Neville: Chtěl jsem skončit

Kapitán Toffees na začátku ročníku 2010/11 trpěl nepříjemný zraněním chodidla, kvůli němuž zmeškal v úvodu pět zápasů a dokonce přemýšlel o ukončení aktivní kariéry fotbalisty.

Naštěstí ze zdravotních komplikací se časem dostal a v průběhu sezóny vynechal už jen tři utkání. Navíc díky solidním výkonům na pravé straně obrany či ve středu zálohy všem ukázal, že rozhodně ve 34 letech nepatří do starého železa. Jako důkaz svědčí i zájem Tottenhamu Hotspur, účastník Ligy mistrů za něj v zimním přestupovém období poslal nabídkou, tu však Everton odmítl.

„Z osobního hlediska jsem zažil jednu z těch povedenějších sezón. Ovšem na jejím začátku, zvláště po střetnutí s Blackburnem, se mi v hlavě honila spousta otázek.

Ptal jsem se sám sebe, zda ještě mohu nastupovat na nejvyšším výkonnostním levelu, popravdě jsem zvažoval konec kariéry. Jenže manažer a moje rodina mě podrželi, dodali mi sebedůvěru a já mám za sebou úspěšnou sezónu.

Poslední rok jsem si užil zatím nejvíce, jelikož po jeho začátku jsem byl rád za každou chvíli, kdy jsem se cítil fit. Vychutnával jsem si tyto okamžiky, protože jsem mohl hrát poslední sezónu v životě. Avšak v současnosti chci hrát tak dlouho, jak to jen bude možné. Rád bych ještě nastupoval další dva roky a nejlépe v Evertonu,“ prozradil Phil Neville, jehož o dva roky starší brat Gary, v průběhu právě skončené sezóny pověsil kopačky na hřebík.

Everton skončil v Premier League na sedmém místě, což někdo může brát za zklamání, ale vzhledem ke špatné první polovině ročníku to není nejhorší umístění. Vždyť Toffees si oproti loňsku dokonce polepšili o jednu příčku. Neville si však dobře uvědomuje, že fanouškům nebylo během sezóny několikrát zrovna do zpěvu:

„Utkání proti Readingu, Brentfordu a Boltonu lze označit za vrcholy naší krize. Hlavně souboj s Reading v FA Cupu pro nás dopadl katastrofálně. Kolo předtím jsme porazili Chelsea a věřili jsme ve zopakování úspěšné jízdy pohárem z roku 2009, viděli jsme se ve Wembley. Ale pak přišla porážka od Readingu…

Coby kapitán jsem musel zvednout náladu v týmu, rád občas v kabině zvýším hlas, ovšem pro tentokrát jsem působil veselým dojmem přes různé vtípky. Dělal jsem to, abych pozvedl týmového ducha, což jsme nejednou potřebovali.

Jako celek jsme si vypěstovali dobrý charakter, hráči plují na jedné lodi, a tak být kapitánem tohoto mužstva je pro mě potěšující. Po prohrách s Boltonem, Brentfordem nebo Readingem jsme se semkli a posílili našeho týmového ducha.“