Minnesota United – Everton 4:0

Jatka v St. Paul nebudou tou nejlepší vzpomínkou na letní předsezónní přípravu. Everton pojal USA Tour 2022, co se týče PR, celkem vážně, na hřiště to ale moc nešlo.

Hlavní slovo dostal bývalý hráč Leon Osman, který k nám pravidelně promlouval i se svými hosty z řad hráčů. Logickým vyústěním letošní oslavy merseyside-amerického přátelství byla návštěva u jedné z legend Evertonu 80. let. Adrian Heath získal za svých 7 let s Evertonem 8 trofejí, nastřílel v modrém drezu obdivuhodných 94 branek ve 308 zápasech. Letos k tomu „nečekaně“ získal od severoamerických fanoušků The North American All-Star Award. Šlo o 2. ročník, první opanoval Tim Howard. V hlasování, vzhledem k volbě letošního soupeře, neměl patrně konkurenci.

Představení soupeře

Minnesota United vznikla v roce 2010, prošla faceliftem o 5 let později. Heath je hlavním koučem od roku 2017, kdy začala nastupovat v MLS. Ve znaku se roztahuje potáplice, státní to pták Minnesoty. Za svoje domácí prostředí mají Allianz Field, který pojme více než 19 tisíc diváků.

Největší úspěch klub zažil v covidem zkrácené sezóně 2020, kdy po 4. místě v základní části své Západní konference v play-off po 2 vítězstvích vypadl v konferenčním finále se Seattlem. Letošní ročník mají rozjetý dobře, zatím jsou znovu na 4. místě v konferenci. Zkušenost s anglickým fotbalem zažili v roce 2019, kdy 17. července podlehli Aston Ville 3:0.

Zápas

Snad došlo ze strany Evertonu k podcenění stoupající výkonnosti týmů z MLS. Upřímně, Toffees v přípravě nikdy moc nezářili, v zámoří už pár proher utržili, se Salt Lake City v roce 2007, v Chicagu o rok pozdějí a s Philadephií v 2011. Nastoupit po 2 týdnech přípravy proti rozjetému soupeři nebývá snadné, o tom jsme se přesvědčili v Ružomberku.

Ani se nedá říct, že by domácí zapomněli na americkou pohostinnost. To, co bylo k vidění, připomínalo spíše nějaký díl z Růžového Pantera, kdy hlavní hrdina sní nějakou omamnou houbu, ztratí svou obvyklou eleganci a konečně dostane od toho chlápka s knírkem pořádnou čočku. Ten příměr jsem použil, jak tušíte, protože Everton nastoupil poprvé v nových extravagantních, růžových venkovních dresech.

Růžoví začali aktivně, ale Gordon nenašel přesně Iwobiho, stejně jako Grayův centr minul DCL. Postupně se ale hosté vyčerpali a cca od 12. minuty se spíše bránili. Nejprve úspěšně, když Tarkowski včas zablokoval Hlongwaneho, Pickford musel zasahovat proti střele Boxalla. Nedostatečně odvrácený roh se vrátil Daviesovi na špatně schovanou ruku, následoval pokutový kop, proměněný Reynosem –1:0. Na mstitela si zahrál vzápětí Tarkowski, po souboji s ním musel nejlepší ligový střelec domácích střídat.

Gordon nedosáhl na pasy od Tarkowského a Iwobiho, vzápětí vybojoval přímý kop, ale ten po ose Gray-DCL neohrozil branku. Za chvíli bylo hůř, po rychlém kontru poslal Lawrence přízemní centr, před brankou si nekompromisně do vlastní sítě srazil Keane – 2:0. Trochu bych čekal, že ho v kazajce naloží do připravené sanitky, ale Michael se otřepal a pokračoval v zápase.

Za dalších pár minut následovala pohroma, když Pickford vyrazil tečovanou střelu před sebe, kde přihlížející obránci nechali zakončit Amarillu – 3:0.

Přestávka přinesla velké změny, z původních 22 hráčů zůstali na hřišti jen Gordon a Gray. Snad jako jediná šance na čestný úspěch. Everton opět z počátku druhému výběru Potáplic dominoval, do šancí se tlačili jak Gray/Gordon i nově příchozí Dele a Rondón. Nebezpečnější ale zůstávali Minnesoťané, McMaster orazítkoval břevno.

Postupně aktivita upadala, od svých pokusů upustili G+G a přenechali místo Stanley Millsovi a Dobbinovi, o chvíli svůj flek přepustil i Warrington, toho nahradil Price. Nevyužitý na lavičce zůstal Simms. Do velké šance se po přihrávce Holgatea dostal Ali, ale sám před prázdnou brankou zamířil vedle. Evertonu nebylo zkrátka přáno. Definitivní tečku po Benítezově (!) pasu přidal Danladi – 4:0.

Zápas a celé tour skončilo tedy potupně, poblinkat se návštěvě u přátel, v globální vesnici zvané Země, není ideální pro hledání nových známých. Výsledek byl tentokrát asi horší než hra.

Mírně otřesený Frank Lampard uvedl, že výkon nebyl dobrý apeloval na přístup hráčů, že bude přidat, pokud nemáme zahučet zpět do bojů o záchranu. Připomněl, že i přes mezery v týmu a toužené doplnění týmu, musí o místo v sestavě bojovat. Současně jeho práce bude nejrychleji najít ideální systém a rozestavení a vybrat nejspolehlivější hráče do základu. Je to i varování pro Moshiriho s Thelwellem, tým potřebuje posílit jako sůl. Snad to bude příště zase o kus lepší.

Záměrem klubu je patrně snažit se zapomenout na zápas, proto jsem na webu nenašel ani záznam, ani sestřih, krátký můžete zhlédnout zde.

foto zdroj: The Sun

Branky: 16‘ Emanuel Reynoso, 32‘ Michael Keane vl., 36‘ Luis Amarilla, 77‘ Abu Danladi.

Žluté karty: 87‘ Ben Godfrey

Sestavy – 1. poločas

Minnesota United: St.Clair – Taylor, Boxall, Dibassy, Lawrence – Rosales, Lod – Fragapane, Reynoso, Hlongwane – Amarilla.

Everton: Pickford – Patterson, Tarkowski, Keane, Mykolenko – Gordon, Doucoure, Davies, Iwobi, Gray – Calvert-Lewin

Sestavy – 2. poločas

Minnesota United: Dick – Benítez, Kallman, Montgommery, Fisher – Kibunguchy, Hayes – McMasster, Jackson, Hansen – Danladi.,

Everton: Crellin – Holgate, Godfrey, Mina, Nkounkou – Warrington (Price 71’), Gbamin, Dele, Gordon (Dobbin 64’), Gray (Mills 64’) – Rondon.