Leicester City W – Everton W 1:0

Ani napodruhé se nám z papírově hratelného soupeře nepodařilo vymámit ani bod a z Yorkshiru si odvážíme prohru 0:1.

Nedělní odpoledne nás zavedlo na sever Anglie, kde pro nás měly přichystanou notnou dávku hutného yorkshirského pudingu lišky pod vedením bývalého manažera našeho týmu Willie Kirka. V naší sestavě došlo po minulé porážce k drobným změnám. Premiérově za nás nastoupila Emma Bissell a v útoku tak nahradila Sørensen.

První poločas

První střelu zápasu si připsala Piemonte a byla to moc pěkná rána z hranice vápna vyražená pohotovým zásahem domácí Leitzig. Vypadalo to, že jsme na King Power Stadium přišli sehrát přinejmenším vyrovnané utkání. Za chvíli ovšem následovala značně ležérní rozehrávka Ramsey, při které jí Petermann odebrala míč a pak minula prázdnou bránu. Licester vycítil, že presing našeho rozehrávání odzadu by mohl nést ovoce. Pár minut poté Goodwin obehrála opět Ramsey, ale její dvojí pokus naštěstí gólem neskončil. Na naší straně se snažily hlavně Piemonte s Bissell, ale do vyložené šance se nedostaly.  Leicester nás sice vysloveně nepřehrával, ale víceméně měl průběh utkání pod kontrolou. Před koncem poločasu jsme byli odměněni relativně spornou penaltou po faulu na Piemonte. Exekuce se chopila  Vanhaevermaet. Leitzig ale zareagovala pohotově a kryla jak penaltu, tak její dorážku. 

Druhý poločas

V druhé polovině zápasu si domácí brankářka připsala několik dalších pohotových zásahů. Zejména Hope a Bissell to mohlo dost mrzet, jejich šance gólem zaváněly. V 65. minutě jsme ztratili míč na polovině. Lišky toho bez váhání využily a  Tierney vyslala dopředu Petermann. Té se povedlo utéct Finnigan a zblízka překonala Ramsey – 1:0. Gól nás ale nepoložil (hle, jaký rozdíl oproti minulým sezónám!) a vypadalo to, že jej jen otázkou času, kdy se nám povede vyrovnat. Bissell dokonce dvakrát rozvlnila síť za zády Leitzig, ale bohužel v obou případech jí byl odmáván ofsajd. V druhém případě jen pomezní ví proč. Ale nevzdávali jsme se. Ovšem ani postupné vystřídání, nasazení všech našich ofenzivních es (včetně z mateřské navrátivší se Duggan) a 8 minut prodloužení vyrovnávací branku nepřineslo.

Shrnutí

Prohráli jsme druhé utkání po sobě.  Leicester už není loňským týmem, který byl na hraně sestupu. Obě jeho letošní akvizice (Leitzig a Petermann) se ukázaly být rozdílovými hráčkami. Brian Sørensen po zápase uvedl, že vůbec neví, jak je možné, že jsme prohráli. Nejsem sice odborník, ale řekl bych, že tým, který nepromění penaltu, nedá ani dorážku a dvakrát za sebou mu málem obehrají brankářku při rozehrávce si vítězství těžko zaslouží. Šancí na skórování jsme měli dostatek. Kombinace Bissell – Piemonte se mi velmi líbí, i když dnes gólová nebyla. Hope i Björn odvedly standardní velmi solidní výkon a Galli dnes  některé přihrávky směřovala na správná místa (víceméně). Pokud se nám povede se po druhém prohraném zápase s relativně slabým soupeřem psychicky nerozložit, tak pořád doufám, že se začne blýskat na lepší časy. Zítřejší zápas ligového poháru s Manchester City bude nejspíš nad naše poměry, ale v nedělním derby na Anfieldu zaváhání připustit nesmíme. COYB!

Fotografie: Martina Piemonte (zdroj: Getty Images via roayalbluemersey.sbnation.com)

Branky: 69´ Petermann  ŽK: 22´ Hope, 45+1´ Green, 60´ Vanhaevermaet

Foxes (4-5-1): Leitzig; Cayman, Green (Bott 78´), Howard, Nevin (Thibaud 70´); Goodwin, Whelan, Tierney, Rantala, O’Brien (Cain 64´); Petermann (Rose 70´)

Toffees (3-4-1-2): Ramsey; Björn, Finnigan, Hope (Wheeler 88´); Payne, Vanhaevermaet (Campbell 88´), Galli (Olesen 84´), Veje; Bennison; Bissell (Duggan 88´), Piemonte (Sørensen 74´)

Rozhodčí: Stacey Fullicks