Neprožil jsem dokonalou sezonu, říká Baines

Leightone, jsi klubovým hráčem sezony. Už jsi to vstřebal?
Trochu, ale ještě ne úplně. Myslím, že se mi rozsvítí teď během léta. Byl to úžasný večer a bylo ohromující, že jsem šel na pódium třikrát. Nemohl jsem tomu uvěřit a byl jsem moc hrdý. Když jsem si přebral třetí ocenění, ani si nevzpomínám, co jsem říkal, byl jsem strašně rozpačitý. Byl to šílený moment a jako mladý kluk jsem si nikdy nepomyslel, že se něčeho takového dočkám.

Znamená pro tebe víc když víš, že hráče sezony volí fanoušci?
Jak říkám, něco takového jsem si nikdy nepředstavoval. Je to pyšný moment pro mě, moji rodinu i přátele, obzvlášť, když hodně z nich jsou sami Evertonians.

Spoluhráči jsi byl navíc hráčem sezony zvolen podruhé v řadě…
Ano, a za to jsem neskutečně šťastný. Musí to znamenat, že jsem si udělal pár přátel! V klubu jsem čtyři roky a kluci tady nejsou jen spoluhráči, ale i kamarádi. Je to velká pocta.

Gól sezony je oceněnění, které by si do sbírky chtěl přidat každý fotbalista. Kolik pro tebe ten přímý kop na Stamford Bridge znamená?
Vlastně si myslím, že můj přímý kop proti Tottenhamu byl trochu lepší, i když určitě oceňuju načasování toho proti Chelsea. Díky tomu je ten gól víc speciální a mám s ním spojenu spoustu vzpomínek. Fanoušci, kteří na tom zápase byli nebo ho sledovali, vědí, jaké to bylo drama a to je ten největší důvod, proč tenhle gól vyhrál. Ten na White Hart Lane byl z ideální vzdálenosti, ale proti Chelsea byl o pár yardů blíž. Vzpomínám, jak jsem si říkal, že ho kopnu okamžitě, jak rozhodčí pískne, abych získal zlomek vteřiny z brankářovy reakce a myslím, že nakonec dokonce ani po míči nešel. Necítil jsem žádný tlak, protože jsem neměl co ztratit.

Jak se zpětně díváš na svoje výkony v sezoně 2010/11?
Žádná sezona není dokonalá, ani ta letošní. Několikrát jsem řekl, že nevidím velký rozdíl mezi mými výkony v předchozí sezoně a této. Vstřelil jsem několik důležitých gólů a taky pár penalt, což je bonus, protože nejsem na hřišti od toho, abych dával góly, ale na druhou stranu jsem rád, když můžu gólově přispět. Nenechám se unést a říkat si, že jsem hrál skvěle v každém zápase, protože to jednoduše není pravda.

Stejně působivých jako tvých 7 gólů, je také tvých 11 asistencí, zdaleka nejvíce ze všech obránců v lize. Ve skutečnosti je jediným obráncem v Evropě, který má za poslední tři sezony více přihrávek než ty, už jen barcelonský Dani Alves…
To je šílené, teď jsem zase v rozpacích! Je to pro mě důležitější, než střílení gólů. Asistence jsou velkou součástí mojí hry a oblastí, kde pomáhám týmu, takže jsem spokojený. Gól nebo asistence, je to jedno, protože pokaždé je z toho branka pro tým.

Většina tvých gólových přihrávek přichází z centrů. Je to tvoje vrozená dovednost nebo na tom pracuješ v tréninku?
Docela pravidelně na tom pracujeme. Je to důležitý prvek hry, protože hodně našich gólů padá právě z centrů. Statistiky ukazují všechno a myslím, že jsem četl, že většina gólů vstřelených v Premier League, přichází po centrech. Myslím, že jsem se v centrování přirozeně zlepšil. Když jsem byl mladší, myslel jsem si, že každý centr musí být provedený se silou a velkou rychlostí, ale postupně jsem si uvědomil, že daleko úspěšnější a nebezpečnější je centrovat raději do přesného místa. A to se obzvlášť potvrzuje, když máte v týmu takového Tima Cahilla, který má neuvěřitelný výběr místa. Navíc mám štěstí, že kluci za mnou mi umožňují tak často útočit. Ve Wiganu jsem takové příležitosti nedostával, protože jsme v obraně měli všichni hodně co na práci. V Evertonu ale víc držíme míč, a to mi dovolilo vylepšit útočnou stránku mojí hry.

Sedmá příčka je v porovnání s minulou sezonou zlepšení, přesto mají někteří fanoušci pocit, že tým měl na víc. Souhlasíš?
Je to podobná pozice, na které jsme finišovali v minulosti, ale kvůli charakteru sezony jsme prohráli nejspíš víc zápasů, než v předchozích letech.

Bylo tou nejvíce frustrující skutečností to, že porážky z velké části přicházely s týmy, které nakonec v tabulce skončily daleko níže?
Určitě. Několik skvělých výsledků se nám podařilo získat proti top týmům; dvakrát jsme porazili Manchester City, proti United jsme doma vybojovali bod, Chelsea venku… Proti těmto mužstvům se nám dařilo, ale to stejné jsme nezopakovali v zápasech, kde jsme byli naopak favority my. Musíme to změnit, protože proti týmům, které přijely na Goodison a bránily, jsme nedokázali najít recept. Když byly zápasy otevřenější, bylo znát, že se nám dařilo víc.

Plusem byl vydařený závěr sezony…
Bylo to stejné jako v předchozí sezoně, kdy jsme chytli formu po přelomu roku. Myslím, že nám to dává trochu sebevědomí do nového ročníku a doufejme jeho vydařeného začátku, který se nám v posledních letech vyhýbá.

Bylo vítězství nad Chelsea v mnoha ohledech ideálním varovným signálem? Znovu podtrhlo schopnost Evertonu vyrovnat se lepším týmům…
Bylo to hezké zakončení sezony. Proti Chelsea se nám opravdu daří a sami to moc dobře ví, protože John Terry to zmínil na reprezentačním srazu. Většina zápasů proti nim bývají remízy, ale jsme pro ně obtížný soupeř a vím, že zápasy proti nám vůbec nemají rádi.

Díky svojí formě si držíš místo v reprezentaci. Jaké je vědět, že figuruješ v plánech Fabia Capella?
Skvělé! Doufám, že Anglie je pro mě další krok a pokud dostanu příležitosti, pak se musím snažit hrát stejně, jako za Everton. Pořád se učím, protože v národním týmu jsem pořád relativně nováček, ale je to dobrá zkušenost a čím víckrát se dostanu do nominace, tím lépe.

Jaké jsou tvoje cíle pro novou sezonu?
Prostě se dál zlepšovat. To je to nejdůležitější. Nesmíte si myslet, že vaše současná výkonnost je maximem. Jakmile jednou začnete přešlapovat na jednom místě, tak vás čeká krok zpátky, protože se zlepší ostatní.