Arsenal W – Everton W 2:1

Utkání, kde jsem očekával tradiční debakl skončilo velmi solidním skóre. Je ale otázka, nakolik konečný stav odpovídal průběhu celého zápasu

Arsenal naléhavě potřeboval body, aby držel krok s leadrem tabulky Chelsea a my naléhavě potřebovali prolomit prokletí našich tradičních proher s Gunners. Bohužel ani tentokrát to nevyšlo. Ale bylo k tomu možná blíž, než kdykoliv před tím. Na zápas jsme dorazili prakticky v plné síle, zatímco domácí stále v obraně postrádali Leu Williamson OBE zotavující se z poranění kolene.

První poločas

přinesl první časný gól domácích. Už v 9. minutě si po naší nepřesné rozehrávce a nedůsledném bránění arsenalské hráčky pohrály s naší obranou a Foord zblízka překonala Brosnan – 1:1.  Předtím ještě Mead stačila tvrdou ranou orazítkovat břevno. Vypadalo to, že je jen otázkou času, kdy přijdou další góly do naší sítě. Nicméně se stal pravý opak: prakticky z ničeho nic Olesen vyslala dlouhým nákopem dopředu Snoijs. Ta si poradila s nástrahami ofsajdu, předběhla trojici domácích obránkyň a na závěr překonala vyběhnuvší Zinsberger – 1:1. Bylo vidět, že s tohle brankou Arsenal v žádném případě nepočítal. A nám v dálce slabě zasvítilo světlo naděje na remízu. Bohužel blikotalo jen nějakých dvacet minut, protože v nastavení první půle si Mead v klidu naskočila na dlouhý centr Wälti a bylo po remíze – 2:1. 

Druhý poločas

byl rovněž ve znamení dominance domácích, kterým se však k jejich nervozitě stále nedařilo zvýšit vedení. Do značné míry za to mohla jejich nepřesnost v zakončení. Částečně ovšem i obětavé zákroky našich obránkyň, které tak však až nepříjemně často hasily předcházející lapsus. Brian Sørensen postupně přivedl do hry naší veškerou ofenzivní sílu, ptotože neklid domácích vzrůstal a možnost vyrovnání nebyla jen teoretická. A k jakýmsi střelám jsme se skutečně dostali: Madsen a Galli do skoušely slušnou rasancí zdálky, nicméně hradba červenobílých těl tyto naše sporadické pokusy zablokovala. Piemonte v nadějné pozici prozměnu nebyla přesná. A protože ani Gunners už nedokázali dopravit míč za záda Brosnan, tak se na skóre už nic nezměnilo.

Shrnutí

Výsledek zápasu nepřipomíná hokejové skóre, což je potěšitelné. I přes poměr střel 19:4 ve prospěch londýnského klubu jsme se nevzdali naděje na bod. To našemu manažerovi i hráčkám slouží ke cti. Nicméně naše urputnost nakonec úspěch neslavila. Líbilo se mi, že Madsen se snaží dělat to, proč byla angažovaná, tedy střílet. Sice zatím neúspěšně, ale aspoň nemá sklon k alibistickým přihrávkám v nadějné pozici. Cice po dvou zápasech zatím těžko soudit, ale možná by z Olesen a Snoeijs by mohla být zajímavá útočná dvojice. Finnigan, Stenevik a i Karen Holmgaard  technicky na souboje s útokem Arsenalu jedna na jednu moc nemají, ale na druhou stranu neváhají se vrhnout do střely nebo skluzem zlikvidovat nebezpěčnou šanci. Což tentokrát prokázaly v míře vrchovaté. To je třeba rovněž na proběhlém zápase ocenit.  A jaký bude náš nejbližší program? Ve znamení lišek: ve středu 24.1. nás v rámci Conti Cup hostí Leicester, v neděli naopak návštěva z Yorkshire zavítá na Walton Hall Park na ligový zápas. Takže COYB!

Fotografie: Beth Mead nám střílí gól (zdroj: Yahoo.com)

Branky: Foord (9´), Mead (45+3´) – Snoeijs (24´)  ŽK: Wälti – Galli, Campbell, Bennison

Gunners (4-2-3-1): Zinsberger; Fox, Ilestedt, Wubben-Moy, McCabe (Catley 83´); Pelova, Wälti; Mead (Lacasse 90+6´), Miedema (Maanum 71´), Foord; Russo (Blackstenius 83´)

Toffees (3-4-3): Brosnan; Stenevik, Finnigan, S. Holmgaard; Payne (Madsen 61´), Wheeler, Galli (Duggan 76´), Bissell (Campbell 61´); Bennison, Snoeijs (Piemonte 76´), Olesen (Hope 60´) 

Rozhodčí: Melissa Burgin  Diváci: 3713  Evertonská hráčka zápasu: Payne