Neville chce hrát ještě tři roky

Nadcházející sezona bude pro Phila Nevilla v Evertonu nést pořadové číslo osm. Během sedmi let nastoupil za Toffees bezmála k 280 zápasům, čímž se nezastavitelně blíží k vyrovnání svojí bilance v dresu Manchesteru United, za který během deseti sezon nastřádal více, než 300 utkání. Zkušenému veteránovi to ale nestačí. Hráčem chce zůstat minimálně další tři sezony, přestože již loni se musel spokojit s menší herní vytížeností, než v předcházejících letech.

„Přes léto jsem docela tvrdě trénoval. Na dovolenou jsem jel, ale několik týdnů jsem také trénoval,“ odhaluje Neville. „Když stárnete, musíte si pořád držet náskok. Na klinice, kam jsem přes léto odjel za trénováním jsem se naučil, že věk je pouze číslo. Fotbal chci hrát jak nejdéle to půjde – dva, tři další roky a doufejme na nejvyšší úrovni.

Věda se vyvíjí a díky tomu teď hráči mohou hrát co nejdéle. Věřím, že je to mysl, která končí dřív, než tělo a jakmile se hlava rozhodne, už není cesty zpátky. Jsem docela pozitivní člověk. Lidé mi říkají, abych myslel jen na tuhle sezonu, ale já vyhlížím další tři. Samozřejmě ale musím zůstat fit, silný a hrát dobře, abych si udržel pozici v týmu.“

Momentálně Neville o svůj cíl usiluje v Rakousku, kam se svými spoluhráči odjel na předsezonní tréninkový kemp a dobře si uvědomuje, že důležitost poctivé práce je pro něj nyní zásadnější, než kdy jindy.

„Vždycky říkám, že v přípravě se nemůžete dívat na to, co jste dokázali, protože pokud ve fotbale i životě přešlapujete na stejném místě, předběhnou vás mladší kluci, toužící po vaší pozici. Pravidelně se musíte zlepšovat, hodnotit, jak z vašeho pohledu vypadala minulá sezona a podle toho se zlepšovat a tomu se přes léto věnuji. Určil jsem si, kde chci být, co se svou kariérou chci udělat a jak se zlepšit.

Příprava před sezonou je těžká, ale myslím, že když kolem sebe máte tolik mladých hráčů, strhnou vás s sebou. A když pak přichází řada na opravdou tvrdý trénink, zúročíte zkušenosti a my starší hráči potom mladším pomůžeme, protože je to těžké i po psychické stránce. Jako zkušený hráč máte takovou výhodu. Prvních pět nebo šest běhů možná létají vepředu, ale když jde skutečně do tuhého, zkušení hráči jsou pro ně pomocí.“

Ačkoliv myšlenky na konec kariéry tedy kapitána ještě nestraší, nad životem poté už přece jen také přemýšlel. Až nastane čas, očekávaně se vrhne na trénerskou dráhu, se kterou sbírá zkušenosti již nyní, ať už třeba v Evertonu, nebo nedávno po boku Stuarta Pearce u anglické jednadvacítky. Jedním dechem však Neville dodává, že prohození rolí na pořad dne nepřijde, dokud kopačky definitivně nepověsí na hřebík.

„Trénování je další způsob pohledu na další období mojí kariéry. Znám případy, kdy se hráči jednoho dne dostanou na konec kariéry a pak si řeknou „co budu dělat zítra?“ Na ten den, kdy už hrát nebudete, se musíte připravit a to teď dělám se svými trenérskými lekcemi. Předtím, než je absolvuji, ale přede mnou leží ještě hodně tvrdé práce.“