Obrazem: Jagielkova kariéra v Evertonu
06/06/201912 sezón, 385 odehraných zápasů, 19 vstřelených branek, šest let kapitánem, konzistetní výkonnostní spolehlivost a v dobách svého zenitu jeden z nejlepších stoperů Premier League.
Takové bylo působení Phila Jagielky v Evertonu. Připomeňne si jeho nejlepší momenty prostřednictvím fotografií.
Jagielka přestoupil do Evertonu 4. července 2007 ze Sheffieldu United za čtyři miliony liber. Stejné léto manažer David Moyes přivedl také Leightona Bainese z Wiganu Athletic za šest milionů liber a Stevena Pienaara na hostování s opcí na přestup z Borussie Dortmund za 3 miliony liber. Jednalo se o jedno z nejpovedenějších přestupových oken v novodobé historii Evertonu.
25letý Phil Jagielka debutoval v Evertonu jako střídající hráč ve venkovním vítězném utkání 3:1 s Tottenhamem Hotspur v srpnu 2007. V základní sestavě se poprvé objevil o měsíc později ve vítězném souboji 2:1 s Boltonem Wanderers.
Poprvé vstřelil branku v dresu Blues v utkání s AZ Alkmaar v Poháru UEFA v prosinci 2007. Důležitější byl však jeho druhý gól v Evertonu (na obrázku), kterým o tři měsíce později rozhodl o domácí výhře 1:0 nad Readingem.
První ze svých 40 zápasů za anglický národní tým odehrál s Trinidadem a Tobagem v červnu 2008. V únoru 2009 se poté dočkal premiérové startu v základní sestavě v přátelském utkáním se silným Španělskem.
Duben 2009 a jeden z nejpamátnějších momentů Jagielkova působení v Evertonu. Proměněnou penaltou v rozstřelu semifinále FA Cupu s Manchesterem United poslal Toffees do finále. V něm si ale kvůli vážnému zranění kolena nezahrál. → video
Zmíněné zranění přetrhaných vazů v koleni Jagielku vyřadilo ze hry na téměř celý rok. Na hřiště se vrátil až na jaře 2010 a jeden z jeho prvních zápasů po zranění byla cenná výhra 2:0 na půdě stále lepšícího se Manchesteru City, jež byla zároveň jeho 99. odehraným duelem v Evertonu. Zápas č. 100 si Jagielka připsal o několik dní později při bezbrankové remíze s Wolverhamptonem Wanderers.
200. zápas za Toffees zaknihoval ve venkovním a bezbrankovém ligovém střetnutí s Southamptonem v lednu 2013.
Jagielka byl jeden ze symbolů éry Davida Moyese. Éry, v níž Everton stavěl na tvrdé práci a týmové soudržnosti. Skotský manažer v létě 2013 po odchodu Phila Nevilla jmenoval Jagielku kapitánem mužstva, jímž zůstal až do odchodu z klubu.
Snad nejzářivější moment. Jagielka v září 2014 odvrátil venkovní prohru v Merseyside derby s Liverpoolem brankou, na kterou budou Evertonians ještě dlouho vzpomínat. Dalekonosný volej do šibenice označil tehdejší klubový manažer Roberto Martínez za nejlepší gól, jenž kdy viděl naživo. → video
Další a poslední jubilejní zápas načínající stovku odehraných vystoupení v Evertonu. 300. duel Jagielky se datuje do září 2015 na bezbrankovou remízu se Swansea City.
Jagielka se v říjnu 2015 v kvalifikačním zápase ME 2016 s Litvou stal prvním hráčem v historii Evertonu, který vedl Anglii s kapitánskou páskou.
Dva roky čekání na gól v dresu Evertonu ukončil Jagielka na jaře 2017 ve velkém stylu, když skóroval ve třech zápasech v řadě. Třetí branku v zápase s Burnley oslavil před tribunou Gwladys Street překvapivou akrobatickou oslavou. → video
V letošní a své poslední sezóně na Goodison Parku Jagielka nastoupil jen do sedmi zápasů. Jeho nejlepším vystoupením bylo dubnové domácí klání s Arsenalem, v němž vstřelenou brankou rozhodl o výhře 1:0. → video
Poslední 385. utkání odehrál na začátku května s Burnley. Do posledního domácího zápasu sezóny naskočil v 87. minutě, aby se mohl rozloučit s fanoušky přímo z hrací plochy. Seamus Coleman Jagielkovi okamžitě po jeho nástupu na hřiště předal kapitánskou pásku. Ovací z tribun se 36letý stoper dočkal posléze rovněž během tradičního děkovacího kolečka, kterým se na konci sezóny hráči loučí s Evertonians.
Ďakujem Riči za obe články o Jagiekovi, od oznámenia jeho odchodu z Evertonu je vo mne mnoho emócií, smútok, sentiment, vďačnosť… a mnoho spomienok. Mne sa hneď vybavili aj jeho nepodarené momenty, v ktorých ale vydal zo seba všetko, len mu chýbal ku šťastia.
Napríklad zápas doma s Fiorentinou. Vonkajší zápas sme zvorali, ako bolo Moyesovým zvykom v pohárovej Európe, kde mu vonkajšie západy na hirskách súperov s iným poňatím hry nesedeli , prehrali sme 2:0. Doma sme vyhrali 2:0 a Fiorentina mala viackrát šťastie že nedostala tretí. Kopali sa penalty, môj vtedajší obľúbenec Andy Johnson dal, aj Arteta, ale žiaľ náš vtedajší hroťák Yakubu dal len tyč a Jagielka našu poslednú penaltu nedal a Fiorentina postúpila na penalty. Bola to škoda, pretože vinále v tej sezóne nakoniec hrali Zenit Petrohrad ktorý sme porazili v skupine a Rangers – oba tímy boli slabšie ako náš, v tú sezónu sme to mohli dotiahnuť ďaleko, s malým kusom šťastia aj vyhrať.
https://www.youtube.com/watch?v=yghfGTKNYdE
Pamätám si dodnes interview s Jagsom po penaltovom rozstrele, bol sklamaný a v depresii ako by sa stalo niečo hrozné v rodine, nevedel ani rozprávať.
O to viac ma tešilo, keď potom premenil tú penaltu pred 10-timi rokmi ktorou vyradil Manchester United vedený ešte úspešným SAF v semifinále FA Cupu.
Od cca začiatku roku 2008 až do cca roku 2016 to bola veľmi spoľahlivý obranca, až teraz keď pre vek začal vysedávať a hrali iní som si uvedomil, aký pokojný som býval pri mnohých útokoch a štandardkách na našu bránu keď tam hrával on. Naviac ľudský, vždy ochotný venovať sa fanúšikom, skromný.
Pamätám sa ako som sa tešil, keď sme ho v lete 2007 kúpili za na aj vtedajšie pomery dobrý peniaz, pretože už v Shefielde United bol posledné 3 sezóny pravidelne vyhlasovaný za najlepšieho hráča sezóny, mal za sebou štarty za reprezentačnú U21, dobré referencie…
Ak odíde ešte Baines, bude posledným z tímu Evertonu, ktorý som tak intenzívne vnímal vďaka TV (Evertonu fandím od sez. 1988/89, ale do roku cca 2003 boli možnosti sledovania jeho zápasov veľmi limitované, zväčša len na anglické rádiá, články, zostrihy v zahraničných TV, alebo kupovanie VHS kaziet s nahrávkami zápasov starých mesiace).
Ano, odveta s Fiorentinou. Tehdy jsme měli velmi silnou základní sestavu, velikánská škoda, že nebyl dotažen do konce úžasný obrat. Ten tým si zasloužil nějakou trofej. Potom bychom o Artetovi, Cahillovi a Jagielkovi mohli bez okolků mluvit jako o novodobých legendách klubu. Ale na kdyby se nehraje.
Taky jsem spíše počítal s Jagsovým odchodem, ale nakonec jsem z toho rozmrzelý. Jags symbolizuje vše dobré na Evertonu, pravý anglický kapitán. Jeho nástupce v současném kádru bych viděl možná v Kennym, ale ten je jednou nohou na odchodu a netěší se takové důvěře Silvy.
Baines prý dostal nabídku nové roční smlouvy. Uvidíme, jestli ji akceptuje.
Myslím, že i vzdor kariéře bez trofeje se Jags stal stejně evertonskou legendou. Ričiho poznámka o kapitánovi mě přivedla k prohlédnutí seznamu evertonských skipperů. Co jméno, to osobnost. Kdo přijde po něm? Ričim zvažovaný Kenny? Nebo možná časem Davies? A nebo bude poprvé v historii mít Everton oficiálního nebritského kapitána (toto prvenství jen o pár měsíců uteklo Peteru Farrelovi)?
OT: Nevím jestli jste si všimli příspěvků našich odchovanců v prohře Anglie s Nizozemím 1:3 Stones zůstane prostě Stonesem.
Ale všiml jsem si penaltového příspěvku Pickforda dnes. A všichni víme, že Sigurdssona na penalty pouštět nemůžeme. Já bych se evertonské obdobě Imricha Stacha nebránil.
Javor: Ale to je velmi dobrý nápad!
Jinak koukám, že Everton se propracoval až do Novinek:
„V Düsseldorfu se během sledování televizního přenosu duelu mezi Anglií a Nizozemskem popraly zhruba čtyři desítky britských fanoušků. Německá policie jich ve čtvrtek 16 zadržela.
Angličané, mezi nimi fanoušci Newcastlu a Evertonu, se poprali v historickém centru Düsseldorfu. Policie ve zprávě uvedla, že se bili židlemi, stoly, půllitry a lahvemi piva. Čtyři lidé museli být ošetřeni.“