Chelsea – Everton 2:0

Tak jsme zase prohráli na Chelsea. Jaký to bylo? No, bolestivý, ale trochu jinak než vždycky. Chceš o tom mluvit? Meh.

Po sérii dobrých výsledků i výkonů se dalo čekat takové to „everton that“.  A Bůh řekl Moyžíšovi: „Dám ti Grealishe, aby si vládl středu tabulky, pošlu vám ká-de(ko)-ho, aby si to měl s kým dát, taky pokropím živou vodou pár hráčů, ale užít bodů radosti na Stamford Bridge je ti zapovězeno.“ A tak se stalo.

Everton předvedl solidní výkon, dokázal si vytvořit několik slibných příležitostí, držel krok, rozhodně se neztratil. Jenže se nedokázal nikdo střelecky prosadit a všechna snaha tak padla na neúrodnou půdu. Fanoušci Toffees byli opět výborní, ale ani jejich hlasivky nedokázali prokletí zlomit.

Jak se rozestavili

Chelsea se oklepala z porážky v Bergamu, stejně jako Fofana setřásl bolístku z tohoto zápasu. Jedinou změnou oproti zápasu na Bournemouthu se týkala hrotu, zraněného Delapa nahradil Joao Pedro. Proti Atalatě bylo změn zejména v obraně více, ale když máte v týmu tolik děcek, chcete aby si aspoň trochu zahráli všichni.

V barvách citrónové šťávy nastupující Everton přivítal návrat zuřivého Gana Gueye. Jeho návrat vytlačil na podhrot zpět Dewsbury-Halla a Alcaraze posadil na lavičku. Pro mnohé z tribun to byl krok špatným krokem, Moyes ale asi chtěl posílit defenzivní složku středové řady. Na hrotu zůstal Barry, který oslavil branku novou komedií na hlavě.

Jak to začalo

Everton začal směle a pohybem dělal domácím potáže. První šance v uvodním pasáži měl Ndiaye, jeho střela byla sražená a skrz neprošel ani pokus od Garnera po překvapivě vtipné a pohotové přihrávce od Mykolenka.

První trhliny v plánu přišly po čtvrthodině, kdy si KDH patrně natáhl zadní stehenní sval a nemohl pokračovat. Říkejte si o mne, že jsem v zajetí pověr, ale co už je dokladem kletby než ztráta nejhbitějšího adventního biče.

Přesto Everton ještě vzdoroval, když se po faulu na Grealishe kopal přímý kop, Tarkowski sice vracel míč před branku, kde na něj nedosáhl Barry a Ndiaye opět nepropálil hradbu. A tak přišel trest.

Domácí využili staženější linie Evertonu, Fofana vyvezl míč vysko, předal jej Gostovi a ten vybídl Palmera. Zrovna Palmer, kterého byste nepustili samotného ani na přechod pro chodce využil chladnokrevně místa na přední tyči a propálil Pickforda – 1:0. Nemilosrdně.

Deka na Evertonu byla znát, kopili se nepřesnosti. Dost velkou botu předvedl Alcaraz, když zpětným pasem vyzval Garnacha ke nájezdu, chybělo málo. Další botu předvedl Cucurella, když míč promáchl, aby bolestě trefil okolo procházejícího Ndiayeho. Po rychlé akci hrozil Enzo, ale i on si pak vybral slabší chvíli, když bez míče zasáhl Ganu. Pískalo se, až když se nezvedal ze země Mykolenko. Do výčtu sporných momentů přispěl Fofana, když při rohu držel Ndiayeho, aby pak znenadání svého tlačeníka upustil na parket.

Everton se ale ještě jednou vzchopil a dostával se do tlaku. Tarky na zadní hlaviškoval vedle. V další šanci ve vápně promáchl Ndiaye a Ganův výpad prošel napřič celým Sanchezovým domečkem. Zpomalený záběr ukázal, že kdyby domácí strážce míč nezasáhl, Barry by možná nepřijel na zadní tyč o fous předčasně. Kvartet uzavřel Grealish, který asi nezvolil nejlepší řešení a svým lobem pohrdl šanci na vyrovnání.

Garnerův další centr už Sanchez lapil, vybídl Gusta, ten vysunul Neta a pokračoval. Jejich tempu bohužel nikdo ve žlutém nestačil, takže se do sítě znovu ohlížel Pickford – 2:0. Gól do šatny tak nějak ukončil naděje na body.

Jak to skončilo

Po přestávce se nejrychleji dostal do varu Garnacho. Nejprve byl o malinko později na zadní tyči. Pickfordovi vypadl míč z rukavic, ale naštěstí z toho nic nebylo. Myko pak ustál menší provokaci od Palmera, aby pak ztratil míč. Garnacho utekl irskému Obrovi, ale naštěstí pálil nad. Jeho poslední otisk v zápase patřil ale právě O’Brienovi, když do něj nešetrně, avšak beztrestně zajel. Pak šel střídat.

Poslední odpor vedl Grealish. Jeho první zakončení hlavou nemělo parametry. Svoje čuňačinky zkoušel Cucurella, když se přisál na Ndiayeho. Znovu nebezpečný byl Jack, ale s centrem si neporadil dobře. Definitivně rozhodnout pak mohl Keane, naštěstí nadýchaný míč do vápna neposlal za Pickfordova záda.

Zápas měl nadále vysoké tempo, snahy o udušení jiskřičky naděje skončili vinou srážky Enza s Pedrem při zakončení nebo výborným zákrokem Pickforda při Jamesově přímáku. Záchrannou brzdu musel použít Fofana a viděl jedinou kartu utkání. Že Evertonu není přáno, orazítkovala tyčka Ndiaye. Myko ještě vyzval Alcaraze, ale toho zazdili a nic nepřinesla hádka Tarkyho s Cucu.

fotozdroj: Chris Lee – chelseafc

Branky: 21‘ Palmer, 45‘ Gusto

Žlutá karta: 76‘ Fofana

Střely / na branku: 17/5 – 11/2   xG: 2,20 – 1,03   Držení míče: 58% – 42%   Rohy: 4 – 7

Chelsea: Sanchez – Gusto, Fofana, Chalobah, Cucurella – James, E.Fernandez – Neto, Palmer (58‘ Andrey Santos), Garnacho (65‘ Gittens) – Joao Pedro (81‘ Estêvão)

Everton: Pickford – O’Brien, Tarkowski, Keane, Mykolenko – Garner (84‘ Iroegbunam), Gana – Ndiaye, Dewsbury-Hall (66‘ Alcaraz), Grealish (84‘ Dibling) – Barry (68‘ Beto)

Rozhodčí:  Thomas Bramall   Diváci: 39 552 (Stamford Bridge)