Ray Hall o Osmanovi

12. ledna 2003 Ossie naskočil do utkání na White Hart Lane jako náhradník, po deseti letech a 356 zápasech jednatřicetiletý záložník stále obléká modrý dres a prožívá jednu z nejvydařenějších etap své kariéry. Ray Hall, bývalý šéf akademie Evertonu, pracoval s Osmanem dvacet let, a tak má pochopitelně o jednom z nejoblíbenějších hráčů mezi fanoušky co říct.

„Všude se mluví v souvislosti s Leonem o jeho prvním startu před deseti lety. Chyba, on debutoval v Evertonu před dvaceti lety za výběr U11. V klubu strávil mnohem delší dobu než většina zaměstnanců, to hodně vypovídá o charakteru člověka. Everton byl, je a navždy bude jeho klubem číslo jedna.

Systém akademie je o klucích jako Leon Osman a Tony Hibbert, o hráčích, kteří dostali vrozenou schopnost, a touží se každý rok zlepšovat. Nevzpomínám si na, i když počítám Wayna Rooneyho, na lépe technicky vybaveného hráče než Leona. Jeho přirozené nadání a umění hrát oběma nohami jsem u nikoho jiného na vyšší úrovni při tréninku nezažil.

Kvůli jeho výšce o něm nemůžete mluvit ve spojení s nejrychlejším fotbalistou na světě. Není ani nejsilnější, od ostatních se hodně odlišuje. Přesto se během své kariéry neustále zlepšuje. Velmi mě zaujal výrok manažera po nedávném zápase s Chelsea, kdy Leona prohlásil za nejlepšího muže na hřišti. V konkurenci borců z obou týmů jde o skvělý kompliment a dokazuje oprávněnost výběru do národního mužstva.

Během podzimu se dočkal debutu v reprezentaci a já aktuálně nevidím žádného Angličana hrajícího se stejnou jistotou a technickou kvalitou. Patří do moderní éry záložníků menší postavy s výborným držením míče, které najdete ve španělském národním týmu nebo Barceloně. Těmto záložníkům se nedá lehce vzít míč, jelikož ho perfektně drží u nohy, a tak je musíte po celé utkání nahánět.

Pro soupeřovi defenzivu Leon představuje nebezpečí, protože neustále může přijímat přihrávky a vysílat útočníky do šancí, čemuž vděčí své inteligenci. Každý trenér by ho chtěl ve své kabině, kromě týmového hráče poslouží také jako vzor.

V sezóně 1997/98 jsme vyhráli FA Youth Cup, tehdy za nás nastupovali Richard Dunne, Michael Ball, Phil Jevone a Danny Cadamarteri, Leon je převyšoval v mnoha směrech. Jemu, Tony Hibbertovi, Francisu Jeffersovi a Kevinu McLeodovi jste mohli věřit v jakémkoliv jejich věku. Rád jsem je vedl.