Liverpool – Everton 1:0

Kdo čekal, že 246. Merseyside derby přispěje k jeho psychické pohodě, ten se opět musel schoulit do klubíčka. S odstupem času už o tom mohu něco napsat.

Utkání přineslo jubilejní 100. výhru pro našeho soupeře. Vykonali další krok za ziskem ligového titulu. Pokud bychom ale stáli na kraji onoho pomyslného útesu, který, slovy Davida W. Moyese, dělí v současnosti oba kluby, mohli bychom včera večer pozorovat nepříliš hluboko stvoření modré barvy, jak se blíží k vrcholu. Tak nervy drásající to bylo. Tedy, přinejmenším pro mě.

Stejná sestava z posledních týdnů nevyvolávala i vinou některých jmen mezi Evertonians mnoho optimismu. Na druhou stranu, série neporazitelnosti a nedostatek možností tuto strnulost obhajovala. Byť se na lavičce objevily persony jako Ndiaye, Chermiti a Broja, jejich plné nasazení nebylo ještě na pořadu dne.

Hodně se před zápasem mluvilo o Moyesově bilanci na Anfieldu, přesněji o počtu kuliček znamenajících vítězství. V minulosti jsme nejednou kritizovali jeho bázlivý přístup v těchto zápasech, ale s odstupem po včerejším zápase nebyl plán nastaven vůbec špatně. O to více bolestivé je zkousnout další zářez na pažbu pro redshite.

Causa Tarkowski

Nechci se tomuto momentu vyhýbat, byť neustále připomínání ze strany komentátora mi pilo krev. Pokud bych měl přistupovat k věci podobně jednostranně, asi bych o věci nepsal vůbec.

Už v 10. minutě kapitán Tarkowski šel za odraženým míčem s neuměřenou razancí a po odkopu zasáhl bolestivě lýtko Mac Allisterovo. Dá se říci, že dost zbytečně, protože Argentinec do souboje bojácně nešel a spíše jen na místo dobíhal, jenže tím nabral kolizní kurz. Pravděpodobně tím, že to vypustil a nešel do souboje silou, ho zachránilo, a zápas celý dohrál.

Tarkowski byl napomínán, ani VAR toto rozhodnutí nezměnil. Skluz ze staré školy, ale v moderním fotbale jasná červená karta. To je převažující mínění odborné veřejnosti. Podobně se vyjádřil překvapivě i Duncan Ferguson, sám recidivista přiznal pochybení. I přesto všechno, já jsem uvnitř v sobě nestranný a uznalý postoj neobjevil.

Mimochodem, pro prodlevě z důvodu sbírání pozůstatků oběti Szoboszlai poslal míč z přímého kopu vedle a vysoko.

Beto on the run

Role osamělého hrotového běžce se ujal Beto a zprvu se zdálo, že jde o úkol beznadějný. Často se ocital v houfu rudých a znáte Beta, není to žádný štírek. Avšak, dvakrát dokázal obráncům vypálit rybník.

V první akci měl prsty justiční omyl Tarkowski, jeho předlouhý bochánek se snášel za obranu nevinně jako chmýří pampelišky. Uhranutý Konaté jej pustil za sebe, Beto jej zkrotil a procedil za Kellehera. Rozhodčí nenechal dlouho naději a branku odvolal. Záběry v TV působily neprůkazně, minimálně velmi těsně.

Při dalším nákopu dokázal Beto zvítězit v souboji hlav, druhý míč uzmul Doucouré a dobrou přihrávkou vyzval Beta na další nájezd. Ten se dokázal heroicky odpoutat od dvojice protivníků. Na hranici vápna prásknul do míče, takže Kelleher si znovu neškrtl (možná trochu), ale střela zamířila do paty brankové konstrukce a zlomyslně odletěla do dáli.

Beto měl menší extempore s Konatém, kterému ukopl míč, což znamenalo další žluté napomenutí, ale při jeho energetickém výdaji byl tento zkrat pochopitelný. Na závěr poločasu se po centru dostal ke hlavičce Alcaraz, ale pokus se mezi tři tyče se nevešel. To bylo z ofenzívy Evertonu skoro vše, protože v druhé poli to byla velká bída.

Vozová hradba odolávala

Defenzíva Evertonu fungovala velmi dobře, v první půli toho domácím moc nedovolila. Jota mířil nad horní levou tyč jako výše zmíněný Maďar. Snad jedinou šanci Salaha zlikvidoval Pickford, nepříliš prudký centr se mu snesl na hlavu, ale razantnějšímu zakončení zabránil i pomalý pohyb nejlešího střelce soutěže. Gravenberchovu ránu ztečoval Tarkowski přímo do rukavic Pickforda.

Současně je třeba uvést, že snad žádný z 11 rohových kopů domácích neznamenal vážnější ohrožení, ve hře hlavou byli Toffees naprosto dominantní.

Jediná uznaná branka

Everton ale v druhé půli nestačil. Vyjma kontroverzní branky snad za zmínku stojí jen Gravenberchova rána, vyražený míč odvracel obětavě Branthwaite a je třeba ocenit Salaha, že mu přitom neukopl hlavu. Nebezpečná byl i pokus Diaze, který odvracel Tarkowski. Jednu ze střel zablokoval Mykolenko,  div že mu noha neupadla. Celkový dojem jsem měl, že tohle ustojíme.

Unavené štěstí sedne i na vola. Pas za obranu do jasného ofsajdu blokuje Tarkowski, sražený míč ale Diaz dostane k Jotovi, který proti dvakrát naznačí střelu opařeným obráncům a skóruje ranou doprostřed brány – 1:0. Dle pravidel možná v pořádku, ale nelogicky k herní situaci. Už už aby měl Liverpool 3 body.

Poslední minuty, opačná strana, dlouhý nákop míří na Branthwaitea do ofsajdu, ale před ním Jones míč odvrací někam za sebe. Tentokrát ale rozhodčí rychle píská postavení mimo hru. Konzistentně.

Temné umění

Když to nešlo po dobrém, zkoušeli to někdy hráči i jinak. Diaz se po jednom zákroku kutálel tak, že nemít Anfield tribuny, odkoulel by se až do jezírka ve Stanley Parku. Van Dijk, „Starej procházka“, si pomáhal rukama, ale když na něj někdo stáhl ruce, tak udělal pár rychlých kroků k rozhodčímu. Ten van Dijk mi pil krev, shodil mimo záběr kamer Tarkowskiho, ale zřejmě existuje pravidlo, které to povoluje. Jota aspoň dostal žlutou za kyselý ksichty.

Pickford hodně riskoval, dost neobratně při úniku sestřelil Nuňéze. Obzvláště necitelné, chudák si myslel, že je ještě ve hře, ale už se 10 sekund nehrálo. Kde jsem to už viděl? Jordan se na závěr vydal na zteč soupeřovy branky, ale řeč těla naznačovala, že to nebude jeho parketa.

Remízu nevydřel ani kvartet střídajících hráčů. Ndiaye po zranění teprve nabírá sílu, Broja se moc k míči nedostal, Young na kraji nepřekvapil a Chermiti dostal jen pár minutek. Snad tedy příště, i když prostoru na experimenty asi moc nebude. Ale třeba nám role outsiderů sedne. Na Anfieldu to dlouho vypadalo, že to půjde.

fotozdroj: mirror.co.uk

Branka: 57‘ Jota

Žluté karty: 64‘ Jota, 88‘ Nuňéz – 11‘ Tarkowski, 29‘ Beto

Držení míče: 74% – 56% Střely/na branku: 17/3 – 5/0 xG: 1,39 – 0,67 Rohy: 11 – 5

Liverpool: Kelleher – Robertson, Konaté, van Dijk, Jones – Gravenberch, Mac Allister – Diaz (86‘ Gakpo), Szoboszlai, Salah (90+3‘ Endó) – Jota (75‘ Nuňéz)

Everton: Pickford – O’Brien, Tarkowski, Branthwaite, Mykolenko – Gueye, Garner (79‘ Iroegbunam) – Harrison (69‘ Ndiaye), Doucoure (86‘ CHermiti), Alcaraz (79‘ Young) – Beto (79‘ Broja).

Rozhodčí: S.Barrot Diváků: 60 331