Otevřený dopis médiím. Kenwright a spol jsou lháři
17/01/2012Dopis, který byl zaslán médiím a původně zveřejněn na jisté fanouškovské stránce, plný frustrace, ale také faktů, který stál za překlad.
Vážení pánové,
Píši vám v naději, že pomůžete Evertonu a jeho fanouškům s nesnázemi, kterým náš slavný klub čelí. Je dokázaným faktem, že naše současné vedení, obzvláště náš předseda Bill Kenwright, má historii plnou oklamání a zavádění našich fanoušků a jejich reakce na prodej klíčového hráče Mikela Artety k zahnání tohoto pocitu nepřispěla.
Deník Liverpool Echo byl přinucen k omluvě za „poskytování mylných dojmů“ v otázce kam zmizely peníze za Mikela Artetu. Předseda Bill Kenwright a ředitel Robert Elstone našim nejvášnivějším fanouškům v Anglii naznačili, že tyto finance budou k dispozici v lednovém přestupním termínu. Předvídatelně náš manažer David Moyes potvrdil, že tomu tak není, jak nedávno oznámil. „Myslím, že to nebude pravda (utrácení peněz za Artetu). Každý musel tehdy vědět, že banka ty peníze chtěla. Lidé to věděli.“
Jako žurnalisté se asi ptáte, proč nepožádáme zmíněné Liverpool Echo o pomoc? Pravdou je, že ti, kteří protestovali kvůli úpadku Evertonu, se snažili s Echem spolupracovat. Obsah emailů, nedávno uniknutých k očím fanouškům, napovídaly o ústupném vztahu, což se nyní teprve začíná podobat autentičtějšímu novinářskému postoji publikací článku, jehož autorem je šéfredaktor sportovní redakce, David Prentice.
Do zveřejnění tohoto článku Bill Kenwright věřil, že je nedotknutelný a naprosto osvobozený od veškeré viny za současný stav Evertonu. Fanoušci a nyní možná i sekce médií začínají rozumět těm problémům. Stejným problémům, které vyzvedávají protestující fanoušci, což lze vidět zde.
Každého, kdo čte tento článek, bych poprosil, aby začal vyvíjet podněty směrem k vedení Evertonu. Pokládejte tyto relevantní otázky, na které si fanoušci zaslouží znát odpovědi. V minulosti média našeho předsedu vyobrazovala jako starého chudáčka Billa, fanatického fanouška, dělajícího maximum. Upřímně, něco takového je absurdní, jak jakýkoliv slušný novinář zjistí. Je tu neuvěřitelně komplexní příběh a nějaký skvělý novinář jej jednoho dne zveřejní.
Pod dvanáctiletým vedením Billa Kenwrighta zaznamenal Everton Football Club 18milionový zisk z prodeje hráčů. Máme zápornou účetní rozvahu, 55 milionů liber z ceny klubu už zmizelo a náš dluh se více než zdvojnásobil. Pro klub naší velikosti je to naprosto šokující.
Pod manažerem Davidem Moyesem Everton pravidelně finišuje v první osmičce. Během posledních deseti let byl ve finále FA Cupu, hrál v Evropě, ale přesto vykázal zisk měřitelné hodnoty pouze jednou, a to díky prodeji Wayna Rooneyho. Co se Rooneyho týče, další holou předsedovou lží bylo, když sledujícímu světu pověděl, že mladíka neprodá ani za 50 milionů, jak si sami můžete přečíst ve zprávě BBC.
Následuje seznam selhání a lží, které má předseda Bill Kenwright na svědomí. Jsou skutečně alarmující.
Peníze na projekt Kings Dock.
Podepsání Alexe Nyarka na pět let, zajištění pracovního povolení však jen čtyři roky.
Investice od Fortress Sports Fund budou v bance do pondělí.
Goodison nesplní certifikát bezpečnosti.
V posledním odkazu si povšimněte vyjádření “Je nemožné vidět, kdo stojí za Vibrac Corporation“. Přiznávám, že každý miluje dobrou konspiraci, nicméně tady by se pro investigativního novináře možná věci mohly ubrat trochu zajímavějším směrem.
Toto je článek o údajném členovi vedení, Robertu Earlovi. Sjeďte myší dolů a spatříte část o BCR Sports. Údajně jde o společnost Roberta Earla, sídlící na Britských Panenských Ostrovech. Pořád nejste přesvědčeni? Když Robert Earl zakoupil svůj 23% podíl, hned vyjasnil, že nemá žádné úmysly poskytnout manažerovi peníze na posily nebo hledat nový stadion. O co mu tedy jde? BCR a Vibrac obě sídlí na Britských Panenských Ostrovech. Je nemožné říct, kdo je za Vibracem. Je možné, že jak Robert Earl a Phillip Green hrají jako lichváři? Na zahájení prošetřování to určitě stačí. A proč Phillip Green? Viz následující odkaz.
news.bbc.co.uk/sport2/hi/football/teams/e/everton/7532345.stm
A to všechno přesto, že Ever Banega neměl o zájmu Evertonu ani potuchy!
Nemusíte být studování ekonomové, abyste pochopili, že prodat Finch Farm za 2 miliony a pronajímat si jej zpět za 1.1 milionu ročně na padesát let, skutečně moc obchodního smyslu nedává.
Je tu daleko více incidentů, lží a selhání, které se v Evertonu udály a je zřetelné, že většina z nich je zásluhou Billa Kenwrighta. Je směšné, že stále existují lidé, kteří brání nebránitelné. Náš klub je v nebezpečí a Kenwright JE zodpovědný. Musí být řečeno, že předsedovi Evertonu se dostává více respektu, než si zaslouží.
Věřím tomu, že Bill Kenwright hraje dvě rozdílné role. Roli “největšího Evertoniana na světě“, kterou média baští a roli toho co se snaží udělat co největší zisk. The Blue Union se snaží upozornit na současnou situaci a zatímco VŠICHNI Evertonians chtějí stejnou věc, někteří fanoušci zpochybňují metody Blue Union, kvůli pošpiňující kampani, kterou si proti nim klub vymyslel.
The Blue Union je ve svých počátcích, vyvíjí se a stane se silnější. Upozorňují na nedostatky současného vedení nikoliv proto, že k němu cítí nenávist. Jsou kritičtí pro dobro klubu, klubu, kterému fandí celý život a budou mu fandit v dobrých i špatných časech. Kritika neleží na fiktivních činech, leží na základě dvanácti let tvrdých FAKTŮ.
The Blue Union je svědění, na kterém se Kenwright nemůže poškrábat, ale pěkně ho dráždí. Je na čase, aby na pana Kenwrighta začala média vyvíjet tlak. Kam zmizely ty tři nebo čtyři zainteresované strany, o kterých jsme slyšeli před listopadovým protestem? Pokud si pan Kenwright tohle čte, co se týče „zrady klubu“, dříve nebo později bude zářivě jasné, kdo klub opravdu zradil. Síť se uzavírá.
Autor: Scotty
themerseyjuror.co.uk
