Preview: Everton – Fulham

18/03/2011 0 Od Meňa

Týden a půl dlouhá pauza, kterou měly k dispozici oba týmy, je u konce a kdo ji využil lepším způsobem, ukáže vzájemný zápas během sobotního podvečera.

Jen stěží by se našel soupeř, se kterým má Everton rozporuplnější výsledky. Zatímco výlety na Craven Cottage zpravidla končí v nejlepším případě remízou, Goodison Park by ze svého kalendáře zase nejraději vyškrtli fulhamští. Jak dopadne klání dvou remízových králů tentokrát?

Někdo to uvítal, kdekomu to zase chybělo. Řeč je o desetidenní přestávce, během které se mužstvo odjelo odreagovat do New Yorku a snad i nabrat něco sil do závěrečných dvou měsíců, která přitom mohla (a měla) být ve znamení čtvrtfinále FA Cupu na City of Manchester Stadium. Pozdě ale nad rozlitým mlékem naříkat, veškerá koncentrace se nyní soustředí na doufejme silné zakončení ligové sezony.

Ta v minulém zápase poskytla typický náhled do svého letošního příběhu, tedy z pohledu Evertonu. Na Goodison Park přijel Birmingham City, a i přes veškerou převahu, kterou si Toffees vypěstovali, to byli zcela netypicky právě hostí, kteří se ujali vedení. Do přestávky sice přišla vyrovnávací trefa, ale v druhém poločase už na zhuštěnou obranu soupeře nedokázal Everton vyzrát. Narodila se tak již třináctá plichta v sezoně, přesto ale Blues obecně drží vydařenou sérii. Z posledních tří zápasů vydolovali solidních sedm bodů, které je vynesly do daleko poklidnější zóny.

Další tři body navíc jsou povinností i proti Fulhamu, kterému po návratu z dlouhodobého zranění pomáhá již i starý známý Andy Johnson, což rád vidí Tony Hibbert. „AJ je zpátky, a to je hezké vidět. Jeho rychlost je děsivá a umí dobře zakončovat, takže si na něj musíme dávat pozor. Je to skvělý kluk, takže doufám, že už dokáže zůstat fit a pravidelně hrát. Měl být to být dobrý zápas. Určitě pomáhá, když víme, že proti nim máme skvělou domácí bilanci. Dodává nám to sebevědomí, ale v téhle lize samozřejmě není nic zaručeno,“ říká Hibbert, který koncem měsíce oslaví desetileté výročí svého debutu.

Sezona Fulhamu není ve srovnání vůbec nepodobná. Také Cottagers se snaží hrát zajímavý fotbal, také oni mají potíže se střelbou branek a také oni se nacházejí ve středu tabulky, ačkoliv s posledním bodem na Craven Cottage spíše převažuje spokojenost.

Narozdíl od Toffees se ale Chalupáři chlubí spolehlivější obranou, byť ji v posledním zápase prověřil Blackburn, jež z Londýna odjížděl s těsnou porážkou 3-2. Šlo však o jedinou výhru z posledních pěti zápasů a teprve čtvrtou od přelomu roku. Varovným signálem však musí být zlepšující se venkovní forma, která byla v posledních letech přednostní slabinou Cottagers. V lednu například Fulham obral na Britannia Stadium o všechny body Stoke, nedlouho poté si odvezl bod z Villa Parku a poslední venkovní utkání přineslo družině Marka Hughese remízu vybojovanou na City of Manchester Stadium.

Velšský manažer proto po svém týmu požaduje pokračování v progresivní formě na cizích hřištích. V sázce je totiž historicky první ligová výhra Cottagers na Goodison Parku. „Naše výsledky na Goodisonu nejsou vůbec dobré. Pokud to dokážeme v sobotu změnit, bude to další důkaz našeho pokroku. Myslím, že lidé z našeho přístupu mohou vidět, že se snažíme být více pozitivní a kreativní než v minulosti a platí to i o venkovních zápasech.“

Poslední vzájemné střetnutí se odehrálo koncem září a na Craven Cottage toho moc k vidění nebylo – zrodila se bezbranková remíza. Živěji bylo před rokem na Goodisonu, kde se Fulham dokonce ocitnul ve vedení. Hosté ale nakonec vlastním gólem srovnali a v nastavení zajistil Evertonu tři body z penalty Mikel Arteta.

Historie soupeře

Fulham byl založen roku 1879, což z něj činí nejstarší fotbalový klub v Londýně. Původní název klubu nesl jméno Fulham St. Andrew´s Church Sunday School. Status profesionálního klubu získal v roce 1898, kdy zpočátku hráli Southern League Division Two. Své zápasy hrává již od roku 1896 na Craven Cottage, jehož současná kapacita činí 26,000 diváků.

Fulham nikdy nepatřil mezi kluby, kterým dlouhá léta patřila prvoligová příslušnost. Od počátku 20. století si vyzkoušel pobyt jak v tehdejší Second Division, ale hrával i ve čtvrté lize. Nicméně v roce 1949 se Fulham podíval i do First Division. Tam se ale  příliš neohřál, po třech sezonách jej čekal sestup. Na počátku 70. let se Cottagers pohybovali v Division 2. Ovšem právě v 70. letech zažil Fulham největší domácí pohárový úspěch. V roce 1975 se totiž probojoval do jediného finále Anglického poháru v klubové historii. Zajímavé je, že klub k dosažení finálového zápasu potřeboval neuvěřitelných 11 zápasů, což je rekord. Nakonec však v londýnském finále Fulham podlehl West Hamu.

Poté se Chalupáři vesměs stále pohybovali mezi třetí a druhou ligou, horší časy však měly teprve přijít. V letech 1994 – 1996 totiž Fulham hrál až Division 3, tedy čtvrtou nejvyšší soutěž. Cottagers ale napomohl ze zlého snu vysvobodit egyptský milionář Mohamed Al-Fayed. I za pomoci jeho prostředků se Fulham roku 1999 vyhoupl do druhé ligy a o dva roky později slavil návrat mezi elitu.

Nedlouho poté se klubu ujal manažer Chris Coleman. Pod ním hráli Lily Whites pěkný a také účelný fotbal, a proto neměli se záchranou v Premiership příliš velké starosti.

Éra charismatického Colemana skončila na jaře roku 2007. Novým manažerem se stal Lawrie Sanchez. Ten ale týmu spíše uškodil než pomohl. Na špatné výsledky také v zimě doplatil a týmového kormidla se uchopil zkušený trenér Roy Hodgson. Pod ním se přece jen výkony jeho nových svěřenců začaly zlepšovat. Cottagers zažili neuvěřitelný závěr sezony. Vše naplno nastartoval obrat na City of Manchester Stadium a potom se „bílá mašina“‘ nezastavila až do finálního kola, kdy zdolala Portsmouth. Borci od řeky Temže tak všem, kteří jej předčasně odepisovali, dokonale vytřeli zrak.

Jakékoliv sestupové obavy přitom vzaly v příští sezoně za své. Namísto toho Cottagers finišovali na báječném sedmém místě a mohli již spřádat plány pro premiérovou účast v evropském poháru. Ta převýšila veškerá očekávání a Fulham se překvapivě prokousal až do finále Evropské ligy. Největší zápas klubové historie se vyvíjel nadějně až do několika minut před koncem prodloužení, kdy sny Chalupářů vítězným gólem uťal Diego Forlán z Athletica Madrid.

Zápasová fakta

Bídnou bilanci Toffees na Craven Cottage ze svého pohledu Cottagers napodobují na Goodison Parku. V ligovém zápase z modré poloviny Merseyside ještě nikdy neodjížděli vítězně. Celkově čekání Fulhamu na dobytí Grand Old Lady činí 21 zápasů. Poskrovnu je v domácích utkáních i remíz. Blues totiž posledních šestnáct domácích vzájemných zápasů vyhráli. Zajímavostí je, že právě proti Chalupářům vedl David Moyes Everton poprvé. V březnu 2002 Everton doma vyhrál 2-1.

V současných mančaftech lze najít mnohá hráčská spojení. Bílý dres již třetí sezonou obléká bývalý útočník Evertonu, Andy Johnson, zatímco stejně dlouhou dobu na Goodison Parku působí někdejší kanonýr Cottagers, Louis Saha. Poměrně nedávnou transakcí mezi oběma kluby byl i přestup Simona Daviese k bílým a pokračovat bychom mohli u Marka Pembridge a Tomazse Radzinskiho. Brian McBride zase u Toffees před několika lety hostoval, stejně jako Phillipe Senderos, letošní posila Fulhamu.

Everton

Proti londýnským klubům letos Blues zvítězili pouze jednou z osmi případů, a to proti Tottenhamu začátkem ledna. V ostatních sedmi duelech se zrodilo pět remíz a dvě prohry. Posledních pět gólů dále Everton vstřelil v prvním poločase, přičemž čtyři z nich padly mezi 30. a 40. minutou.

21 – tolik hráčů si letos za Toffees zahrálo a snad ani nepřekvapí, že jde o nejmenší číslo v lize. A ještě jedna cifra navíc. Pakliže nastoupí Louis Saha, nejenže si zahraje proti svému bývalém klubu, ale oslaví svůj 250. zápas v Premier League.

Fulham

Mark Hughes jako manažer zvítězil pouze v jednom z devíti zápasů proti Evertonu, a to jako lodivod Manchesteru City na Goodisonu v dubnu 2009. Vyhrál pouze ve dvou utkáních a prohrál ve čtyřech. Jeho Fulhamu se nedaří ani proti celkům z první poloviny tabulky. Jedinou výhru z posledních čtrnácti proti těmto klubům, představuje únorová domácí výhra 1-0 nad Newcastlem.

V roce 2011 Cottagers zatím posbírali 16 bodů z deseti zápasů, což je nejvíce po Manchesteru United, Arsenalu, Chelsea a Liverpoolu. Ve formě hrajícího Damiena Duffa pak jen jedna trefa dělí od hranice 50 gólů v Premier League, což by se mu povedlo teprve jako třetímu Irovi po Robbiem Keanovi a Niallovi Quinnovi.

Vzájemná bilance

  • Celkově:                  22-12-18
  • Na Goodison Parku:  18-6-2
  • V Premier League:    10-1-8

Absence

Plnohodnotným marodem zůstává krom Marouane Fellainiho také Mikel Arteta, který má před sebou díky natržené podkolenní šlase několik týdnů absence. K dispozici naopak možná již bude Phil Neville i Tim Cahill.

Fulhamu budou chybět dlouhodobě zranění Phillipe Senderos (achillovka) a Steve Sidwell (koleno). Nejistá je účast Etuhua (podkolenní šlacha).

Everton: Howard, Mucha, Neville, Hibbert, Baines, Distin, Jagielka, Heitinga, Duffy, Coleman, Osman, Rodwell, Bilyaletdinov, Cahill, Saha, Beckford, Anichebe, Baxter

Fulham: Schwarzer, Stockdale, Baird, Kelly, Hughes, Hangeland, Salcido, Duff, Etuhu, Murphy, Greening, Davies, Dempsey, Johnson, Dembele, Kakuta, Gudjohnsen, Zamora

  • Kdy: 19.3. 18:30 SEČ
  • Kde: Goodison Park
  • Rozhodčí: Michael Oliver