Odhodlaný a hladový Lukaku

Touha stanout na vrcholu z mladého Belgičana přímo srší. Roční hostování na Goodison Parku hodlá využít k přiblížení se ke svým idolům. „Chci, aby se mě všichni obránci báli.

Studuji moje vzory. Van Persie se chlubí nejlepším pohybem, vždy si dokáže vytvořit prostor pro zakončení. Miluji Rooneyho celoplošnou hru, výborné číslo 10. Jermaine Defoe, u něj obdivuji zabijácký instinkt, Droba zase skvěle drží míč. A potom Thierry Henry, naprostá autorita na hřišti. Jakmile ho obránci spatří, říkají ‚ach ne‘. Drogba také šíří strach, ale u Henryho jsou soupeřovi obránci vyplašení už před výkopem, přesto je mimo hřiště pokorný. Rád bych byl stejný.

Obrat u mě nastal v Chelsea. Prohráli jsme v Ligovém poháru v roce 2010 a hned jsem věděl, že nebudu hrát celou sezónu. Při tréninku s rezervou jsem si předsevzal: ‚Podívej se, příští rok budeš postrachem obránců.‘

Prožíval jsem těžké období, potřeboval jsem získat více sebevědomí. Jediným možným způsobem bylo pravidelně nastupovat a střílet branky. Proto jsem minulý ročník strávil na hostování do West Bromu. Steve Clarke mi změnil život, ukázal mi, jak funguje fotbal. Bez něj bych se neposunul na vyšší úroveň. Proto jsem musel opustit Chelsea.“

Lukaku patří ke generaci Belgičanů často nazývané zlatá, v pátek ji dvěma góly proti Chorvatsku nasměřoval na mistrovství světa v Brazílii. Během utkání z něj vyzařuje chování zabijáka, naopak bez dresu jde o milého a chytrého muže, který dokáže mluvit šesti jazyky.

Při otázce „Můžeš vysvětlit, z jakého důvodu si nehrál v Chelsea?“ se na chvíli odmlčí. Poté odpoví: „Nechte mě mluvit upřímně. Netušil jsem, jestli budu pravidelně hrát v Chelsea, a tak jsem se zeptal manažera, zda mě uvolní. Není spravedlivé kritizovat Mourinha, že mě nechal odejít, jednalo se o mé rozhodnutí. On ví, co dělá. Vyhrál mnoho titulů, chovám k němu ohromný respekt a přeju mu jen to nejlepší. Jenže musím hledět na sebe, chci zářit a zařadit se mezi nejlepší útočníky ligy.

Mohl jsem zůstat a bojovat, problémem nebyla konkurence. Když jste 20 let starý, potřebujete pouze odehrané minuty. Ztratil jsem místo v národním týmu, protože jsem v Chelsea seděl na lavičce. Chci to místo zpět, chci být v top týmu a hrát. Zlepšujete se jen díky zápasům, proto jsem jako nejlepší možnost viděl odchod.“

V souboji proti Newcastle Everton zvítězil 3:2, Romelu Lukaku skóroval dvakrát a třetí zásah připravil pro Rosse Barkleyho. Právě spolupráce s ofenzivním Angličanem bude z hlediska úspěchu Toffees klíčová. A Lukaku s Barkleym se potkali už v minulosti, v roce 2006 při turnaji Bier Beek v Belgii. Lierse U13 zdolalo Everton 2:1. Hádejte, kdo vsítil obě branky vítězů, a kdo zářil na straně poražených…

„Odtud znám Rosse, tenkrát za Everton předvedl výborný výkon. Letos při prvním společném tréninku jsem se ho zeptal na tento turnaj. Reagoval překvapeně: ‚O můj bože, to si byl ty? Věnoval jsem mu kopii DVD ze střetnutí.

V onom turnaji se představilo mnoho hráčů ze silné generace, sledoval jsem jejich kariéry.“

Zmiňovaným povedeným duelem s Newcastlem se Lukaku příliš mnoho času nezaobíral. „Nemůžete žít z posledního utkání, je třeba vždy myslet na nadcházející. Na hřišti si neustále vyžaduji míč a jsem v pohybu. Najdu volné okénko, okamžitě se tam přesouvám. Když jsou prostory přehuštěné, dejte mi míč do nohy. Chcete ho kopnout do vzduchu, vyskočím.

Stále pracuji, vždyť je mi 20, ještě od sebe očekávám razantní zlepšení. Stoprocentně souhlasím s Mourinhem, nejsem jako Drogba. Jsem Lukaku. Při podrobném rozboru lidé rozpoznají rozdíly v naší hře. On je nejlepším zakončovatelem, já si sebe představuji trochu všestranněji. Nesrovnávejte mě s Drogbou.

Chelsea mě sledovala tři roky, proto jsem po odchodu z Anderlechtu očekával přestup na Stamford Bridge.

Momentálně je nejdůležitější přítomnost, ne budoucnost. Žiju dneškem, zítřkem a pozítří. Nehledím měsíce dopředu, takže se nezabývám, co se bude dít na konci sezóny. Jen mě nechte hrát, pokračovat ve vývoji a pak dokáži pomoct Evertonu. Po týdnu v klubu jsem byl spokojen. A dál? V létě se koná mistrovství světa, po něm uvidíme.“