Bournemouth – Everton 3:1
16/09/2019Po dlhšej odmlke zakopnutie sa stáva. Preto neradno chodiť po čerešne do južného kraja. Sezóna sa im už predsa v lete skončila, tak neulakomme sa na pár kúskov ovocia.
Karamelky sú pri chuti. A tou svojou stále dokážu prekvapiť, až by jeden uvažoval, či ich nepremenovať. V Británii, a určite aj na Slovensku poznajú fazuľky každej chuti. A my ani nemusíme čítať literárne diela na to, aby sme vedeli, čo za potmehúdsky produkt to vlastne je.
Fabian Delph to práve zisťuje na vlastnej koži. Jeho prvý výlet s Evertonom na ihriská súperov stačil na to, aby mu praskli nervy. Od tej nemohúcnosti, ktorá s nákazlivou pravidelnosťou opantáva výkonnostné krivky mužstva, bez hanby pomýšľajúceho na zelenšie pastviny popredných priečok.
Vyburcovaný skvostnými zážitkami zo susedských čias, často chce vlastnými silami strhnúť ducha tímu na úspešnú stranu. Vraj kde je vôľa, vedie cesta. A je vôľa? Pretože cestu by aj každý videl. Znalý či neznalý, dirigent aj dirigovaný. Nevdojak však vyjde verva navnivoč, a doreže sa ten, kto tlačí moc.
Tak, to by sme mali príbeh jedného, poďme teraz na skupinovú terapiu. Pozvaný nebol Tosun, svoje tradičné si odsedel Davies. Slovo teda nedostal, hoci porozprávať by mal toho najviac. Zato priestor dostal Schneiderlin, keďže Gomes sa za dva týždne neotriasol z narazenia rebier, a takticky sa spovedal zo suchôt Calvert-Lewin, pred Keanom.
Zápas vynikajúco opisuje slovo hektický, neľahký na oko diváka. V celom tom bordeli sa snažili nájsť hostia chvíľu pre seba, ale neúnavný súper bol vždy všade a znepríjemňoval všetko, čo sa mu dostalo pod kopačky. Škoda preto, že sme nevyužili na oko najväčšiu slabinu súpera, a to jeho postupnú rozohrávku od zadných radov.
Naša devízová nátlaková hra bola v prvých minútach veľmi precízna, no úspech nezožínala ani v neskorších fázach. Súper sa tak dostal k príležitosti otestovať pre zmenu našu slabinu, o ktorej sme si mysleli, že už neexistuje. Volá sa štandardné situácie. V dvadsiatej tretej minúte Toffees inkasovali z rohu v hre známej ako Pinball.
Lopta si našla cestu do Pickfordovej siete po reťazi mien Solanke – King – Wilson, a to dokonca v malom vápne! To všetko ako dôsledok minutia prvej lopty v zónovom bránení a následnej neschopnosti zabrániť nábehom nestrážených hráčov. Nasledovala preto kľúčová fáza, či sa dokáže Portugalčanova družina vrátiť do zápasu.
A oni to dokázali, ale až zhruba o dvadsať minút. Coleman vysunul Richarlisona do krídelných priestorov a Brazílčan poľahky načechril padajúci center rovno na hlavu Calverta-Lewina, ktorý si vo výskoku poradil s obkolesením dvoch obrancov a nechytateľne umiestnil pod brvno odchovanca akadémie The Cherries.
Everton toto predprestávkové momentum nepreniesol do druhého polčasu a pykal za svoju nezlepšenú hru. Zbytočného faulu sa dopustil Richarlison. Nestíhal Kingovi a tak zákrok na žltú znamenal pre domácich aj gólovú výhodu. K lopte sa postavil čerstvo striedajúci najmenší hráč Premier League a prízemnou strelou nás donútil inkasovať jeden z kategórie trápnych.
Strela prakticky obišla múr aj obranný val, a nezmenila smer, čo zaskočilo aj Pickforda, ktorý očakával aspoň nejaký teč. Veľkú porciu viny nesie Delph, ktorý chcel na bližšej žrdi nezmyselne zakročiť v tom uhle kratšou ľavou nohou, čo sa mu nepodarilo. Vzniklo aj podozrenie na vlastný gól, Fabian sa ale lopty nedotkol.
Klinec do rakvy našej obrany zabil Wilson, asi dvadsať minút pred koncom. Oblúk, ktorý ho uvoľnil do samostatného nájazdu na brankára, vyradil z prevádzky pomaly reagujúceho Keanea aj prispatého Minu, obdivujúceho loptu mimo svojej pozície. Koniec hry znamenalo jeho excelentné zakončenie ponad rukavice vybiehajúceho reprezentanta Anglicka.
Zostrih toho najhoršieho zo zápasu nájdete na oficiálnej stránke.
Muž zápasu: Callum Wilson (Sky) Aaron Ramsdale (BBC)
Žlté karty: 40´ Delph, 58´ Digne, 66´ Richarlison, 90+5´ Schneiderlin
AFC Bournemouth: Ramsdale – Stacey, Cook, Aké, Rico (90+4´Mepham) – Wilson (57´Fraser), Billing, Cook (77´Lerma), King – Solanke, Wilson
Everton FC: Pickford – Coleman, Keane, Mina, Digne – Schneiderlin, Delph – Richarlison (81´Walcott), Sigurdsson (71´ Kean), Iwobi – Calvert-Lewin (71´Bernard)
Rozhodca: Paul Tierney
Počet divákov: 10 416, Vitality Stadium (Bournemouth)
Počet diváků 10 416?
Jinak otřesný výkon z naší strany. Naše rozestavení a taktika je hrozně čitelná, dneska už žádný z top týmů nehraje 4231 (451), chce to změnu a to dost rychle jinak se to s námi poveze až do konce sezony. Moje vysněné rozestavení je 433 Pickford-Coleman,Mina,Keane,Digne-Davies,Gomes,Sigurdsson-Iwoby,Kean,Richarlison.
Zdá sa ti málo? 🙂 Vitality Stadium, alebo Dean Court pre klasikov, je momentálne najmenší štadión v Premier League v tomto ročníku, a najmenší participujúci od jej založenia. Kapacita sa pohybuje okolo 11 400, momentálne sa udáva 11 364. Najväčšia návšteva bola zaznamená v ročníku 56/57 v pohári FA proti Manchesteru United. Pochopiteľne vtedy súper takého kalibru pútal pozornosť 28 799 divákov, nakoľko sa domáci nachádzali v štvrtej lige, ktorá sa v tých časoch ešte delila dokonca na sever a juh. Na sedenie bolo vtedy vymedzených cca 3 700 miest. Ostatných 25 tisíc stálo, kde sa dalo.
Aby sme však boli presnejší a objektívni, tak to nie je najmenší štadión, na ktorom sa hrala prvá liga. O prvenstvo sa pravdepodobne bijú Leyton Orient a Glossop North End. Ale to už sa bavíme o informáciach spred storočia. Takže tam tá presnosť trochu klesá. Brisbane Road Orientu v 62´ sa na svoju jedinú sezónu vo First Division dostala na číslo 3 500 pridaním nového krídla k hlavnej tribúne. Glossop mohol mať tak podobne na prelome 19. a 20. storočia, okolo 4 000. Ale to väčšina aj tak stála, ak nie práve všetci v tej dobe.
Dík za vysvětlení.
chtěl bych vidět GS jako pole to pole záložníka, úplně vidím ty jeho výbušné sprinterské přeběhy, jak dává bazény, 70ti metrovými sprinterskými přeběhy přečísluje obranu soupeře, pak okamžitě přepíná a sprintuje zpátky, poctivě pracuje do defenzivy. Podle mě tuhle pozici může zastávat pracovitý, běhavý hráč s velkým akčním rádiem. Z našeho kádru mi na tuhle pozici nejvíc sedí Davies. Druhý pole to pole měl být Delph, ale ten teď na to podle mě nemá kondici. Každopádně by hráč na téhle pozici měl být všestranný, určitě by měl umět dobře bránit, nebo aspoň dobře zavírat prostory do defenzivy. Útočná trojka vypadá slušně. Na tom by se dalo stavět do budoucna. Iwobi vypadá dobře, ale u něj mi přijde, že zhubnul a nemá tolik síly, jako dřív. Viděl jsem ho před rokem v červnu před mistrovství světa za Nigérii proti Česku a přišel mi tenkrát hrozně fyzicky silný, neodstavitelný od míče, byl to takový tank, přitom technicky výborný. Když ho vidím teď, připadá mi, že nemá ani 70 kg. Někdo tu nakousl špatnou psychiku našich hráčů, resp. nedostatečné namotivování na zápas. Psychika dělá ve výkonu sportovce hrozně moc. Nadšeně bojující zdravý kolektiv dokáže velké věci, viz. Leicester, nebo teď národní tým Kosova. Těžko na to najít nějaký univerzální vzorec. Jakože stačí tým v přípravě stmelit raftováním, nebo paintballem. Fotbal na nejvyšší úrovni rozhodují detaily, pár detailů dělá velké věci. Na druhou stranu existuje spousta psychicky rozsypaných týmů – viz. MU, Sparta Praha. Stačí o sobě trochu pochybovat a nikdy šibenici z přímáku netrefíš. Taky třeba víc zamakáš za spoluhráče, které máš rád, než za spoluhráče, kterými pohrdáš. Obecně mi přijde, že se z fotbalu vytrácí vůdci, kteří by radši překousli kovovou tyč, než aby prohráli. Dneska mi všichni přijdou jako těžký profesionálové, co si přijedou na trénink, odtrénují, co se po nich chce, falešně se na všechny usmívají, na hřišti si odehrají svoje, nasbírají si body do osobních statistik, ale že by jim nějak extra záleželo na týmovém úspěchu? To jsou jen takový ty řečičky pro novináře, fanoušky a klubové šéfy. Každý jede na sebe, každý náhradník je rád, když to jeho konkurent v sestavě podělá. každý si fotbalem chce vydělat co nejvíc. Asi není od věci postavit jádro kolektivu z odchovanců, nebo hráčů, kteří mají ke klubu vztah a skutečně pro něj dýchají, ostatní se pak přidají, nebo je tohle jádro nepřijme. My máme lídra GS.
otrasný výkon, gomes veľmi chýbal. Nemôžeme hrať s Delphom a Schneiderlinom súčasne, to skrátka vôbec nefunguje. Druhá vec, ak by sme nemali wingbackov ako máme, resp súper sa na to nachystá rozostavením, tak pohoríme ako fakle, lebo stredom ihrisku absolútne netušíme ako máme prejsť….
Ideálně by ve středu zálohy hráli Gomes a Gbamin. Troufnu si říct, že potom bychom na tom byli kvalitativně o dost lépe. Jak psal Janči pod preview: škoda, že nehraje Davies, protože minimálně svým pohybem by stíhal energickým hráčům Bournemouthu. Těžko říct, proč mu Silva nedůvěřuje, respektive proč se bojí ho stavět do dvoučlenné středové dvojice.
proč nepočítáš do středu zálohy GS? Hodně se tu kritizuje střed hřiště, já tvrdím, že ti kluci nemají vůbec lehkou úlohu. Soupeř většinou nastupuje se třemi středními záložníky, je těžké je pak ve dvou přebírat, obsazovat nebo dokonce nějak přehrávat. Nemyslíš, že by bylo řešení hrát ve středu zálohy na tři? Minulý víkend jsem viděl sestřih z repre zápasů. Komentátor ČT GS označil jako „střelce Evertonu“. Říkal jsem si, že asi nemá moc přehled, ale vlastně má pravdu. GS není střední záložník a my nehrajeme 4-2-3-1, ale 4-4-2 nebo možná 4-4-1-1. Před nedávnem jsme tu vedli dialog na téma, kdo je pro Everton klíčový hráč, tahoun. Ty jsi tvrdil, že Gomes to rozhodně není, protože nemá ani jednu gólovou asistenci za sezónu, na rozdíl o GS, který jich má spoustu. Pořád si myslíš, že je pro naši hru důležitější GS než Gomes? Nemyslíš, že bychom měli proti Bournemouth větší šanci, kdyby absentoval místo Gomese GS?
Sigurdssona nepočítáme mezi střeďáky, protože hrajeme 4-2-3-1 se dvěma středními záložníky a jedním ofenzivním záložníkem-Sigurdssonem.
Už jsem psal pod preview, že podle mě nyní nemáme hráče, abychom dlouhodobě hráli klasické 4-3-3. Možná se ale mýlím, protože už proti Wolves jsme místy využívali 4-3-3 (Sigurdsson byl sice vysunutější, ale operoval více vpravo, ne tak centrálně). Každopádně dle mého bude Silva v této sezóně hrát vždy s jedním vysunutějším/ofenzivnějším záložníkem. Pokud to nebude Sigurdsson, tak Iwobi, který, vypadá to, se více stahuje pro míče do hloubky hřiště.
Jo, pořád si myslím, že pro naši hru je důležitější Sigurdsson než Gomes. Portugalec v letošní sezóně zatím hrál spíše průměrně (i kvůli zraněním). S Bournemouthem jsme propadli hlavně kvůli individuálním chybám v obraně.