Preview: Sunderland – Everton

Druhý svátek vánoční bude, jak už tradice praví, patřit také fotbalu. Evertonu los nepřál, musí se vydat až na severovýchod Anglie.

Na Stadium of Light jezdí Everton rád. Sunderland vůbec je možná tím nejoblíbenějším soupeřem Toffees, neboť ze vzájemných zápasů si v poslední řadě let zpravidla odnášejí bodový zisk, nejčastěji tříbodový. Na Wearside ovšem doufají, že prokletí letos konečně prolomí. A není se čemu divit, v Sunderlandu nyní panuje nová, optimističtější, zkrátka lepší nálada.

Black Cats prožili bídný podzim. Zatímco loňskou první polovinu sezonu pokoukávali po evropských pohárech, letos si musejí hlídat záda. Za tři měsíce dokázali zvítězit jen dvakrát a číslo proher se vyšplhalo do takových výšin, které se vedení moc nepozdávaly. Pohár trpělivosti mužům v pozadí přetekl po listopadovém programu, který Black Cats zakončili ostudnou domácí prohrou s Wiganem. Steve Bruce tak byl k velké radosti Mackems zabven funkce a jeho nástupce Martin O’Neill si zatím vede zdatně. Nejprve dovedl Sunderland k výhře nad Blackburnem, pak přišla těsná prohra na White Hart Lane a posledně Black Cats vyloupilli Loftus Road.

I napříč dvěma důležitým výhrám však Sunderlandu přísluší nebezpečná patnáctá příčka. Když navíc sezonu červenobílých přeneseme do ucelenějšího obrázku, zjistíme, že v sedmácti odehraných zápasech získali sedmnáct bodů, v nichž vedle čtyř výher pětkrát remizovali a osmkrát prohráli. Na druhou stranu jen šest týmů inkasovalo více branek; momentálně obrana Black Cats kapitulovala 21x. Spolu s Manchesterem City jsou navíc jediným celkem, který letos neprohrál rozdílem více, než jednoho gólu.

Martin O’Neill v každém případě ví, že před jeho týmem ještě leží spousta práce. „Každý si to uvědomuje. Výhra nad QPR nám dala sebevědomí, ale proti Evertonu to nebude jednoduché. Je to zajímavé, máme za sebou několik zápasů, ve kterých se nám nedařilo dávat góly a najednou pro nás střílení gólů ve středu vypadalo relativně snadně. Když říkám “relativně snadně“, tak myslím, že jsme si vytvořili další šance a mohli jsme dát gólů víc. Ale naše sebevědomí se zlepšilo. Oba útočníci dali gól a hráli fantasticky a byl jsem spokojen s celkovým výkonem.“

Everton po třech zápasech, ve kterých získal jen bod, konečně zvítězil, a po dlouhé době nikdo nemusel hledat ani žádná negativa. Proti Swansea předvedli Toffees pěkný výkon, obrana vypadala pevně a udržela první čistý štít v domácím prostředí ve dvanácti zápasech. Proč si tedy vítězný podnět nepřivést i na Stadium of Light, zvláště, když v šesti posledních zápasech na Wearside Blues čtyři vyhráli. David Moyes ale zůstává opatrný.

„Martin O’Neill už dal Sunderlandu svůj rukopis. Všichni víme, že je to dobrý manažer a myslím, že Sunderland má dobré mužstvo. Těžký zápas by to byl ať už proti týmu Steva Bruce nebo Martina O’Neilla, ačkoliv proti nim máme dobré výsledky, což doufejme zopakujeme. Myslím, že každý je rád, že je Martin zpět. Každý ho respektuje a nikdo o něm neřekne nic špatného. Lidé mají rádi jeho rozhovory a způsob, jakým o fotbale mluví. Je ve velkém klubu – je to velký job ve velkém klubu.“

Posledně se Everton a Sunderland setkali v únoru, kdy Toffees doma vyhráli zásluhou dvou branek Jermaina Beckforda. Na Stadium of Light se naposled hrálo loni v listopadu a zrodila se remíza 2-2. Na Wearside navíc Everton na Boxing Day cestoval před dvěma lety a tehdy se remizovalo 1-1.

Historie soupeře

Kořeny existence klubu sahají do roku 1879, kdy byl založen Sunderland & District Teachers Association Football Club. O rok později se přejmenoval na Sunderland AFC, tak jak jej známe dnes. Nováčci byli do Football League přijati v sezoně 1890/91, a hned rok nato rozvířili prvoligové vody, neboť v prvním roce senzačně vyhráli ligový titul. Blízko k ligové trofeji měli Black Cats i v roce 1894, kdy tým skončil na druhém místě šest bodů za Aston Villou. V pořadí pátý ligový titul si mladý klub vydobyl už v sezoně 1901/92, kdy v lize finišoval tři body před Evertonem.

Zdálo se že snové výkony si Sunderland přenesl i do nového století a zpočátku tomu tak opravdu bylo. Památná je výhra 9-1 nad největším rivalem Black Cats, Newcastlem z roku 1908. Navíc v roce 1913 Sunderland získal další trofej pro vítěze First Division, a to ještě prohrál finále Anglického poháru. Dobře bylo ještě v prvních letech po skončení první světové války. V sezoně 1922/23 se Black Cats umístili druzí, ovšem o pět let později se jen o fous zachránili, a to i přesto, že Dave Halliday nastřílel té sezony 35 branek.

Po několika nicneříkajících letech se nicméně Sunderland dokázal vrátit na výsluní a roku 1936 získal v pořadí již šestý ligový titul. Ani další sezona nebyla bez hmotného úspěchu. Mackems si ve Wembley došli pro Anglický pohár, když porazili Preston 3:1.

Po druhé světové válce se klub dostal do značné finanční tísně. Ta vyvrcholila v roce 1958, kdy se Sunderland poroučel o ligu níže – poprvé za celou klubovou historii. V sezoně 1962/63, se mužstvu naskytla největší šance dostat se zase mezi elitu. Jenže k velké smůle se tak nestalo. O nepostupu Sunderlandu rozhodly pouze výsledky ostatních zápasů. O rok později to severovýchodnímu klubu již vyšlo.

Přišla 70. léta a s nimi i zisk poslední trofeje. Stalo se tak roku 1973, kdy Black Cats překvapivě zdolali v těsném finále Anglického poháru tehdejší anglickou špičku Leeds United 1-0. Tou Sunderland válčil stále ve druhé lize a od roku 1973 vyhrály FA Cup již jen dvě mužstva nehrající v Division One – Southampton a West Ham. Po úspěchu v domácím poháru se klub kvalifikoval i do evropského dění. V poháru UEFA ale vypadl již ve druhém kole.

80. léta nepřinesla kromě jednoho prohraného finále Ligového poháru nic zvláštního. Sunderland nadále pendloval mezi Division One a Division Two a roku 1987 spadl až do třetí ligy. Z bahna neúspěchů se ale Black Cats vyhrabali brzy. V roce 1990 se ze Sunderlandu zásluhou manažera Denise Smithe opět stali prvoligisté a za dva roky dokonce hráli o zisk Anglického poháru. Ten ale bral po výhře 2-0 Liverpool. V roce 1995 se mužstva ujala hráčská ikona Toffees, Peter Reid, který mužstvo zkvalitnil a vedl jej sedm let. Roku 1997 Sunderland opustil svůj letitý domovský stánek Roker Park a přesunul se na moderní Stadium of Light s kapacitou 49 000 diváků.

Od roku 1999 Sunderland zprvu nezažíval úspěchy, naopak se nedokázal trvale usadit mezi prvoligovými celky. V roce 2005, se pak stal smutným držitelem dnes už překonaného rekordu, kdy měli Black Cats na konci sezony Premier League jen 15 bodů, což bylo toho času nejméně v historii.  Ovšem o rok později se Mackems triumfálně vrátili. To už byl manažerem týmu Roy Keane, který dokázal Sunderland bez potíží udržet v první lize. Irskému bouřlivákovi ovšem zlomil vaz pověstný syndrom druhé sezony. Jeho místo začátkem roku 2009 nakonec zaujal další bývalý hráč Manchestreru United, Steve Bruce. Tomu se s týmem dařilo hrát střed tabulky, špatné výsledky z letošního podzimu ho ale stály místo.

Zápasová fakta

Přestože v novodobé éře doposud Sunderland na Everton recept nenašel, vzájemná bilance je vyvážená. Se 75 výhrami vedou Blues, 66krát uspěli Black Cats a ve 28 případech se body rozdělovaly. Poslední vítězství Sunderlandu se vztahuje k prosinci 2001, kdy na domácí půdě vyhrál 1-0. Od té doby Blues ve vzájemných zápasech posbírali 33 bodů z 39 dostupných, třikrát získali sezonní double a triumfovali ve čtyřech z šesti posledních výletů na Stadium of Light.

Sunderland

V letošním kalendářním roce vyhrál Sunderland na Stadium of Light pouze čtyřikrát, ovšem prohrál pouze jednou z posledních šesti domácích zápasů. Obě výhry pod vedením Martina O’Neilla, pak přišly v závěrečných minutách. Nebýt gólů z konců zápasů, Black Cats by měli třináct bodů a pohybovali by se v sestupové zóně.

Everton

Všech letošních šest výher přišlo proti celkům ze spodní poloviny tabulky a jen Swansea a Wigan nastříleli méně gólů. Gólově naprázdno vyšli Blues v šesti zápasech. V porovnání s loňskými Vánoci jsou na tom však lépe – loni touto dobou měli o tři body méně a okupovali patnáctou příčku. Ideálnějšího soupeře, proti kterému se konečně trefit, by navíc stěží našel Tim Cahill. V posledních třech zápasech proti Sunderlandu dal gól a zároveň půjde o jeho poslední šanci skórovat v roce 2011.

Vzájemná bilance

• Celkově:                      66-28-75
• Na hřišti Sunderlandu:  47-16-19
• V Premier League:        5-4-11

Absence

Seamus Coleman uspěchal návrat po potížích se stehnem a obnovení zranění jej bude stát vynechání nejméně dvou nejbližších zápasů. Sunderlandu bude chybět Connor Wickham, kterého trápí koleno a připraveni ještě nebudou ani uzdravující se Fraizer Campbell a Craig Gordon.

Everton: Howard, Mucha, Hibbert, Neville, Distin, Jagielka, Baines, Barkley, Fellaini, Osman, Gueye, Rodwell, Drenthe, Cahill, Stracqualursi, Saha, Bilyaletdinov, McFadden, McAleny

Sunderland: Westwood, Carson, Bardsley, Brown, Richardson, Kilgallon, Elmohamady, O’Shea, Bramble, Cattermole, McClean, Larsson, Ji Dong-Won, Gardner, Vaughan, Colback, Sessegnon, Bendtner

• Kdy: 26.12. 16:00 SEČ
  
• Kde: Stadium of Light
  
• Rozhodčí: Howard Webb