Neville o přípravě, twitteru a Hibbovi

28/07/2011 0 Od Meňa

Již sedmou sezonu v dresu Evertonu má před sebou Phil Nevile. I přes rostoucí věk si přitom kapitán fotbal maximálně užívá a samozřejmě při tom neztrácí smysl pro humor.

Phil Neville je nadmíru zkušeným fotbalistou, proto dobře ví, jak správně odpočívat a jak je důležité tělu poskytnout regeneraci, obzvláště pak v týdnech předsezonního volna. Jako obvykle tedy kapitán tráví léto také dodržováním svých přísných zásad. Pod Davidem Moyesem totiž již zažil šest předsezonních soustředění, takže přesně ví, co očekávat.

„Je to pěkně těžké. Jestli jsme si něčím jisti, tak tím, že manažer chce po tréninku vidět propocená trička. Ale kluci to vědí a očekávají, takže myslím, že zklamaný není,“  říká Neville.

Po náročném loňském třítýdenním turné po Austrálii, strávili hráči Evertonu první dny letní přípravy v sousedním Rakousku. To je samo o sobě mezi anglickými mužstvy oblíbenou destinací a není divu. Vždyť díky provoněnému horskému vzduchu, prvotřídnímu vybavení a v neposlední řadě také krásné přírodě, poskytuje ideální útočiště.

„Manažer je ve své přípravě puntičkář. Vždycky nás rád v prvním týdnu přípravy bere do zahraničí, abychom se mohli plně soustředit na tři tréninky denně. Prvních deset dní je vždycky nejtěžších, protože v nich toho nejvíc naběháme. S míčem se moc nesetkáváme, je to o základním tréninku, který je důležitý pro zbytek přípravy. Jsem tu šest let a trénink, který odvádím v předsezonní přípravě, mě pokaždé připraví na celou sezonu.“

Přestože letní dril fotbalisté ani trochu nemusejí, Neville je rád, že zase může vtipkovat se svými spoluhráči, které neviděl od posledního kola. „Vždycky se na kluky těším, pokaždé si užijeme spoustu legrace. To je přesně to, co vám během dovolené chybí. V Evertonu máme fantastického ducha a každý den se hodně nasmějeme. Ostatní to mají stejně, protože v týmu je srdce a spirit.“

Po několikadenním pobytu v Rakousku přišel první přípravný zápas. Pro Phila Nevilla navíc obzvlášť speciální, protože Bury je jeho domovským klubem. Na Gigg Lane se Blues představili i před dvěma lety, tehdy ale prohráli 1-2. Letos ovšem Everton do zápasového rytmu vkročil přesvědčivým vítězstvím 4-1.

„Pro mě je to samozřejmě mimořádný zápas, protože jsem se v Bury narodil a někteří členové mojí rodiny pro klub pracují. Předloni se nás lidé ptali, “jak jste mohli prohrát s Bury?“, jenže den předtím jsme běhali po písečných dunách ve Skotsku! Fellimu se dokonce udělalo špatně, a to jen ukazuje, jak tvrdě makáme. Ale to je příprava, všechno je to o nabrání kondice, ne o výsledcích.“

Minulostí už je i americká část letošního soustředění. Do konce zbývají ještě tři zápasy – proti sestoupivšímu Birminghamu, na půdě Werderu Brémy a konečně doma proti Villarealu. Všechny tři celky by prý měly Everton s blížícím se začátkem sezony prověřit dostatečně.

„Proti americkým týmům se pokaždé hraje těžce. Jsou uprostřed svojí sezony a navíc se tamní týmy neustále zlepšují. Villareal přináší zpátky speciální vzpomínky, protože proti němu jsem debutoval za Everton. A pak je tu Werder, se kterým jsme hráli obtížný zápas před několika lety. Z pohledu typu vybral manažer správné soupeře. Není tu ani jeden zápas, kdy si můžeme říct, “jasně, tenhle bude jednoduchý.“ Úroveň protivníků je letos vysoko.“

Jedním z ústředních cílů letošní přípravy je také pokusit se konečně o vydařený start sezony. Pomalé rozjezdy dělaly Toffees v posledních třech let věrného společníka, takže zaběhnutou šablonu se prý trenérský tým snaží za každou cenu vymýtit.

„Máme těžký začátek sezony, ale v Premier League nejsou snadné zápasy. Musíme být připraveni, žádné výmluvy nepřicházejí v úvahu. Zapomeňtě na to, co se říká, prostě se nám to konečně musí povést.“

Pokoušet se o to Blues začnou na White Hart Lane. „Tottenham venku je jeden z mých oblíbených zápasů. Je to podobný stadion jako Goodison a v poslední době se nám tam docela daří. Oni rádi útočí, my rádi útočíme a celkově je to dobré fotbalové místo. Bude to otevřený zápas.“

Pojďme ale na chvíli od fotbalových záležitostí na chvíli odbočit. A to směrem volný čas. Právě během prázdnin si totiž kapitán našel nové hobby. Sociální síť twitter sice objevil vcelku pozdě, zato už ale patří k těm nejaktivnějším „tweeterům“. Aktuálně má Neville více než 150 tisíc „followerů“ a někteří z nich jsou i jeho spoluhráči. A podle očekávání se Pip chodí na twitter vyřádit hlavně ve vzájemných tweetových přestřelkách.

„Tim Cahill je veselý chlap a rád se do žertíků zapojuje. Seamus Coleman je zase prohnaný. Na první pohled se zdá krotký a nevinný, ale když chce, hned na vaši adresu putuje jízlivá poznámka. Úplně posedlý je twitterem Louis Saha, ten je snad online 24 hodin denně! Sylvain Distin byl ze začátku trochu opatrný, ale taky už se do toho začíná dostávat. Ale udivuje mě, že hráčem, po kterém všichni fanoušci chtějí nejvíc, aby byl na twitteru, je Tony Hibbert!“

Proslule stydlivý a nenápadný Hibbert se ale na síti zřejmě jen tak objeví. O to ale Nevillovi tolik nejde. Víc ho zajímá, jak Hibbovi co nejvíc pomoci ve vstřelení jeho prvního gólu. Dne, kdy se tak stane, pokud tedy vůbec někdy, se Neville nemůže dočkat.

„Jako týmu je naším hlavním letošním cílem vidět Tonyho dávat gól,“ culí se Neville. „Podle toho, jak se o tom mluví mezi fanoušky, to budou divoké oslavy. A my spoluhráči nebudeme výjimkou!“

Ve vší vážnosti má ale kapitán pro Tonyho a jeho “dvojče“, Leona Osmana, jen slova chvály. „Tony je pro klub neuvěřitelný služebník. Vždycky jsem si myslel, že on a Leon nebyli dost oceňováni pro jejich věrnost a kvalitu jejich výkonů. To se teď ale změnilo. Mají obrovský respekt a jsou velkými oblíbenci fanoušků. A oprávněně, protože mají za sebou skvělou sezonu.“