Bernard zakotvil v SAE

23/07/2021 12 Od Riči

S Evertonem se po třech letech loučí brazilský ofenzivní záložník Bernard, který bude nově oblékat celku Sharjah (česky Šardžá) ve Spojených arabských emirátech.

Toffees pokračují ve svém snažení ušetřit, kde se dá, do čehož je z velké části nutí finanční pravidla, respektive špatné hospodaření. Štědrou platovou politikou byli v posledních letech odměňováni hráči, kteří posléze zaostávali za očekáváními svými výkony na hřišti. Bernard byl právě jeden z nich.

Na Goodison Park přišel v létě 2018 jako volný hráč z ukrajinského Šachtaru, v jehož dresu si udělal v Evropě dobré jméno zejména výkony v Lize mistrů, které ho vynesly i do brazilského národního týmu.

O subtilního míčového filutu velmi stál tehdejší manažer Marco Silva a Bernard byl klubem prezentován jako jedna z prvních velkých posil nové éry, což se nakonec ukázalo dosti daleko od pravdy. A protože Bernard patřil mezi nejlépe placené hráče týmu – jeho týdenní plat se pohyboval mezi 120 až 150 tisíci liber, na něž dosáhl i díky nulové přestupní částce – Everton se v posledních měsících netajil snahou se ho zbavit.

Bernard odehrál za tři roky u Blues 84 zápasů, v nichž vstřelil osm branek. Důvěře manažera se těšil hlavně ve své první sezóně 2018/19, po odchodu Marca Silvy se již jeho pobyt na hřišti zkracoval, až v posledních měsících pod Carlem Ancelottim zasahoval do zápasů jen sporadicky.

V paměti ale zůstane pár jeho prvotřídních výkonů, kdy naznačil svůj potenciál. Goodison Park ho v takových případech po zásluze odměnil potleskem ve stoje a hromovým chorálem „Bernard… Bernard will tear you apart, again“. Nicméně, jak už bylo naznačeno, prvotřídních výkonů mělo být více.

28letý Bernard odchází na Blízký východ rok před koncem smlouvy s Toffees za symbolickou částku přestupu v hodnotě jednoho milionu liber. Na své sociální sítě si připnul emotivní vzkaz na rozloučenou:

„Nejprve bych rád poděkoval fanouškům a hráčům, kteří mě podporovali po celou dobu mého působení v Evertonu. Od příchodu jste se ke mně chovali jako k členovi rodiny. Bohužel se našlo několik jedinců, kteří na mě nenechali nit suchou, ale kteří nevědí ani polovinu z toho, co se dělo v zákulisí. Jednou bych byl rád konkrétnější, ale dnes chci být vděčný. Everton je obrovský klub s neuvěřitelnou historií a možnostmi se vrátit na výsluní, kam také patří. Osobně jsem spokojen, jak jsem bojoval za Evertonu – vždy jsem se snažil odevzdat to nejlepší, ať už v trénincích, nebo zápasech. Prosím pána Boha, aby dohlížel na mé přátele v klubu, a doufám, že Everton se opět dočká trofejí, jež si zaslouží.“