Preview Everton 2011/12

Článek původně psaný pro web premierleague.cz vypovídá o Evertonu, v jaké pozici se nachází těsně před startem nové sezóny 2011/12.

Goodison Park žádné velké letní změny zatím nepotkaly, prakticky vlastně skoro žádné změny. David Moyes se peněz na přestupy od vedení klubu opět nedočkal, a tak musí spoléhat na osvědčené hráče a talentované mladíky. Pokud by chtěl nakupovat, musel by prodat některou ze svých opor, jenže tak se pravděpodobně nestane.

Co čekat od nové sezóny? Tak na tuto otázku bych velmi rád znal odpověď, rozhodně bych nebyl jediný… Hodně bude záležet na začátku ročníku, jenž, jak je známo, Evertonu v posledních letech příliš nevychází. Letos však nejsou očekávání vysoká, a tak by mohlo mužstvo vstoupit do sezóny v klidu. V silách týmu rozhodně je zopakovat sedmé místo, které by mohlo znamenat oproti loňsku kvalifikaci do evropských pohárů. Stejně tak se ale můžeme dočkat umístění v dolní polovině tabulky. Zrak bude opět upřen na poháry, vždyť poslední trofej Toffees zvedli nad hlavu v roce 1995.

Loňská sezona: 7. místo
Předpověď:  7. místo

Síla týmu:
Sehranost mužstva. Moyes buduje systém hry už od roku 2002, proto mají hráči již automaticky zažité různé návyky. V kabině panuje dobrá a kamarádská atmosféra, team spirit rozhodně nechybí. Radost dělá neuvěřitelně efektivní spolupráce přihrávajícího Bainese a zakončující Cahilla.

Slabiny:
1. Vedení klubu – No money, no funny.

2. Šířka kádru – Everton často srážejí dolů zranění, když k tomu připočteme úzký kádr, problémy jsou na světě.

3. Křídelní hra – V týmu není jediný ortodoxní křídelník, což je na anglické mužstvo zlá vizitka. Coleman hrál loni sice na pravé záloze, Moyes s ním ovšem počítá na jeho původní post pravého obránce. Bilyaletdinov nastupuje raději ve středu zálohy, kde mu ale Moyes šanci nedává. Osman předvádí ve středu daleko lepší výkony. Naději ohledně dravého křídelníka vidí mnoho lidí ve francouzském talentu jménem Magaye Gueye. V minulosti od lajny hráli Arteta či Anichebe, pane Moyes.

4. Nevyrovnané výkony – V jedné části sezóny patří Everton k nejhorším v lize, v druhé naopak k nejlepším.

5. Bilance se slabšími soupeři – V loňské sezóně se Toffees naučil velmi zdatně sekundovat nejsilnějším týmům, se slabšími protivníky však často nevěděli, jak se prosadit a ztráceli body.

6. Útočníci – Louis Saha stárne a pravidelné přestávky kvůli zdravotním komplikacím ho neopouštějí, přesto je pořád číslo 1. Beckford v premiérové sezóně vstřelil deset branek, jenže často v zakončení působil až příliš zbrkle. A Anichebe nedává góly.

7. Lpění na systému 4-5-1 – Občas by neuškodilo soupeře překvapit něčím jiným.

Příprava:
Bury(v) 4:1, Philadelphia(v) 0:1, DC United(v) 3:1, Birmingham(v) 2:1, Werder Brémy(v) 0:1, Villarreal(d) 0:1

Po soustředění v rakouských Alpách a úvodním střetnutí proti slabému Bury Everton odjel na dvě střetnutí do USA, kde naposledy trénoval před sezónou 2004/05, když skončil v lize čtvrtý. Na americké půdě se hrálo zrovna v období veder. Po výhře nad Brum přišly porážky od kvalitních celků. A co, body za výhry stejně nikdo nedostal.

Největším pozitivem jsou výkony mladíků.

Noví hráči:
Do rezervy přišel na celoroční hostování talentovaný stoper Eric Dier ze Sportingu Lisabon. Jinak se do klubu vrátil Alan Irvine, dříve asistoval Moyesovi. Na starost bude mít mládežnický systém, nahradil odcházejícího Raye Halla. Francis Jeffers, Leon Osman, Tony Hibbert, James Vaughan, Victor Anichebe, Michael Ball, Richard Dunne, Wayne Rooney nebo Jack Rodwell jsou výsledky jeho práce za více než dvacet let, Irvina čeká pořádná výzva Hallovi se vyrovnat.

Odchody:
James Vaughan měl být nový Wayne Rooney, bohužel neustálá zranění z něj udělali hráče odcházejícího na pravidelná hostování po klubech v Championship s žádnou vidinou na proniknutí do sestavy Evertonu. Proto jsem za jeho odchod do Norwiche za 2 miliony liber rok před skončením smlouvy ze všech hledisek vděčný.

Třetí brankař Ian Turner dostal padáka a odešel do Prestonu.

Koho sledovat:
Marouane Fellaini – Belgičan nepoutá jenom extravagantním účesem, jeho potenciál je velmi, velmi obrovský. Pokud ho nepotká další vážné zranění, po sezóně po něm šáhne někdo z TOP evropských klubů, kde rozhodně nebude hrát druhé housle.

Jack Rodwell – Poslední sezóna mu kvůli mnoha šrámům nevyšla, musí potvrdit svůj talent.

Tony Hibbert – Letos svou první brankou v kariéře rozhodne Merseyside derby. Akorát ještě nevím, jestli na Goodisonu nebo Anfieldu.

Talenty – O nich o odstavec níže.

Mladíčci:
Tady si může Moyes vybírat, i když vynechávám Rodwella a Colemana, už působící v A-týmu.

Ross Barkley – V sedmnácti letech patřil k nejlepším hráčům v přípravě. Na podzim loňského roku ho na dlouho dobu vyřadila ze hry zlomenina nohy, aktuálně už je ale stoprocentně v pořádku. Produkt akademie EFC nejčastěji nastupuje jako střední záložník, na svůj věk ho zdobí patřičná drzost, velmi si rozumí s míčem a na trénincích odvádí maximum. Toto jméno si zapamatujte!

Magaye Gueye – Levonohý krajní či střední ofenzivní talent dorazil na Goodison v létě 2010 za milion liber z francouzského Strasbourgu. První rok se párkrát na hřišti objevil, více se od něj však čeká letos. V přípravě na sebe upozornil třemi brankami.

Apostolos Vellios – Silový Řek nastupoval do poslední zimy za Iraklis Soluň, odkud ho Moyes za 250 000 liber vykoupil. Na jaře se malinko objevil v Premier League, branky pravidelně střílel za rezervu. V 19 letech má ještě do A-týmu nejspíše daleko, pár šancí by ale dostat mohl.

Conor McAleny – Další produkt akademie. Dravý ofenzivní hráč má na to se prosadit.

Jose Baxter a Shane Duffy – Oba ročník narození 1992, první debutoval mezi seniory v šestnácti letech, mnozí mu předpovídali zářivou budoucnost, zatím ji však nenaplnil. Druhý by měl v budoucnu patřit do stoperské dvojice. Letos pravděpodobně oba odejdou na hostování, aby nasbírali zkušenosti v dospělém fotbale.

Tragédi:
Ihned se nabízí nigerijské duo Yobo-Yakubu, označovat je za tragédy mi přijde vzhledem k tomu, jak za Everton v minulosti hráli, trochu kruté. Oba mají to nejlepší za sebou a v modrém dresu už nevidí budoucnost. Joseph Yobo pobýval minulý rok na hostování ve Fenerbahce, kam se chystal i přestoupit. Vše zhatila korupční aféra v tureckém fotbale, do níž se klub z Istanbulu zapletl. V současnosti trénuje individuálně a hledá si klub.

To Yakubu trénuje s Everton, dokonce si zahrál i v přátelských zápasech, ač na jaře prohlašoval, že se nechce vrátit. Jeho přestup do Leicesteru, kde na jaře gólově pookřál, ztroskotal, a tak kouká po jiném klubu. Nebo nakonec zůstane?

Hodně fanoušků (i já sám občas) se nepěkně vyjadřuje na adresu třetího Nigerijce, Victora Anichebeho. Na útočníka má hrozivou gólovou statistiky, Moyes mu ovšem věří. V minulosti zářil jako pravý záložník, třeba to zopakuje.

Své výkony musí zlepšit Johny Heitinga. Vicemistr světa občas mluví jako Messi a hraje jako ponocný, přitom předloni ve své první sezóně na Ostrovech patřil k nejlepším.

Ideální sestava:
Howard – Neville, Distin, Jagielka, Baines – Coleman, Osman, Fellani, Arteta – Cahill – Saha

Kdo vyhraje titul: Nejreálněji se jeví Manchester United, ale tento klub příliš v lásce nemám. Takže In Moyes We Trust a vyhraje Everton 🙂

Kdo sestoupí: Nováčci.

Sympatizuji s: Fandím Evertonu, ostatní týmy mě po pravdě nezajímají až tolik, abych někomu z nich přál. Sympatizuju ale mými bývalými Evertonians, proto se podívám na Fulham s AJ a Daviesem, na Norwich s Vaughanem a Ruddym a překousnu i Tottenham kvůli Pienaarovi.

Na co se těšit: Na Everton.