Fulham – Everton 1:3

Oproti předešlému zápasu s Chelsea provedl David Moyes v týmu tři změny. Svůj první start si na úkor Louise Sahy odkopal Apostolos Vellios. Místo Seamuse Colemana taktéž poprvé od úvodní minuty nastoupil Royston Drenthe a Tima Cahilla ze základní sestavy vystrnadil Phil Neville.

Nebylo pchyb o tom, že promíchání sestavy po třech prohrách, bylo zapotřebí a jeho efekt se dostavil prakticky okamžitě. Uběhly teprve dvě minuty, kdy se ztraceného míče ve středu podle ujal Jack Rodwell, pěkně si vyměnil míč s Velliosem, a v konečné fázi útoku se míč ocitl před nabíhajícím Drenthem, který z dobrých třiceti metrů nádherně napálil míč k tyči Schwarzerovy brány.

Everton v nadcházejících minutách bránil znatelně spolehlivěji, než v předchozích duelech, a tak rostoucí aktivita Cottagers končila například střelou Sidwella, která si to ale nabrala daleko od brány. Daleko přesvědčivěji se však o pár minut později uvedl John Arne Riise, jehož volej prosvištěla v nebezpečné vzdálenosti od svatyně Tima Howarda.

Svého spoluhráče přesnějším pokusem napodobil Murphy, pálivší do tyče, a to měl ještě Howard štěstí, že míč, který se od brankové konstrukce odrazil do Howardových zad, následně neskončil v bráně. Fulham ale dál nepolevoval a brankář Toffees se musel činit proti Hangelandově hlavičce z 29. minuty, kterou vyškrábnul na roh.

Mezitím se ovšem k několika šancím prokousal i Everton, a příležitosti to byly vcelku slibné. Nejprve Bainesův centr nedokázal do brány usměrnit neobsazený hlavičkující Rodwell a podobnou šanci hlavou potom zahodil i Vellios. Blýsknout se znovu chtěl i Drenthe, ale s jeho střelou, vyslané z podobné vzdálenosti, jako při gólu, si už Schwarzer věděl rady.

Druhá půle tolik útočných prvků nepřinesla. Krom Rodwellovy nepřesné rány po hodině hry, se toho na hřišti moc nedělo. Ovšem ne na dlouho. Střídající Bryan Ruiz si na levém okraji vápna našel místo, a s míčem se moc dlouho nerozpakoval – jeho lob zapadl ke vzdálenější tyči bezmocného Howarda.

Oba týmy šly po vítězství. Za Everton poslal míč z přímého kopu nad bránu Leighton Baines, Saha střílel vedle a Cahill se zase dožadoval pokutového kopu. Za Fulham se snažil rozhodnout znovu Ruiz, ale byl to vlastně jeho kolega z útoku, Bobby Zamora, kdo měl zápas strhnout na stranu Chalupářů. Po přihrávce Andyho Johnsona, se před Zamorem v 88. minutě zjevila už jen brána a když forvard udělal úspěšnou kličku Howardovi, zdálo se, že je vymalováno. Jenže Zamora odkrytou bránu nevídaně přestřelil a kandidát na “miss of the season“ byl na světě.

A Everton trestal. Toffees šli do přečíslení a když se míče ujal Saha, předvedl, jak chladnokrevně stále umí zakončovat – zamířil na milimetry přesně k tyči. Evertonians ještě ani nepřestali oslavovat, a na světě už přitom byla pojistka. Do balonu se o minutu později tvrdě z první opřel Rodwell a kulatý nesmysl zapadl do spodního růžku. 3-1. Byť se štěstím, Blues tedy na tři porážky odpověděli ideální cestou a posouvají se na 12. příčku.

Fulham: Schwarzer, Hughes, Baird, Hangeland, Riise, Dempsey, Sidwell, Murphy (63. Ruiz), Johnson, Zamora, Dembele

Everton: Howard, Hibert, Jagielka, Distin, Baines, Rodwell, Fellaini, Neville (73. Coleman), Drenthe, Osman (73. Cahill), Vellios (49. Saha)

Hodnocení hráčů: Howard 7, Hibbert 7, Jagielka 7, Distin 7, Baines 6, Rodwell 8, Fellaini 6, Neville 6, Drenthe 8, Osman 6, Vellios 6, Saha 8

Góly: 66. Ruiz – 3. Drenthe, 90. Saha, 90+2. Rodwell

Žluté karty: Baird, Sidwell, Johnson – Distin

Držení míče: 49% – 51%

Střely na bránu: 7 – 8

Střely mimo bránu: 4 – 7

Rohové kopy: 1 – 5