Saha vítá znovu nalezenou střeleckou pohodu

„Neklidná je hlava, která nese korunu“, napsal legendární Shakespeare v svém díle o Jindřichu IV. A jakoby tato věta přesně platila i na Louise Sahu.

Francouzský útočník si ihned po příchodu do Evertonu v roce 2008 díky výbornému střeleckému potenciálu vysloužil od fanoušků přezdívku King. Ovšem poslední rok byl pro Sahu ve znamení trápení. Jeho branka z února minulého roku v lize proti Chelsea byla totiž na dlouhých jedenáct měsíců (25 zápasů) jediná v Premier League. Až ve středečním zápase proti Tottenhamu bývalý kanonýr Manchesteru United ukončil půst. Navíc další trefa přišla hned o víkendu v FA Cupu, takže to vypadá, že se Saha vrací do staré střelecké pohody.

„Bylo to pro mě opravdu těžké období. Nechápal jsem, proč se mi nedaří, když jsem pracoval naplno. Dokonce jsem i zkusil změnit věci, které jsem bral jako samozřejmost.

Stále jsem čekal na moji starou formu, tvrdě jsem makal, neměl jsem ale štěstí. Neustále jsem ovšem věřil ve své schopnosti, jednou se to muselo prolomit. A stalo se tak proti Spurs, snad budu v nastoleném trendu pokračovat.

Dlouhou dobu jsem neměl pocit, že jsem pomohl týmu k bodovému zisku, proto jsem teď velmi šťastný. Důležitější než můj pocit je avšak zisk tří bodu ze souboje proti Tottenhamu,“ prozradil útočník s osmičkou na dresu. A ihned poděkoval za důvěrou, jež se mu dostávala od manažera a spoluhráčů během neproduktivního období: Manažer se ke mě choval skvěle, důvěřoval mi. Stejně jako moji spoluhráči. V současnosti potřebuji být více konzistentní. Můžu hrát ještě lépe, vím to.

Výhra nad Spurs pro nás znamenala více, než skalp Chelsea (předposlední Sahův zásah v lize), jelikož tehdy jsme vítězili pravidelně. Tři body proti Tottenhamu jsou důležité, Premier League je letos velmi vyrovnaná.“

Louis Saha nezapomněl pochválit i přátelství mezi ním, Beckfordem a Yakubuem. Všichni jsou si prý jako útočníci velmi blízcí, ačkoliv jsou konkurenti v boji o základní sestavu:

„V naší skupince útočníků jsme se hodně sblížili. Pořád mezi sebou ale chceme soupeřit, nezáleží však na tom, zda dá branku Becks nebo Yak. I tehdy budu šťastný, protože jde vidět výsledek práce.

Být útočníkem není lehký job, vlastně to beru jako nejtěžší pozici ve fotbale. Když se nedaří mužstvu, pro forvarda je složité získat důvěru. A snadno také cítíte frustraci. Pokud hrajete proti tkz. slabším týmům, spousta lidí si hned myslí, že útočníci budou mít zákonitě více šancí na skórování. To u nás ale rozhodně neplatilo.

Během celého průběhu sezóny je na vás vždy vyvíjen tlak. Nejdůležitější je získat zpátky ztracenou důvěru, bez ní se hráči cítí daleko hůře,“

V poslední části rozhovoru se Louis zaměřil na svůj nový vzhled vlasů: „Žádnou logiku ohledně mých vlasů nehledejte. Já se prostě cítím jako blázen. Mám rád legraci a vždy, když mě teď vidí nějaké malé dítě, rozzáří se mu úsměv. Proto jsem to udělal.“