Everton – Manchester City 0:3

O Premier League se říká, že v ní může porazit každý každého, Everton ale Manchester City zaskočit nedokázal, ani nějaký zásah štěstěny nám body do boje o záchranu nepřičaroval.

Hodně se před zápasem rozvažovalo, jak jej ovlivní semifinále Ligy mistrů. Everton v něm má želízko v podobě Carla Ancelottiho, který nasměroval svůj Real Madrid, jistě ve snaze zachránit svůj milovaný Everton, do duelu právě proti City. Záměr jistě chvályhodný, avšak to by v kempu Blankytně modrých musela pomoci i nějaká menší viróza. Posuďte sami, přátelé, byť katalánský stratég nechal odpočívat esa jako de Bruyne, Grealish, Stones nebo Bernardo Silva, mohl tak učinit s klidným svědomím a do boje o tuzemský titul poslat Alvareze, Fodena, Laportea či Mahreze.

V táboře domácích vypadl před startem Mykolenko, takže volba při zranění Vinagreho a Godfreye padla na Masona Holgatea. Před ním tak stála nelehká úloha, letos moc nenastupuje a naposledy na Palace si zkrátil pobyt na hřišti červenou kartou.

První poločas

Hned od úvodu se všichni vnořili do předepsaných rolí. Toffees koncentrovaně drželi blok, opatrně střežili svůj poklad v podobě čistého konta. Hosté naopak hypnotizovali svou oběť řadou přihrávek po šíři hřiště, opatrně a trpělivě čekající na náznak chyby.

Nelze se tak divit, že fakticky se toho moc nedělo. Mina dostal na starost Haalanda, ale rozhodně se nebál rozkmotřit se s dalšími účastníky zápasu. Laporte se na něj obořil pěstí, aby následně vehementně ospravedlňoval svůj čin něčím schovaným pod tričkem. Snad tam měl kapesní revolver, jinak nevím. Rozhodčí však zůstali němí.

První střela přišla až v 28. minutě, ale Mahrezovi naštěstí nesedla a byla spíše z kategorie ragbyových. Z jiskry ale vzejde plamen. Nejdříve začalo doutnat při Edersonově bráně. Statečný DCL se probil až do vápna za Diase, ale Walker jeho šanci sfoukl. Z následného rohu ale Tarkowski sklepl hlavou míč na přední tyč, kde číhal Mason Holgate. K velké škodě pro naši věc si ale s vysokým míčem nedokázal poradit, z několika metrů zamířil pár metrů nad branku.

Požár pak často vypukne z ničeho nic. I stalo se, že během chvilky se na druhé straně dostalo Mahrezovi více prostoru před vápnem, nuže načechral balón směrem do chumlu hráčů. Gündogan se zbavil Pattersona na zádech, s míčem na stehně a s vědomím, že za ním číhá lišák Tarkowski připravený na blok. K překonání takové hradby je třeba něco neobvyklého a německý záložník svou pravačkou zády k brance řešení našel – 0:1.

Vykolejení domácí nedokázali pro změnu na pravé straně zastavit další okamžitou ofenzívu soupeře a náš dnešní kat Gündogan se ocitl za obranou s dostatkem času vyslat delikátní centr, který přeletěl Tarkowského, Holgate dělal jen křoví, nad které se pohodlně vznesl Haaland a Pickford plachtil už jen z povinnosti – 0:2.

Všem asi bylo jasné, co to znamená. A kdyby náhodou ne, přispěchala na pomoc režie s grafickým znázorněním: dnes žádná šance na body pro Everton!

Druhý poločas

Já plně doufám, že Dyche jen sáhl do hlubšího koutu svého man-managmentu a vystřídal DCL za Maupaye čistě z regeneračních důvodů. Jestli jste nezdolní optimisté, tak vás Everton opět usvědčil z omylu velmi rychle. Garner naremploval před vápnem Fodena a přímý kop poslal Ilkay Gündogan přes stojící zeď pod břevno – 0:3.

Dyche sdílel pocit bezvýchodnosti situace, takže následovala další střídání, při nichž se na place ukázali Coady a Onana. Obrana se změnila na tříčlennou, teď šlo o to, dát najevo, že „na jatka si to tady předělat nenecháme“.

Také City ale věděli, že mají splněno. Bylo fajn, že Toffees chtěli ještě alespoň symbolicky udělat něco s výsledkem. To něco se pak vyvinulo v menší tlak, držení míče a sekvenci rohových kopů. První hlavičkoval Tarkowski do břevna, jištěného ještě rukavicí Edersona. Další pokus zatloukl Mina do země, avšak krtci v této oblasti Merseyside patrně dávno vymřeli, takže v souladu s fyzikálními zákony míč přelétl branku.

Pickford vlepil Haalandovi políček, naštěstí nikdo neměl nic proti. Na hřiště se podíval trochu zapomenutý Gray, když nahradil Garnera, jediného žlutého hráče utkání. Guardiola kontroval vysláním Bernarda Silvy s Grealishem. Pár domácích hráčů si nenechalo ujít příležitost kopnout do nejmenších holenních chráničů v soutěži, víc se toho ale opravdu nestalo.

Desátá domácí porážka v sezóně znamená nové dno ve smolné knize Evertonu. Horší sezónu Goodison Park v tomto směru nepoznal. Pokud se podaří urvat body v obou posledních kolech, snad to bude jen další vztyčený ukazováček
a možnost odrazit se. Ehm, při tříbrankové prohře se ani u nás nejlepší hráč nevolí.

foto zdroj: kooxdena.com (omlouvám se Minovi za dekapitaci, prostě přečníval)

Sestřihy: hoofoot.com & YouTube

xG: 1,76 – 0,70 (zde bude patrně třeba nová kalibrace pro šance Evertonu)

Střely celkem: 7 – 9  Střely na branku: 3 – 4  Držení míče: 35% – 65%  Rohové kopy: 8 – 6

Přihrávky: 370 – 659 (já si myslím, že to je hezký poměr)

Branky: 37‘ Gündogan (Mahrez), 39‘ Haaland (Gündoğan), 51‘ Gündogan  Žluté karty: 49‘ Garner

Everton FC: Pickford – Patterson, Mina, Tarkowski, Holgate (56‘ Coady) – Gueye (56‘ Onana), Garner (76‘ Gray), Doucouré – Iwobi, Calvert-Lewin (46‘ Maupay), McNeil

Manchester City FC: Ederson – Walker, Laporte, Dias (90+1‘ Dias), Akanji – Gündogan (78‘ B.Silva), Rodri (88‘ Phillips) – Foden, Alvarez, Mahrez – Haaland (78‘ Grealish)

Rozhodčí: Anthony Taylor  Diváků: 39 376