Everton W – Brighton & Howe Albion W 2:2

Šňůra ligových vítězství byla přetržena. O to se postaraly Seagulls přilétlé na Walton Hall Park.

Nedočkavý fanoušek dnes očekával další tři body do kasičky Evertonu. Albionské hráčky však ukázaly, že kvůli něčemu takovému  se 248 mil na sever Anglie rozhodně netrmácely. Ale o tom níže.  Poznámka pro pečlivé čtenáře tohoto článku: za Albion hrající Maya Le Tissier nemá nic společného se southamptonskou legendou Matem Le Tissierem.

První poločas

Nejprve jsem měl dojem, že na hřišti hraje Everton proti Evertonu. Venkovní dres Seagulls má totiž stejné barvy jako venkovní dres Toffees. Ale barva dresu bylo to nejmenší. Horší bylo, že Brighton and Howe Albion od začátku překypoval aktivitou, na kterou se nám nedařilo nalézt uspokojivou odpověď. V deváté minutě vedlo úsilí racků k přímému kopu z dobrých pětadvaceti metrů. O jeho exekuci se postarala Inessa Kaagman, která ještě v loňském roce hájila barvy evertonské. Zahrála jej moc pěkně a Rikke Sevecke jej bohužel nešťastně usměrnila do vlastní brány – 0:1. Po tomto úvodu aktivita Seagulls neupadla. Přehrávaly nás vprostřed pole, kde si evertonská záloha jen těžko hledala kousek místa ke kombinaci. Každá naše hráčka měla po získání míče okamžitě okolo sebe dvě až tři hráčky ve žlutém. Zoufalý výkřik „Oh shit, sorry!“ sice dokládal, že ani Albionu se vše nedařilo stoprocentně, na skóre to bohužel nemělo vliv. Několik pokusů o střelu z dálky předvedla Emslie, vždy mimo. Gauvin se také pokusila o zápis do listiny střelkyň, ani ona však neuspěla. Ve 27. minutě Raso rychle rozehrála aut, Gauvin prosprintovala s míčem do vápna a zblízka překonala brankářku hostí. Gól však nebyl uznán, protože pískaný aut patřil soupeřkám. O minutu později Izzi Christiansen zahrávala přímý kop, který zeď (ne)šťastně tečovala na krásné nechytatelné místo pod břevno vlastní branky – 1:1. O chvíli později MacIver obětavě skočila pod nohy soupeřce řítící se na její bránu, ale bohužel míče se jí dotknout nepodařilo. Naštěstí z toho nebyla ani branka, ani červená karta pro naší brankářku.

Druhý poločas

Zkraje druhé půle po faulu na Turner se k přímému kopu překvapivě postavila Emslie a vyslala střelu tak, že by jí to mohl závidět leckterý ragbyový hráč. Naneštěstí břevno fotbalové  branky je pouhých 244 cm nad zemí, takže ke gólu to nevedlo. Situace ve středu hřiště se mírně změnila v náš prospěch poté, co se Raso stáhla více doprostřed. Dobře kombinovala s Gauvin, bohužel dostat míč do branky Seagulls se nám nepodařilo. Hayley to zkoušela i z přímého kopu, ale také přestřelila. Tlak hostů i výpady domácích bezvýsledně pokračovaly až do 70. minuty. Pak Raso vybojovala roh, který zprava rozehrála Christiansen. Na její perfektní dodávku míče si počkala Valèrie Gauvin a hlavičkou k tyči poslal Everton do vedení – 2:1. V 78. minutě Aileen Whelan skluzem srovnala – 2:2. V 81. minutě byla faulována Christiansen v slibném protiútoku. A došlo k zajímavé situaci, kdy za tento zákrok byla svojí druhou žlutou kartou v zápase oceněna Kayleigh Green. Přesto zůstala dále v zápase. Posledních deset patnáct minut se Everton snažil urvat třetí gól a s ním i tři body, ale marně. A tyčka nastřelená Dan Turner minutu před koncem byla pro tentokrát tečkou za naší snahou dostat se na čelo ligové tabulky.

Shrnutí

Dnešní soupeř velmi našel velmi dobrý recept na eliminaci útoku Evertonu: dominanci ve středu hřiště a hru do těla. I velmi technicky nadaná Christiansen měla potíže s rozehrávkou v přehuštěném prostředku, o ostatních záložnicích nemluvě. Pokusy o  přelobování byly spíše zoufalou snahou, útoky po křídlech narazily na dobře zformovanou obranu domácích. Gauvin si zkoušela chodit pro míče poměrně hluboko nazpět, obvykle je vybojovala, ale proti přesile se jí je nepodařilo udržet. Až přesunutí Raso více doprostřed vneslo do hry trochu naděje. Hayley se i vzdor přelidnění v centru ukázala jako velmi schopná míče nejen získat, ale rychle i vyvézt nebo si narazit s Gauvin. Před vyrovnávacím gólem Seagulls by vidět, že naše hráčky už toho mají dost. Pokopané a uštvané asi nečelily kombinaci předcházející vyrovnání úplně ideálně. Přesto bojovaly až do poslední sekundy zápasu jak mohly a za to jim patří uznání. Držme jim tedy palce do příštích kol.

Komentáře k zápasu:

Willie Kirk: „Nemůžeme vinit nikoho jiného než sebe ze ztráty bodů… Aby byl hráč potrestán kartou dvakrát po sobě a stále zůstával na hřišti hře je zarážející. Myslím, že jsem to zažil jen jednou v životě. Nemělo by se to stávat. Budeme o tom dále jednat, je to významný incident. Nikdo nechce hráče vylučovat, ale taková jsou pravidla“

Hope Powell: „Nejsem si jistá, co se stalo… Ptala jsem se čtvrtého rozhodčího: ´Neměla dostat žlutou?´ rozhodčí odpověděl, že ano. Takže to měl pod kontrolu…Proč zůstala na hřišti? Nevím. Bohové dne byli na naší straně. Kdyby dostala druhou žlutou, jsem si jistá, že na místě Evertonu bych nebyla spokojená.“

zdroj fotogtrafie: https://womenscompetitions.thefa.com/

Branky: Christiansen 28′, Gauvin 71′ – Sevecke (og) 9′, Whelan 78′

ŽK: Le Tissier 45′, Green 48′

Everton (4-3-3): MacIver – Moe Wold,  Finnigan, Sevecke, Turner – Damaris (77´ Stringer), Graham, Christiansen – Emslie (63´ Sørensen), Gauvin (77´ Boye-Hlorka), Raso

Brighton and Hove Albion (4-5-1): Walsh – Bowman, Kerkdijk, Le Tissier, Gibbons – Whelan, Connolly, O’Sullivan, Green, Kaagman – GuenMin (65´ Jarret)

Rozhodčí: Lucy Oliver