Reid na blogu II.

14/11/2013 0 Od Riči

Peter Reid, hráčská legenda Toffees z úspěšných osmdesátých let, se ve svém sloupku nemohl zaměřit na nic jiného než očekávaný střet s Liverpoolem FC.

Magické Merseyside

Měl jsem štěstí zahrát si v londýnském a manchesterském derby, z pozice manažera jsem vedl mužstvo v Tyne-Wear derby. Každé z těchto klání se něčím pyšní, nepřebije ale derby rodné města, to je mimořádně výjimečné. Pokud se zeptáte Mancunians, kteří naskočil do zápasu City – United, řeknou vám to samé. Jelikož jsem byl vychován v Merseyside, pro mě bude místní derby vždy největší.

Smíšené vzpomínky

Často jsem dostával otázku, zda byl lepší pocit porazit Liverpool na Goodisonu, nebo na Anfieldu. Moje odpověď je jednoduchá – výhru v derby bych bral na jakémkoliv místě, klidně třeba na Měsíci!

Za můj nejlepší zážitek považuji vítězství na Anfieldu 1:0 po Sharpyho bombě. Tato výhra dodala fanouškům víru, že získáme ligový titul v sezóně 1984/85. Následující týden, pokud se nepletu, Manchester United přijel na Goodison. Tehdy patřili ke špičce ligy a my jsme ho rozdrtili 5:0. Přesto nás bez pochyb k ligovému triumfu nakopl výsledek 1:0 z Anfieldu.

Další nezapomenutelný moment z Anfieldu představuje přímý kop Sheedyho z roku 1987. Na záběrech před kopem vidíte, jak k němu mluvím. Jenom jsem mu řekl: „Dělej, co chceš, kámo.“ Připadal jsem si jak figurína, v těchto situacích jsem se nikdy necítil dobře. A Sheeds přesně provedl, co plánoval, byl jsem celkem spokojený. Mimo branky z trestného kopu byl též schopný posadit míč na hlavu spoluhráče. Dokázal ho kopnout kamkoliv, rozhodně patřil k nejlepším.

Naopak jednu z nejhorších chvil jsem prožíval po prohraném derby ve finále FA Cupu v roce 1986. Po utkání jsem nenastoupil do autobusu na okružní jízdu městem a dostal jsem pokutu v hodnotě dvou týdenních platů. Příliš mě to netrápilo, protože jsem cítil zklamání po ztrátě mistrovského titulu a FA Cupu. Bohužel jsem nenašel hospodu Blue Lion, a tak jsem skončil v Red Lionu s pár pintami Guinesse!

Ideální načasování derby

Pokaždé netrpělivě očekávám derby, jedná se o obrovskou událost. Tentokrát bude navíc  okořeněné díky povedenému vstupu obou klubů do sezóny. Viděl jsem na Goodison Parku střetnutí s Tottenhamem a dle mého jsme se prezentovali solidně, všiml jsem si pár pozitivních věcí, ačkoliv jsme nevyhráli.

Mám určité závazky k médiím, přesto se budu snažit sledovat derby přímo na Goodisonu jako kdokoliv jiný. K nadcházejícímu měření sil s Liverpoolem zvláště vzhlížím.

Klíčové souboje

Sturridge a Suárez se nacházejí ve slušné formě, Jagielka a Distin ale za poslední léta dokázali dovednost bránit ve velkých utkáních. Everton poslední dvě kola remizoval 0:0, uvědomuji si to. Než však něco řekněte, mějte na paměti; bez inkasovaného gólu jen těžko prohrajete.

Jiným zásadním prvkem bude Lukaku, který by mohl prorazit defenzivu Liverpoolu, bude ovšem také záležet na zvolené sestavě Brendana Rodgerse. Proti Tottenhamu nehrál příliš kvalitně, přesto na základě jiných zápasů letošní sezóny jeho síla a tempo představuje pro obránce hrozbu. Se vším respektem k West Bromu, 17 vstřelených branek v jeho dresu je fantastickým počinem a i start v Evertonu se mu vydařil výborně. Podle mě bude pro Liverpool reálnou hrozbou. Bude sice potřebovat pomoct od spoluhráčů, přesto může být rozdílovým článkem derby.

Moje předpověď

Dvě obdržené branky proti West Hamu, dvě doma proti Newcastlu a tři na Manchesteru City mě trochu znepokojovaly, naštěstí postupem času se obranná hra zlepšila. Pochopitelně mě mrzí remíza s Palace, na druhou stranu jako fanouška, hráče a manažera mě těší čistá konta.

Pokud Everton v derby neinkasuje, neprohraje. A naši ofenzivní hráči umí skórovat. Půjde o vyrovnané derby, výhra Evertonu 1:0 by mě nepřekvapila.