Rozhovor s předsedou norského fanklubu

Helge, prozraď nám, prosím, na úvod rozhovoru, jak ses stal fanouškem Evertonu.

To je dlouhý příběh, pokusím se ho zkrátit. Můj strýc v 80. letech hodně pracovně cestoval do Liverpoolu, obchodoval tam s ocelí. Jednou získal velký kontrakt a ještě v ten samý večer slavil se všemi zúčastněnými v jedné z tamější restauraci, v níž dostal dres Evertonu s číslem 8 a jmenovkou LINEKER na zádech. Dres byl malý a já jsem byl jediný z rodiny, který se do něho vešel. A tak vše začalo.

Představ nám ještě váš fanklub.

Fanklub jsme založili v roce 1986 a nyní čítá 850 členů z celého Norska. Pravidelně se scházíme ve větších městech a společně sledujeme utkání Evertonu. Sociální sítě nám značně umožňují komunikaci, čehož se snažíme využívat.

Jste jako oficiální fanklub v trvalém kontaktu s Evertonem?

Ano, osobně komunikuji s klubem každý týden. Od klubu kupujeme lístky, ale stejně naopak i my se angažujeme, kdykoliv jsme požádáni. To zahrnuje mnoho věcí, zmíním psaní příspěvků do zápasového bulletinu nebo posílání fotek našeho fanklubu, které později Everton publikuje na sociálních sítích.

Speciálně s klubem domlouvám náš každoroční výjezd fanklubu na Goodison Park. Letos jsme vybrali poslední domácí zápas sezóny s Burnley. Musím říct, že klub nám pomáhá s našimi žádostmi, jak jen může.

Jak velké popularitě se v Norsku těší anglický fotbal?

Ohromné! Premier League je u nás podle mě daleko populárnější než norská liga. Uvedu příklad: Luton Town má vlastní norský fanklub s 123 členy.

Přesuňme se k týmu. Byl Silva tvým favoritem na uvolněný manažerský post?

Nebyl, jelikož jsem ho příliš neznal. Přál jsem si Diega Simeona, ovšem už od začátku jsem tušil, že to je nereálné. Nakonec jsem byl spokojen, když Everton oznámil angažování Silvy, a poté, co jsem zhlédl jeho první rozhovor, jsem věděl, že jsme našli toho pravého.

Čím se Silva odlišuje od Martíneze, Koemana a Allardycea, respektive proč by mohl být úspěšnější než zmíněné trio?

V mých očích je Silva komplexnější jako manažer. Martíneze jsem si oblíbil, jenže jeho neochota řešit defenzivní problémy týmu musela vyústit ve vyhazov. Šlo o správný krok. Koemana jsem vlastně nikdy neměl rád, choval se arogantně a příčilo se mi, jak zacházel s některými hráči. Allardyce byl pohroma. Přišel s jediným cílem, a to zachránit nás v Premier League. Jeho propuštění mě potěšilo.

V Silvovi jsme, doufám, našli manažera na dlouhá léta. Také bych rád zmínil příchod Marcela Brandse, jenž se jeví jako velmi důležitý. Stačí se podívat na letní posily a jejich dosavadní přínos.

Vstupujeme do nejtěžší části sezóny a rovnou venkovním duelem s Liverpoolem. Derby na Anfieldu nám v poslední letech nepřinášejí mnoho radosti. Jak bychom měli přistoupit k nedělnímu utkání, abychom tentokrát uspěli?

Pokud zopakujeme výkon s Arsenalem, myslím, že můžeme uspět. Tak mi aspoň říká srdce, rozum ale zase napovídá remízu. Jedná se o prozatímní nejtěžší zkoušku sezóny, snad obstojíme.

Běhá po světových trávnících nějaký Nor, který je dostatečně kvalitní, aby hrál v Evertonu? Možná Joshua King z Bournemouthu nebo Sander Berge z Genku?

Momentálně nikoho takového nevidím. Josh King je dobrým hráčem, nicméně si nejsem jistý, zda je lepší než Tosun nebo Calvert-Lewin. Sander Berge představuje zajímavého fotbalistu, bude však ještě potřebovat pár let, aby vyspěl.

Norsko se už ale může pochlubit svým zástupcem v Evertonu, 17letý Einar Iversen je kapitánem výběru U18. Bude vzrušující sledovat jeho další kariérní vývoj.