Manchester United W – Everton W 4:1

Nadějně rozjetý zápas jsme si prohráli sami ostudným druhým poločasem.

Na domácí stánek Manchesteru United Women v Leigh Sports Village jsme po dlouhé době dorazili téměř v kompletní sestavě. Vanhaevermaet se tak mohla z obrany posunout na svoji obvyklou pozice defenzivní záložnice. Obranu posílila Hope,  Galli se objevila v roli wingbacka. A fungovalo to překvapivě dobře, tedy pokud mluvíme o první půli zápasu (viz dále). 

První poločas

přinesl z naší strany výkon, na který není divák letos zvyklý. Především v 10. minutě dokázala Snoeijs využít chybné zpětné přihrávky Le Tissier, zmocnila se míče, obešla padající Earps a zavěsila první gól utkání – 0:1. Následná gestikulace anglické reprezentační brankářská jedničky nenechala nikoho na pochybách, co si o práci své obrany myslí. Domácí po gólu zvýšily obrátky, ale naše houževnatá obrana dokázala snahám o vyrovnání zabránit, i když svůj podíl na tom měly i nepřesné pokusy o střely z dálky. Těžkou práci měla Stenevik, kterou na levé straně obrany vysloveně týrala Geyse. Nejen svojí rychlostí a technickými schopnostmi, ale překvapivě také tvrdou hrou.  Naštěstí její přihrávky do vápna zůstaly nevyužité. My jsme dobře kombinovali ve středu hřiště (spolupráce Vanhaevermaet-Wheeler-Bennison-Kühl), ale na ohrožení branky domácích to samo o sobě nestačilo. Největší šanci na druhý gól měla po chybě v rozehrávce Earps Kühl, žel nedokázala zakončit přesně. Před koncem prvního poločasu půle mohlo být vyrovnáno, kdyby nebylo Brosnan, která perfektně kryla tvrdou střelu zblízka z kopačky Geyse.

Druhý poločas

by bylo lépe v referátu z utkání přeskočit. Od začátku poločasu se na nás Reds vrhly plnou silou. Dalekonosný pokus Naaslund ještě Brosnan vyrazila nad břevno. Na hlavičku Turner, kterou v 57. minutě zužitkovala roh Zelem ale už naše brankářka nestačila – 1:1. Po gólu dostal ještě žlutou kartu kdosi z naší lavičky, patrně náš manažer za nevhodné řeči. Pak už hra nepřipomínala fotbal, ale pin-ball: míč se míhal naší šestnáctkou od jedné hráčky Manchesteru ke druhé za bezmocného přihlížení žen v modrém. V 60. minutě ukončila bago v našem vápně Toone – 2:1. A o pět minut později si Naaslund pohrála s Finnigan a předložila merunu Toone, která přidala svůj druhý gól zápasu – 3:1. V těchto chvílích jsme už absolutně nestíhali a zápas jsme prakticky ponechali v režii domácích.  Střídání už naší hru moc nezvedlo a rozhodně nevedlo ani ke snížení skóre, natož pak vyrovnání. Naopak Galton v 90. minutě dílo zkáza dokonala čtvrtým manchesterským gólem – 4:1.

Shrnutí

Nadějně rozehraný zápas nejsme schopni dovést do aspoň vyrovnaného konce (po kolikáté už v této sezóně?). Ani nezvyklé vedení z úvodu zápasu nás nedokázalo udržet v 90. minutovému soustředění  a naprostý kolaps v druhém poločase vedl k naší další letošní prohře, celkově již 11. Což je z 18 zápasů nepříjemně vysoké číslo. Naděje na zlepšení není nejspíše žádná. Vcelku realistická slova manažera o tom, že zápas jsme si zhroucením v druhé půli prohráli sami jsou pravdivá. Jeho očekávání, že si z toho vezmeme ponaučení do dalších zápasů je podle všeho liché. Nyní mají evertonians reprezentační přestávku na zotavení nervů a po ní nás čeká 19. 4. zápas se Seaguls. Doufejme tedy v zázrak. COYB!

Fotografie: Megan Finnigan (zdroj: GettyImages via royalbluemersey.sbnation.com)

Góly: Turner (57´), Toone (60´, 65´), Galton (90´) – Snoeijs (10´) ŽK: Williams – Snoeijs

Manchester United (4-2-3-1): Earps; Mannion, Le Tissier,Turner, Blundell; Naalsund, Zelem; Geyse (Galton 73´), Toone, García (Miyazawa 90´); Parris (Williams 73´)

Everton (4-1-4-1): Brosnan; Galli, Hope, Finnigan, Stenevik (S. Holmgaard 78´); Vanhaevermaet (K. Holmgaard 72´), Payne (Bissell 78´), Wheeler, Bennison (Piemonte 72´), Kühl (Veje 71´); Snoeijs

Rozhodčí: Lauren Impey  Everton Player of the Match: Clare Wheeler