Moyes na minulost nemyslí, hledí dopředu

Je to už dlouhých devět let, co David Moyes usedl na lavičku Evertonu. Za celou dobu stál u mnoha důležitých událostí, přesto se s nimi nechce Skot zabývat a radši se dívá do budoucnosti.

„Na konci sezóny bude důležité, abychom si ujasnili, jakým způsobem chceme v naší práci dál pokračovat. Spolu s předsedou a lidmi z představenstva si sedneme, já jim sdělím svoje plány a od nich budu chtít slyšet strategii Evertonu. Potom rozhodnu, zda by se jejich přednesené plány mohly zrealizovat,“ napověděl Moyes o budoucnosti.

I když to možná bude znít jako obehraná písnička, Moyes Everton rozhodně pozvedl. Od svého prvního zápasu z  16. března 2002, když Toffees porazili Fulham 2:1, uplynulo hodně času, během něhož se Everton dostal mezi nejlepší týmy Premier League. Ne vždy se ale dařilo, což manažer přiznává: „Občas jsem se cítil doslova trapně, když jsme hráli pod naší úrovní. Beru za to všechno odpovědnost. Někdy jsem si až říkal: Nemůžeme hrát snad proboha až tak zle.“

Při špatné finanční situaci Evertonu, kdy klub neuvolňuje na přestupy téměř žádné peníze, má David Moyes po sezóně dvě možnosti. Buď odejde, sice od rozdělané práce, avšak určitě mnoho lidí by jeho krok pochopilo. Anebo začne stavět na mladých a levných hráčích, z kterých později vybuduje konkurenceschopný tým. Nabízí se srovnání se Sirem Alexem Fergusonem, který vychoval v Man Utd hodně silnou generaci hráčů. A pak, kdo ví, třeba se Everton opět probojuje v lize do první čtyřky jako v roce 2005.

Přestože se rodák z Glasgowa zahlédl v koňských závodech, sám dokonce vlastního jednoho hřebce se zajímavým jménem Desert Cry, fotbalem pořád žije. „V současnosti neustále přemýšlím a pokládám si následující otázku – Jak vyřešit situaci v Evertonu? Pokud bych byl neokoukaný manažer a právě teď se ujímal otěží v Evertonu, měl bych pár nápadů, jak dostat tým nahoru.

Klub je ale stabilizovaný, podle mě nemá žádné velké finanční potíže, jež by nás mohly ohrozit. A ani nehrajeme o záchranu. Letošní rok se možná zdá být prvním, v němž nemáme všechny pozice dostatečně kvalitně zdvojené, díky čemuž nepředvádíme nejlepší výkony.“

Everton sice není v ekonomické krizi, peníze na přestupy však chybí. Proto často směřuje na předsedu Billa Kenwrighta kritika s hlavní myšlenkou, která se většinou opakuje. Proč není schopný prodat Everton bohatému investorovi? Vždyť třeba Liverpool,  Manchester City, Aston Villa, Blackburn, Sunderland, Birmingham, Newcastle nebo Wolves ho našli. David Moyes si o tom myslí své:

„Naše situace mi nepřijde zvláštní, protože ji chápu. Když chce někdo koupit Evertonu, podle mě po něm Bill Kenwright nepožaduje nadstandardní peníze. Pokud by tak dělal, určitě bychom se o tom dočetli hned v novinách. Jestliže se podívám na majitele ostatních klubů, nerad bych je srovnával s Evertonem, my jsme jiný případ. Vím to, předseda mi říká všechno. O EFC se zajímal jeden nebo dva kupci, ovšem ani jeden nepřišel s konkrétní nabídkou a chtěl hned vše dotáhnout do konce.“

V dnešní době, kdy lze jen velmi těžko koupit dalšího Tima Cahilla za £1,8 milionů či Mikela Artetu za £2,5 milionů. Vzhledem k již zmiňované situace Evertonu s rozpočtem na přestupy, se Davidu Moyesovi nabízí jedno řešení. Prodej a pak nakupuj. S penězi za odchody hráčů, kteří v současnosti hostují v jiných klubech (Yobo, Yakubu, Vaughan), se počítá. Padá ale otázka, zda prodat nějakou oporu. V Liverpoolu v zimním přestupovém okně za miliony z Torrese přivedli dva kvalitní fotbalisty. A ani v Evertonu nemusíme jít daleko do historie pro podobný příklad. Za £53m z prodeje Rooneyho a Lescotta se nakoupilo požehnaně dobrých hráčů.

Moyes ovšem prodej Jacka Rodwella nebo Marouaneho Fellainiho rázně odmítá: „Jsem absolutně proti jejich odchodům. Přece buduji nějaký tým, nemám v úmyslu ho bourat.

Torres chtěl odejít, Liverpool si za něj vydupal nejlepší možnou částku a potom ty peníze investoval. Nejsem si ale jist, zda by Liverpool byl ochoten prodat některého ze svých srdcařů, jakými jsou Steven Gerrard nebo Jamie Carragher. Neradi by je prodali. Já to mám podobné, chtěl jsem udržet Wayna stejně tak jako si nepřeji odchod Jacka.“

Davida Moyese naštvali bulvární pisálci. Když po prohře s Boltonem v minulém měsíci, byl boss Toffees po utkání zachycen kamerou v naprosto odevzdaném a zoufalém gestu. Novináři si hned usmysleli, že se blíží jeho konec v Evertonu. „Štve mě, že z pár výrazů si hned někdo vyvodí závěry. Emoce k mému povolání patří. Mám ambice po úspěchu, to se vůbec nezměnilo. Snad dělám záživné tréninky, vždy když přijdu do práce, zkontroluju hráče, zjistím, jak na tom jsou. Tohle mě baví na zaměstnání, v němž jste už delší dobu.“<