nejfaulovanějším týmem v lize. Steven Pienaar a Mikel Arteta jsou dokonce mezi pěticí hráčů, kteří si nejastěji vykoledovali faul na svoji osobu. Toffees ale momentálně trápí daleko vážnější starosti a jednou z nich je i gólová neplodnost útočníků. Vždyť poslední trefu obstaranou útočníkem má na svědomí Yakubu, když vstřelil gól v dubnu na Ewood Parku.

Vzájemná bilance

• Celkově: 18-11-22
• Na Craven Cottage: 16-5-4
• V Premier League: 8-0-9

Absence

Mark Hughes si dělá starosti hlavně díky rozpadlé útočné vozbě svého týmu. Na několik měsíců je ze hry Bobby Zamora, pár týdnů si nezahraje ani velký objev letošní Premier League, Moussa Dembele a fit ještě není ani Andy Johnson. Dále na marodce zůstává brankář David Stockdale, dále Diomansy Kamara a Phillipe Senderos. Nejistý je start Dikgacoie a Damiena Duffa.

Sitauce s forvardy není růžová ani v Evertonu. Louis Saha si na marodce podle nejnovějších zpráv pobude další dva až tři týdny a Victor Anichebe bude zpět nejdříve za šest týdnů. Start v utkání je v ohrožení u Leona Osmana a Tonyho Hibberta, kteří mají potíže s žebry respektive třísly. Dalším chybějícím pak bude Jack Rodwell a šance na účast Tima Cahilla v zápase je zatím poloviční.

Fulham: Schwarzer, Etheridge, Kelly, Hughes, Hangeland, Pantsil, Baird, Salcido, Duff (?), Etuhu, Murphy, Gera, Davies, Greening, Dempsey, E. Johnson, Riise

Everton: Howard, Mucha, Neville, Coleman, Baines, Heitinga, Distin, Jagielka, Cahill, Arteta, Pienaar, Bilyaletdinov, Yakubu, Beckford, Barkley, Fellaini, Gueye, Osman

• Kdy: 25.9. 16:00 SEČ
• Kde: Craven Cottage
• Rozhodčí: Howard Webb