Everton W – West Ham W: 2:0

Návštěva přímých konkurentů v boji o sestupové pozice byla očekávána s napětím. Zaprvé přímé konkurenty je dobré porážet, zadruhé v letošní sezóně Walton Hall Park ještě nepoznal chuť vítězství domácích. Oboje naštěstí klaplo.

Oba týmy nastoupily k zápasu správně nažhavené. Nám se v posledním zápase podařilo v FA Cup porazit Nottingham Forest 7:1, West Ham zase získal při svém posledním vystoupení ojedinělý skalp Arsenalu. Brian Sørensen se musel obejít bez stále zraněných sester Holmgaardových, Veje a Ramsey. Naštěstí měl nakonec k dispozici Stenevik, jejíž start byl pro nevolnost nejistý. O automatickou nominaci k zápasu si řekla Kühl, která se od svého nástupu na hostování z Arsenalu prezentuje výbornými výkony a manažer vsadil i na slibnou spolupráci Madsen a Snoeijs. 

První poločas

přinesl výkon, který vůbec neodpovídal naší očekávané dobré formě. Londýňanky naproti tomu zahrozily hned zkraje zápasu: nejprve Gorry sice vyslala propagační střelu mimo branku, ale nedlouho poté už westhamská střelkyně Asseyi mířila hlavičkou přesně a Finnigan musela zachraňovat situaci na brankové čáře. Za nás odpověděla kuriózním, ale přesto nebezpečným způsobem Hope, když nůžkami ze země prověřila pohotovost Arnold. Kühl se rovněž ocitla po velmi dobrém náběhu v gólové šanci, kterou ovšem překazil bodyček Cissoko. Jinak jsme toho mnoho nepředvedli a nejinak na tom byl i soupeř. 

Druhý poločas

probíhal podobně nanicovatě, jako poločas první, akorát s postupem času se veškeré nepřesnosti odehrávaly ještě v pomalejším tempu. Změnu přineslo až střídání s příchodem Bennison, které přeci jen rozhýbalo naší hru, ale k otevření skóre přesto stále nevedlo. Byla to Piemnonte, která se na hřiště dostala v 74. minutě a která o necelých deset minut později hlavičkou dopravila do sítě přímý kop bravurně zahraný Galli – 1:0. Obraz hry se rázem změnil. S gólem narostla chuť přidat další, u soupeřek naopak zvrátit skóre v jejich prospěch.

Naštěstí italská spolupráce zafungovala velmi rychle znovu. V 86. minutě poslala Piemonte přihrávku na Galli. Ta prosvištěla polovinou soupeřek a ze svého oblíbeného místa na pravém okraji vápna s přehledem krásnou střelou zavěsila náš druhý gól – 2:0. West Ham se snažil výsledek ještě aspoň korigovat, ale to jsme rozhodně nehodlali dopustit. Snaha o urputnou obranu vedla i ke zbytečnému faulu Olesen, která v závěru zápasu nejenže zbytečně faulovala v polovině hřiště a dostala za to žlutou, ale ještě si při té příležitosti zranila stehno a byla ze hřiště odsunuta na nosítkách.

Shrnutí:

Zápas jsme dokázali vyhrát, na což by si po prvním poločase vsadil asi jen Spiďour, nebo jiný bytostný optimista. Nekonečné a zhusta nepřesné přihrávky bez střely na branku vysvětlují, proč jsme zatím ze 14 odehraných zápasů vykřesali jen 12 gólů (nejméně z celé WSL). Ani naše obrana letos právě nezáří (zde na tom má podíl i četná zranění a úzký kádr), až toto utkání ukončilo šňůru deseti domácích zápasů bez čistého konta. Naštěstí se naše lavička nakonec ukázala být tím pravým žolíkem a životabudičem jinak zoufale bezzubé hry. A také včasné procitnutí Galli, kterou je myslím možné považovat i za hráčku zápasu. Doufejme tedy, že se začalo blýskat na lepší časy. Ovšem velkým stínem je zranění Olesen, ze kterého se nakonec vyklubal utržený stehenní sval. Nyní nás čeká tréninková reprezentační pauza a po ní utkání s Citizens a pak FA pohár s Chelsea. Tedy žádná procházka růžovým sadem. COYB!

Fotografie: Galli a Piemonte (zdroj: Getty Images via roayalbluemersey.sbnation.com)

Góly: Piemonte (83´), Galli (86´) ŽK: Finnigan, Stenevik, Olesen

Evereton (3-4-3): Brosnan; Vanhaevermaet, Finnigan, Stenevik; Hope (Bennison 61´), Wheeler, Kühl (Olesen 90´), Galli; Payne (Dale 90´), Snoeijs (Bissell 74´), Madsen (Piemonte 74´)

West Ham (3-4-3): Arnold; Cissoko (Mewis 45´), Tysiak, Zadorsky; Shimizu, Hayashi (Bergman-Lundin 80´) Gorry, Smith; Asseyi, Ueki (Snerle 52´), Ziu (Ademiluyiat 88´)

Rozhodčí: Anthony Backhouse  Diváci: 997  Everton Player of the Match: Aurora Galli