Aston Villa W – Everton W 0:1

Na Bescot Stadium jsou utkání vždy těžká a nejinak tomu bylo i nyní. Přesto si z Midlands vezeme tři body.

Minulý víkend nám body nepřinesl a rovněž naše sebevědomí potřebovalo povzbudit. Zápas s Aston Villou mohl po této stránce pomoci. Což se nakonec podařilo, ale jednoduché to zrovna nebylo.

Když nedáš a ani nedostaneš

Začátek zápasu patřil nám, i když to byly Villans, konkrétně Daly kdo měl první vážnou šanci. Její střela zblízka naštěstí bránu minula. Pak následovaly pokusy Veje a Graham, kterým se nevedlo o mnoho lépe. Postupem času se obraz hry začal měnit. Byly to hráčky Villy, kdo začaly být aktivnější a Everton se stáhl do sice pevného, ale obranného bloku. Naštěstí pro nás si domácí vytvářely spíše pološance než opravdové gólové příležitosti. Výjimkou byla akce Rachel Daly, při které Brosnana v naší brance nezbylo nic jiného, než se sice statečně, ale riskantně vrhnout pro míč domácí útočnici pod nohy. Naštěstí byl zákrok posouzen jako čistý a repríza penalty s Chelsea se nekonala. Další pohledné fotbalové akce už první poločas nepřinesl.

Karta se obrací

A dobývání evertonského obranného valu pokračovalo i po přestávce. Naštěstí jen do 56. minuty. Pak se už na to Björn nemohla dívat a vyvezla míč na polovinu domácích. Centrem našla Park, která si povodila pár soupeřek než přihrála George. Ta krosem předala nabíhající Graham, která nekompromisně otevřela skóre, ba dokonce můžeme říci, že zavěsila – 0:1. O chvíli později to byla naopak naše kapitánka kdo pěknou patičkou poslala dopředu Park. Její tvrdá střela byla ovšem vyražena na roh. Po gólu se obraz hry změnil: Everton začal kontrolovat hru, i když do zvýšení skóre se  nehnal.  Na hráčkách Villy patrná čím dál větší frustrace, zejména Lehmann s Veje si pravděpodobně po zápase dresy vzájemně nevyměnily. Brosnan v naší brance měla celkem dost práce. Ne že by čelila nějaké vyloženě gólové příležitosti, ale poctivě si chodila pro centrované míče do vápna, přičemž občas zbořila nějakou ze soupeřek. Byla to její kolize s Daly v 85. minutě, která vedla k dlouhému ošetřování domácí hráčky, naštěstí s dobrým koncem.  Ani sedmiminutové prodloužení nestačilo ke změněn skóre a tak se můžeme radovat ze třetí letošní výhry. Navíc bez inkasovaného gólu.

Na začátku dobré vlny?

Tento zápas byl čtvrtým zápasem v řadě, kdy jsme dokázali skórovat. Což  se nám povedlo naposledy ve slibném roce 2020 (8x, ovšem řetěz byl přerušen letní pauzou). A ani letošní sezóna se zatím nevyvíjí špatně ani stran výsledků, ani stran předváděné hry. Sørensen zjevně ví, co dělá. Řada hráček se pod jeho vedením výrazně zlepšila. Za všechny jmenujme aspoň Björn, která kromě defenzivní činnosti stojí u zárodku řady slibných ofenzivních akcí. A dva góly Graham v posledních dvou zápasech také nebyly náhodné.  I nové posily se myslím podařilo dobře zapracovat do hry týmu. Například Veje, Stenevik a dle mého názoru i Snoeijs si vedou velmi dobře a je opravdu škoda, že Park budeme muset po sezóně vrátit. Zápas s Villans si zopakujeme znovu už tuto středu, kdy na domácí půdě s nimi od 19:30 sehrajeme první zápas letošního ligového poháru. Come On You Blue Girls!

Fotografie: Lucy Graham. Zdroj: Reuters via bbc.co.uk

Držení míče: 43%:57%. Střely: 10:9 (na bránu 2:3) Fauly: 14:3

Branky: Graham (56´)

ŽK: Corsie – Björn

Villans (4-3-3): Leat; Mayling, Patten, Turner, Pacheco (Gregory 88´); Blindkilde (Harding 75´), Corsie, Dali; Lehmann, Daly, Hanson (Boye-Hlorkah 75´).

Toffees (5:3:2): Brosnan; Finnigan, Björn, Sevecke, Veje, George (Stenevik 67´); Graham, Holmgaard (Wheeler 58´), Bennison (Christiansen 58´); Snoeijs (Gio 73´), Park (Beever-Jones 73´)

Rozhodčí: Kirsty Dowle